Skip to content

Hora ve středu světa: Obývala Catequillu dávná civilizace?

Mitad del Mundo. Takový je španělský název pro střed světa a zároveň místo nacházející se asi 26 kilometrů severně od centra hlavního ekvádorského města Quita. Jen málokdo však tuší, že skutečný střed světa leží jinde.

Vítejte na tajemné hoře Catequilla.

V prostorách Akademie věd v Paříži právě probíhá vášnivý spor mezi dvěma skupinami učenců. Jednu z nich tvoří zastánci teorií již přes osm let mrtvého anglického vědce Isaaca Newtona (1643–1727). Tvrdí, že Země je koule zploštělá v oblasti pólů, v čemž jsou v přímém rozporu se skupinou badatelů, podle kterých je naše planeta zploštělá v oblasti rovníku.

Spor nakonec vyústí ve vyslání expedic, které mají za úkol měřit zakřivení Země. Jedna míří na území dnešního Ekvádoru, kde provádí důsledná měření na samotném rovníku. A právě při dvoustém výročí této expedice zde v roce 1936 roste pomník Mitad del Mundo, který se stává oblíbeným cílem turistů z celého světa.

Jeho obliba trvá i poté, co se ukáže, že rovník vede o několik set metrů dál, než francouzští vědci naměřili. Pozornost se pomalu obrací o něco jižněji – k hoře Catequilla. Je skutečný střed světa právě tam?

PŘESNĚ NA ROVNÍKU

Úplně nový rozměr dostává celá záhada v roce 1997, kdy jsou archeology na vrcholu hory Catequilla objeveny zdánlivě bezvýznamné zbytky zdi ve tvaru půlkruhu. Nenápadný nález zaujme mimo jiné i ekvádorského badatele Cristóbala Coba, který s pomocí GPS zjišťuje, že jeden konec zdi leží přesně v místech, kde se nachází skutečný rovník.

Badatelé zkoumají celý prostor podrobněji a zjišťují další zajímavé skutečnosti. „Spojnice obou konců zdi svírá s rovníkem úhel 23,5 stupňů, což téměř přesně odpovídá sklonu zemské osy. A to není všechno.

Jeden konec této spojnice směřuje k bodu, kdy při prosincovém slunovratu Slunce vychází a její druhý konec ukazuje k bodu, kdy při červnovém slunovratu zapadá,“ vysvětluje některé zvláštnosti český záhadolog a spisovatel Karel Kýr. Jak vlastně toto místo vypadá?

Spojnice obou konců zdi svírá s rovníkem úhel 23,5 stupňů, což téměř přesně odpovídá sklonu zemské osy. Foto: wikimedia commons
DÁVNÁ OBSERVATOŘ?

Stěžejním bodem archeologického naleziště je 107 metrů dlouhá půlkruhová zeď, jejíž výška se pohybuje mezi 25 centimetry a 1,2 metry. Archeologové však usuzují, že původně byla vyšší než dva metry. Na severozápadě se pak nachází kruhová platforma vyplněná kameny, která je navíc v přímé linii s podobnými platformami na jiných nalezištích.

Co tyto zbytky dávného kamenného komplexu naznačují? Mohlo jít o jakési astronomické a obřadní centrum kultury Caras, která na tomto území působila dávno před známou kulturou Inků. Pokud by se takové předpoklady potvrdily, znamenalo by to – alespoň dle Cristóbala Coba – že tato prastará civilizace disponovala až neuvěřitelnými astronomickými znalostmi – mimo jiné dokázali určit, kterým místem přesně prochází rovník.

Badatel Cristóbal Cobo je přesvědčen, že civilizace obývající horu Catequilla musela mít neuvěřitelné astronomické znalosti. Foto: instagram.com
PODIVUHODNÉ ZNALOSTI

Cobovy teorie jdou ještě dál. Badatel tvrdí, že ostatní naleziště této až 3,5 tisíce let staré kultury, tvoří s horou Catequilla symbol jakési hvězdy. Právě takové hvězdy, která byla pro dávné domorodce posvátným znamením Slunce.

Jak by ale dávní obyvatelé dnešního Ekvádoru dokázali vystavět svá posvátná místa podle takového vzoru bez moderních technologií a znalostí? Cobo na to má jedinou odpověď: Ona dávná civilizace byla jednoduše mnohem vyspělejší, než jsme si mysleli.

Přinejmenším v oblasti astronomie. Kde ale ke svým znalostem přišla, na to už badatel odpověď nedává. Mohla za to po staletí či tisíciletí dlouhá pozorování předávaná z generace na generaci. Nebo tyto znalosti pocházely od návštěvníků z hvězd, jak naznačují další záhadologové?

Autor článku: Filip Appl

Foto: wikipedia commons, tripadvisor.com, actualidad.rt.com, pixels.com, instagram.com, longisland.com, fineartamerica.com
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Když se lámou kosti
epochaplus.cz

Když se lámou kosti

Mírný pád, lehký náraz nebo pouhé kýchnutí....
Až u 40 % lidí probíhá fibrilace síní bez příznaků
21stoleti.cz

Až u 40 % lidí probíhá fibrilace...

Fibrilace síní neboli česky míhání síní patří v současné...
Brána do vesmíru otevřena
21stoleti.cz

Brána do vesmíru otevřena

Co jsou exoplanety, jak můžeme zkonstruovat a...
Čtyři vodopády Černé Desné
epochanacestach.cz

Čtyři vodopády Černé Desné

Červená turistická trasa...
V mládí zažila Milena Dvorská opravdovou pohádku, ve stáří pak smutek nad vztahem s dcerou!
nasehvezdy.cz

V mládí zažila Milena Dvorská...

Díky jednomu setkání se Milena Dvorská (+71)...
Setkání Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína skončilo rvačkou šašků
epochaplus.cz

Setkání Jiřího z Poděbrad a...

„Potom v tom čase zjevil se nám bratr Paleček a my s...
Rizoto s medovou dýní
nasehvezdy.cz

Rizoto s medovou dýní

Nádech medu a zázvoru udělá z rizota...
Detailní pohled na značku Bohematic
iluxus.cz

Detailní pohled na značku...

Nejmladší česká značka na trhu s hodinkami...
11 největších divadelních budov světa: Kde zhlédne nevšední umělecký zážitek nejvíce diváků za večer?
epochalnisvet.cz

11 největších divadelních budov světa:...

Divadelní představení se těšila velké...
Interiér s dekorem kamene
rezidenceonline.cz

Interiér s dekorem kamene

Návrat k tradicím, přírodě a touha po příjemně...
Příběh tuby: Proč už nejsou v módě?
epochalnisvet.cz

Příběh tuby: Proč už nejsou v...

V 19. století to malíři nemají jednoduché....
Zámek Hrubá Skála: Po stopách Bajaji
epochanacestach.cz

Zámek Hrubá Skála: Po...

Zámek, ležící nedaleko...