V typickém britském obývacím pokoji si hraje tří a půlletý Richard Russel. Nemotornými pohyby na sebe skládá barevné kostičky stavebnice.

Znenadání však přestane, postaví se na své neohrabané nožičky a s dětskou nevinností v očích pronese šokující větu: „Tatínek je mrtev.“ Paní Russel nemůže ani polknout: „Co to proboha říkáš?“

V tom okamžiku však chlapec začne natahovat moldánky a zuřivě zatíná pěstičky: „Tatínek umřel, tatínek… Jeho chlapeček to ví!“ Kde se vzala tak děsivá slova v ústech čistého a nevinného dítěte?

O čem to mluví? Krutou pravdu o událostech ze dne 6. listopadu roku 1917 se paní Russel dozvídá až o deset dnů později. Manžel zemřel během bojů ve Francii přesně v tu chvíli, kdy měl jeho syn podivný jasnovidný záchvat.

Jak je ale možné, že malý hoch věděl o smrti otce vzdáleného v té chvíli více než 100 kilometrů? Měl snad nějaké zlé tušení? Podle všeho se mu osudného dne otec zjevil a rozloučil se s ním!

Ještě jedno objetí

Líčí historka skutečný kontakt se záhrobím? O slovech malého Richarda Russela si můžeme myslet cokoliv. Pravdou však zůstává, že nejde o jediný případ podivuhodného projevu jedince v okamžiku, kdy má někdo z jeho blízkých opustit svět živých.

Něco podobného totiž prožije také paní Spearman, když na jaře roku 1917 pobývá v Indii.

Dne 19. března se jí má zjevit její nevlastní bratr Eldred Bowyer a obejmout ji. Až později se vážená dáma dozví, že muselo jít jen o přelud. Eldred totiž v danou chvíli zrovna umíral v troskách letadla u břehů Evropy, kde zuřila 1. světová válka.

Jak vypráví v knize Famous Ghosts and Haunted Places (Slavní duchové a strašidelná místa) spisovatel Gordon J. Lynch:

„Paní Spearman bude jen jednou ze tří osob, které dostanou zlou předtuchu ve chvíli, kdy Eldred zrovna zemře v boji.“ Co se však za tajuplnými zjeveními skrývá? Skutečně se snad se svými milovanými přišel pilotův duch rozloučit?