26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Paranormální jevy
Hraje ztracený dudák v útrobách skotského hradu dodnes?
Miroslav Horký
od Miroslav Horký 24.7.2019
4.7tis
534
SDÍLENÍ
4.7tis
ZOBRAZENÍ

Obyvatelé skotského Edinburghu svůj domov rádi prohlašují za nejtajuplnější město v Evropě. Pokud je tedy zdejší zámek na čedičové sopečné skále označován za nejstrašidelnější objekt ve městě, musí to už něco znamenat.

Edinburský hrad měl dostatek času nashromáždit mnoho významných událostí včetně těch tragických a nevysvětlitelných. Vždyť skála zvaná Castle Rock je obydlená už od 9. století před naším letopočtem a hrad v alespoň přibližně dnešní podobě na ní vyrostl někdy před tisíci lety.

Byl mnohokrát dobyt, mnohokrát se dokázal ubránit a samozřejmě v něm přišel o život nespočet lidí, významných i zcela bezejmenných. Byl by vlastně zázrak, kdyby se žádný z nich občas v hradě nezjevil.

Guvernérský palác je součástí edinburghského hradního komplexu.

BUBEN OHLAŠUJE NEPŘÍTELE

Nejstarším duchem, který k edinburskému hradu patří, je bezhlavý bubeník. Mladý chlapec přišel o život v jedné z dávných válek a legendy se rozcházejí v tom, zda mu hlavu setnula dělová koule, nebo nepřátelský meč.

Bubeník, pro něhož zřejmě odpověď na tuto otázku není tak podstatná, se od té doby občas zjevuje. V časech, kdy se válčilo všude kolem, jeho příchod znamenal, že se blíží nepřátelský útok. Podle pověstí tak bezhlavý bubeník obráncům několikrát zachránil život.

NEČEKANĚ PŘERUŠENÁ HUDBA

Do dějin hradu vstoupil také další muzikant. Je to už pár století, co se jeden z majitelů pevnosti rozhoduje prozkoumat systém tajných chodeb ve skále pod hradem. Jako průzkumníka vysílá dudáka z vojenské kapely.

Jeho kvalifikací pro tento úkol je pouze hudba: Muž má jít a jít a přitom vyhrávat, aby ostatní za ním slyšeli, kam chodby vedou. Dudák rozkaz plní, ale pak náhle v polovině taktu zmlkne. Muži, kteří ho následují, po chvíli narazí na pevnou skálu.

Chodba je slepá. Kam muž zmizel, nikdo nikdy nezjistí. Dodnes se prý toulá bludištěm katakomb a děsí obyvatele hradu kvílivým zvukem svého nástroje.

Račte se vydat na procházku temnými katakombami, kde možná uslyšíte i dudy.

NECHCI SLYŠET ŠPATNÉ ZPRÁVY

O zrod dalšího ze slavných hradních přízraků se roku 1689 zaslouží sám královský místodržící, vévoda George Gordon (1643–1716). Když mu totiž majordomus přináší smutnou zvěst o tragickém úmrtí v jeho rodině, šlechtic se neudrží a posla špatných zpráv na místě probodne.

Nešťastný sloužící od té doby nepřestává vzdychat kdesi v tlustých hradních stěnách Guvernérského paláce. K genderové vyváženosti edinburského strašidelného osazenstva přispívá duch Janet Douglasové, šlechtičny popravené na hradě v červenci 1537.

Dnes už těžko dokážeme posoudit, zda její obvinění z otrávení manžela a z přípravy vraždy krále bylo opodstatněné, a plačící zjevení, které bloudí hradem, na dotazy v tomto smyslu nereaguje. Není se však co divit.

Janet má za sebou dvojnásobné utrpení: Když je na nádvoří edinburského hradu upálena, je donucen popravu sledovat i její malý syn.

Janet Douglasová je za své domnělé činy upálena, celou scenérii sleduje také její syn.

NA ZÁDA MI DÝCHAL DUCH

V roce 2001 se Edinburgh dočká nejrozsáhlejšího výzkumu paranormálních jevů ve své historii. Psycholog z univerzity v Hertfordshiru doktor Richard Wiseman (*1966) během desetidenní studie zapojuje 240 přespolních, a tedy zdejších pověstí neznalých dobrovolníků, které postupně vysílá do nejrůznějších koutů hradu.

Nikdy jim předem neprozradí, zda právě na místě, kam jdou, už někdo někdy neobvyklé zjevení spatřil. Dobrovolníci nejenže skutečně nevysvětlitelné úkazy zaznamenají, ale stane se tak právě na místech se strašidelnou pověstí.

Pokusné osoby hlásí náhlé výkyvy teplot, stíny temných postav i lehké doteky nebo tahání za rukáv. „Slyšela jsem, jak za mnou někdo potichu dýchá, ale bála jsem se otočit,“ přiznává jedna z žen. Kterému z duchů edinburského hradu mohla pohlédnout do tváře?

Foto: Shutterstock, Wikimedia. Autor textu: Luděk Příhoda. Pro web upravil: Miroslav Horký
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 25.5.2022 1.0tis
Vědci se již desetiletí pokoušejí najít způsob, jak ve zlomku vteřiny přenést objekt z jednoho místa na jiné. Zatímco věda tápe, některým lidem se teleportace přihodí zcela samovolně, aniž by o takový zážitek stáli. Britskému spiritistovi však spontánní teleportace velice pomohla.     Major Wellesley Tudor Pole (1884–1968) byl nejen ctihodným členem armády, který za […]
od Dalibor Vrána 25.5.2022 1.8tis
Mount Everest je se svými 8848 metry monstrem mezi všemi vrcholy, které v koutku duše touží setnout každý horolezec. Těla těch, kteří svůj boj prohráli, leží na svazích Everestu zmrzlá dodnes. Zůstávají k nim připoutány i jejich duše? V září 1975 si britští horolezci Dougal Haston (1940–1977) a Doug Scott (*1941) myslí, že nadešla jejich […]
od Dalibor Vrána 24.5.2022 2.1tis
Řada kultur v našich dějinách věřila a věří, že jsou zrcadla branou do říše duchů. Že jejich lesklá plocha představuje poslední hranici mezi světem živých a mrtvých. Můžeme v nich prý najít pravdu, ale i ztratit vlastní duši. Jen pověry? Nebo byste doma měli ta svá raději zakrýt, nestojíte-li o nezvanou, přízračnou návštěvu? Američanka Destiny […]
od Adriana Vojtíšková 23.5.2022 2.7tis
Další případ, který vypadá jako útok poltergeista, je zasazen do britského městečka South Shields. V roce 2006 zde neznámá síla začne terorizovat rodinu, jejíž příjmení nebylo z etických důvodů v médiích uveřejněno.     Manželský pár Marc a Marianne (jména byla změněna) se bojí o sebe i svého tříletého syna. Vypadá to totiž, že bytost, […]
od Filip Appl 19.5.2022 1.7tis
I když by se mohlo zdát, že je tajemství jménem poltergeist, kdy dochází k podivnému poletování předmětů či praskání žárovek, je něco vzdáleného, co se nás rozhodně nemůže týkat, minulost ukazuje, že je opak pravdou. Novodobá česká historie nabízí hned několik příkladů. I v případě, že budeme protentokrát ignorovat nedostatečně zdokumentované případy údajných nadpřirozených sil, které měly […]