reklama
5. července 1835: Profesor matematiky James Hamilton náhle sám od sebe vzplane, zvládne se však uhasit, a je zřejmě jedním z mála lidí přeživších samovznícení.
Domů     Paranormální jevy
Hrůzný dům v Louisianě: 10 vražd a 12 duchů
Miroslav Horký
od Miroslav Horký 24.8.2019
5.2tis
229
SDÍLENÍ
5.2tis
ZOBRAZENÍ

Dům Myrtles Plantation ve městečku St. Francisville v americké Louisianě je neradno navštívit. Na pozemku domu býval indiánský hřbitov a dnes se zde údajně vyskytují duše otroků, které nenalezly klid.

I přes to dnes na místě domu funguje hotel s restaurací a spát se dá přímo v pokojích bývalých majitelů!

Velmi pěkná stavba pocházející z konce 18. století, podle datování dokončená v roce 1796 – přesně tak vypadá dům Myrtles Plantation stojící v městečku St. Francisville v americké Louisianě. Na první pohled připomíná menší zámeček, zdánlivé sídlo klidu a míru.

Obklopují ho staleté duby a velká terasa. Uvnitř najdete ozdobná kování u mohutných zábradlí, v oknech ručně malované vitráže, na stěnách gobelíny, ze stropů visí křišťálové lustry, krby ohraničují mramorové římsy, nákladný francouzský nábytek zdobí plátkované zlato.

Jednoznačně sídlo pro bohaté. Jenže boháči zde bydlet nechtějí. Dům má strašidelnou pověst, která se datuje už od jeho počátků. Vystavěl ho americký generál David Bradford (1762–1808), který utekl, aby se vyhnul zatčení a uvěznění.

Povedená rekonstrukce pokoje původního majitele Davida Bradforda.

STAVÍ NA INDIÁNSKÉM HŘBITOVĚ

Pokud patříte mezi citlivější lidi, možná vám nebude příliš příjemně. Proč? Generál Bradford si nevybírá zrovna nejvhodnější místo. Na pozemcích, které získává od jistého barona a kde poměrně rozsáhlá stavba vzniká, totiž stával dávný indiánský hřbitov.

Budováním stavitel ruší klid duší, které zde leží. A ty svoji negativní energii napřou vůči majitelům… Další vlastníci přetváří dům k obrazu svému. Bradfordův zeť Clarke Woodruff dává budově po roce 1820 punc panského sídla.

Rodina Ruffina Stirlinga, která sídlo kupuje roku 1834, pokračuje v budování vznešeného zámku. Zlým silám se ale daří dál.

Jeden z duchů (prý) potulujících se po hotelu.

SVOJI PANÍ OTRÁVILA KOLÁČEM

V domě se často objevují různí duchové. Nezabrání tomu ani originální vstupní vitráž. Je ručně malovaná, leptaná a vzorovaná. Její francouzský kříž má odrážet zlo. Marně. Jsme svědky zvláštní scény. Na verandě domu si hrají dvě děti, malé holčičky.

Na tom by nebylo nic divného, jenže tyhle děti nejsou skutečné. Jde o přízraky. Otrokyně Chloe upeče jim a jejich matce, údajně Sarah Woodruffové, manželce Clarka Woodruffa, otrávený koláč.

Paní i dvě dcerky ho sní a následně zemřou na otravu jedem. Za vše prý může nevěra. Chloe se stává Clarkovou milenkou a Sarah přistihne páreček in flagranti. Chloe pak naslouchá klíčovou dírkou, aby zjistila, jaký ji čeká osud.

Clark se ocitá pod obrovským tlakem své manželky, která mu dá ultimátum. Chce se Chloe zbavit. Jenže ta ji předejde a sprovodí ze světa ji i její dvě dcery. Otrokyně proto nenajde ani po smrti klid. Zjevuje se tu ve své děsivé podobě a pyká za svůj čin.

Jenže to zdaleka není všechno. Myrtles Plantation jako by se stal doslova hnízdištěm duchů, kteří nechtějí podivné sídlo za žádnou cenu opustit.

Současná podoba hotelového areálu přímo vybízí k návštěvě.

MRTVÝ PRÁVNÍK NA SCHODECH

Ve druhé polovině 19. století se do domu stěhuje právník William Winter. Žije zde v letech 1860 až 1871. Na verandě domu si na něj počíhá jakýsi neznámý muž s puškou. Střelí po něm a trefí.

Raněný právník se odplazí do domu a snaží se stůj co stůj vylézt do druhého patra. Na schodišti mu ale dojdou síly a vykrvácí. Jeho duchovi se proto v domě líbí a odmítá se přesunout jinam. Pokoj nedají ani další přízraky duchů, kteří mají jedno společné:

Jde o otroky, kteří v domě za různých okolností zemřeli. Mluví se o tom, že se zde má vyskytovat minimálně 12 duchů a prý se tu odehrálo 10 vražd. Historicky je ovšem potvrzená pouze vražda Williama Wintera.

V současnosti patří dům k velkým turistickým lákadlům, kde je možné se dokonce ubytovat a dopřát si příjemnou dovolenku.

Foto: Shutterstock, Wikimedia, TARAMARI. Autor textu: Helena Stejskalová. Pro web upravil: Miroslav Horký
Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 3.7.2022 1.5tis
Malý chlapec vylézá z vany, ještě v županu běží do obývacího pokoje a pouští televizi. Dávají zprávy a chvíli se neděje nic zvláštního. Dokud se moderátor neobrátí přímo na něj a neosloví ho. Chlapec sebou škubne úlekem. Obraz přeskakuje a moderátor opakuje stále dokola: „Ahoj.“ Je to nějaká noční můra? Nebo skutečnost? Poznat pravdu je […]
od Matěj Soukup 1.7.2022 726
Vyšetřování násilných trestných činů dnes obvykle provází řada vědeckých metod, které vedou od zajištění stop na místě činu přes pátrání až po vytipování a usvědčení pachatele. Nicméně, v 70. letech se ve Spojených státech objevila policejní vyšetřovatelka, která prohlašovala, že má psychické schopnosti, které jí pomáhají při pátrání po zločincích. Její jméno zní Dorothy Allisonová a […]
od Mirek Brát 30.6.2022 3.0tis
Jako fata morgana je označována optická iluze viditelná v úzkém pásu nad obzorem. Fata morgana se může objevit na souši i na moři. V případě vodního prostředí panuje podezření, že je tento jev odpovědný za velkou část pozorování záhadných lodí, a to jak na moři, tak i na velkých vnitrozemských jezerech. Pro vznik faty morgany […]
od Eva Soukupová 27.6.2022 1.9tis
Tragické krveprolití, při němž umírá šest členů rodiny DeFeových, se stává předlohou několika hororů. Skutečný příběh odehrávající se v roce 1974 v městečku Amityville je přitom stejně děsivý a záhadný jako jeho verze filmové verze.     Krvavá scéna se policistům naskytne v noci 13. listopadu 1974 poté, co vtrhnou do domu na Ocean Avenue […]
od Mirek Brát 26.6.2022 1.7tis
Broumovský klášter Řádu svatého Benedikta je spojen nejen s takzvanou kopií Turínského plátna, ale i s fextem, člověkem, jehož ostatky se po smrti jaksi odmítají rozložit. Důkaz se nachází v klášterním podzemí. Do východočeského Broumova se v roce 2000 dostal soubor desítek mumifikovaných těl ze sedmnáctého a osmnáctého století. Původně byly uchovávány v kryptě farního kostela svatého Prokopa ve Vamberku. […]