Domů     Záhady historie
Hrad Houska: U brány do pekel vás čeká šílenství
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 27.10.2021
2.9tis
Hrad neleží na obchodní stezce a nemá ani význam královského sídla. Byl snad skutečně zbudován jako ochrana před zlými bytostmi? Foto: Mirek256 / CC-BY-SA 1.2 – volné dílo
282
SDÍLENÍ
2.9tis
ZOBRAZENÍ

Téměř všechny hrady a zámky mají své strašidelné příběhy. Kastelán hradu Houska ale říká: „Nečekejte, že vám budu vnucovat něco lacině senzačního; bezhlavé rytíře nebo bílé paní.“

Hrad neleží na obchodní stezce a nemá ani význam královského sídla. Byl snad skutečně zbudován jako ochrana před zlými bytostmi? Foto: Mirek256 / CC-BY-SA 1.2 - volné dílo Zámecký vrch a hrad Houska z Drnclíku. Skrývá se pod hradem  brána do pekel? Foto:   LaSo /  CC BY-SA 3.0 Podle vyprávění se má negativní energie nahromaděná pod Houskou projevovat i tím, že zde návštěvníky tu často přepadají mdloby, strach a dušnost. Foto:  Ben Skála, Benfoto / CC BY-SA 4.0

Středověké sídlo nedaleko Mladé Boleslavi skutečně žádné jednoduché či bláznivé okrasy nepotřebuje. Jeho pověst je totiž přímo ďábelská! Podle legend má být ve skále, na které je hrad zbudován, průrva do samotného pekla.

Historku o vstupu do jiného světa zaznamenává i český kronikář Václav Hájek z Libočan (†1553):

„…nalezena jest nedaleko díra jedna ve skále, v kteréžto množství rozličných duchův obývalo, kteříž pomalu více a více lidem tu obývajícím překážku činili a někdy v rozličných hovad tvářnosti proměňujíce se, lidem po cestách chodícím se ukazovali tak hrozně, že tudy lidé nesměli choditi…“

Další vyprávění hovoří o tom, jak je do díry spuštěn odsouzenec, který v ní má spatřit tak děsivé věci, že zešílí. Následující příběh líčí, jak se místní snaží jámu zasypat, ale přes veškeré vynaložené úsilí se jim to nedaří.

Nechají proto na jejím místě postavit hradní kapli, která má čertovské bujení zastavit. Jaké důkazy ale pro přítomnost pekelných sil hovoří?

Zámecký vrch a hrad Houska z Drnclíku. Skrývá se pod hradem brána do pekel? Foto: LaSo / CC BY-SA 3.0

DĚSIVÁ ARCHITEKTURA

Hrůzný ráz hradu Houska je prý možné vypozorovat především z jeho tvaru a polohy. Podle autorů Aleše Česala (*1976) a Milana Doležala není možné nalézt jediný důvod k tomu, proč byl hrad postavem na skále.

Připomínají, že hrad neleží na obchodní stezce a nemá ani význam královského sídla. Byl snad skutečně zbudován jako ochrana před zlými bytostmi? Důkazem mají být hradby, které ani tak nebrání útoku z venku, jako prý brání čemusi zevnitř dostat se ven.

Neobvyklé jsou také motivy hradních fresek, které naprosto ojedinělým způsobem zobrazují boj mezi zlem a dobrem. Jsou na nich vyobrazena stvoření, jež mají přebývat pod hradem?

Podle vyprávění se má negativní energie nahromaděná pod Houskou projevovat i tím, že zde návštěvníky tu často přepadají mdloby, strach a dušnost. Foto: Ben Skála, Benfoto / CC BY-SA 4.0
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.0tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.3tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.5tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.8tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]
od Pavel Polcar 29.11.2021 1.9tis
Ani vyspělé civilizace nejsou schopné se bránit krutým rozmarům přírody. Lidí díky prosperitě rapidně přibude, a to je ten zásadní problém. Mocné říše už nejsou schopné své lidi uživit, to byl případ i legendární Mayské říše. Mayská říše se rozprostírala na území celého poloostrova Yucatán a protilehlého území až po Tichý oceán, konkrétně v dnešní […]