V oblasti jižního Polska se nachází hrad Dunajec. Jde o jednu z nejpozoruhodnějších polských středověkých fortifikací. Historická hodnota pevnosti není však to jediné, co láká k jeho návštěvě četné návštěvníky. V jeho zdech se možná stále ukrývá klíč k odemknutí záhady bájného zlata Inků!

Tato středověká pevnost byla postavena v roce 1325. Její spojení se záhadnou mapou pokladů je poprvé zmiňováno po druhé světové válce.

Polský tisk tehdy informoval o osudech jednoho z majitelů hradu, který se v 18. století vydal na dobrodružnou cestu do Jižní Ameriky.

Zlato Inků

Šlechticem s neklidnou krví byl Sebastian Berzevicz (1738-1798). Ten se měl údajně za oceánem zamilovat do incké princezny. Z tohoto vztahu vzešla dcera Umina.

Ta se provdala za synovce vůdce inckého povstání Túpaca Amaru II. (1742-1781), kterého po potlačení vzpoury popravili v Peru. Sebastian s dcerou se vracejí do Evropy. V jejich cestovních zavazadlech se ovšem ukrývá tajemný jihoamerický „suvenýr“.

Jde o popis trasy, na jejímž konci má čekat ztracený poklad Inků. Jedná se jen o legendu, kterou již zapadal prach zapomnění? Nikoli!

Popis trasy vedoucí k pokladu se měl stát součástí oficiální závěti, která se přes Itálii a Maďarsko nakonec dostala až do úkrytu v pevných zdech hradu Dunajec.

Tajemné pouzdro

Na hradě mělo být objeveno olověné pouzdro, které kromě písemností obsahovalo i dávný artefakt v podobě inckého uzlového písma kipu. Bohužel se stopy po zmíněném pouzdře ztrácejí v Krakově. Není tak známo, do jakých rukou se závět dostala.

Z Jižní Ameriky ovšem začaly přicházet zprávy o výpravách, které hledaly incké zlato v okolí jezera Titicaca a odkazovaly se i na hrad Dunajec. Kdo je organizoval?

Tyto skutečnosti zůstaly zahaleny rouškou tajemství. Jisté je, že část badatelů pochybuje o tom, zda nalezená závěť byla kompletní. Co by to znamenalo?

Možná, že v tajné skrýši na hradě čeká na objevitele ještě další pouzdro s poselstvím, které spojuje Dunajec s bohatstvím legendární předkolumbovské jihoamerické civilizace.