Finský hudební génius dnes patří mezi nejvýznamnější severské skladatele romantických skladeb. Jean Sibelius (1865–1957), pocházející z Finska, přináší mezi vrcholná díla na 250 skladeb.
Objevují se mezi nimi klavírní kompozice, písně, doprovody k činoherním představením a také 7 symfonií.
Již za svého života je proslulým skladatelem, často cestuje po světě, kde se stará o správné provedení svých skladeb. Jeho sláva ho předchází.
K 85. narozeninám mu přijíždí popřát finský prezident, a k 90. jubileu obdrží dar dokonce i od tehdejšího britského premiéra Winstona Churchilla (1874–1965).
Jenže v roce 1926 přestává Sibelius náhle a bez vysvětlení tvořit (přitom umírá až v roce 1957!). Tím zamotá hlavy svým současníkům, ale i dnešním muzikologům.
SKLÁDÁ, ALE NIC NEVYDÁ
Jean Sibelius napíše 7. symfonii, která se stane jedním z pilířů jeho tvorby. Slavné dílo je však zároveň posledním velkým počinem, jenž se zrodil z jeho pera.
Po něm totiž následuje jen jedna symfonická báseň a přislíbení 8. symfonie, jež se má hrát v roce 1933 v Londýně (dokonce je o tom již spravena i veřejnost). Jenže toto dílo zřejmě nikdy světlo světa nespatří.
Přestože na Sibelia tlačí vydavatelé, dirigenti, novináři i přátelé, skladatel se odpovědi vyhýbá. Na začátku 30. let si kupuje kvanta notového papíru a píše své manželce, že nová symfonie se rodí. Jenže jí nikdy nevydá! Badatelé tomuto náhlému zkratu nerozumí.
Skladatel byl sice znám svou skepsí k vlastním výtvorům, že by ho však zastavila právě před dokončením slíbeného díla? Dalším vysvětlením je Sibeliův alkoholismus. Objevují se názory, že skladbu spálil v kamnech. Ovšem je tu i další možnost.
Skladatel je členem tajného spolku svobodných zednářů, pro jejich rituály skládá hudbu. Mohla skončit vrcholná 8. symfonie právě zde? Existuje někde její záznam?
Michaela Vondrušková