Kdesi v indické džungli, v údolí, jehož přesnou polohu dnes zná jen hrstka vyvolených, pokud vůbec někdo, jsou podle legend ukryty dávno zapomenuté chrámy plné zlata a cenných pokladů. Jenže je tu také cosi zlověstného a životu nebezpečného.
V roce 1890 si vyprávění pokladech indického údolí vyslechne britský cestovatel a dobrodruh Graham Dickford, kterého není třeba příliš pobízet, aby se rozhodl uspořádat expedici za ztraceným bohatstvím.
O dva roky později je Dickford na pokraji smrti jen náhodou nalezen britskými vojáky, kteří v oblasti slouží.
Je silně rozrušený, dezorientovaný, má vysokou horečku a jeho tělo od hlavy až k patě pokrývají modřiny a popáleniny, které pozdější badatelé přirovnávají k popáleninám z radiace. Dokonce přišel i o všechny vlasy.
Kam se poděli další členové expedice, s nimiž se Dickford několik týdnů předtím vydal do džungle hledat ztracené chrámy, nikdo netuší. Sám Dickford je převezen do nemocnice, ale po třech dnech umírá.
Z jeho zmatených slov však lze vyčíst, že se jeho výpravě stalo něco strašlivého. Ale co?
![O čem vypovídají zprávy o létajícím ohni? Foto Pixabay](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2023/06/ep-udoli-indiefoto2-768x512.jpg)
Záhadné ohně
Dickford tvrdí, že všichni jeho kolegové jsou mrtví, víc ale vyšetřovatelům neodhalí, pouze stále dokola zmateně opakuje: „Velký létající oheň, stíny noci, duchové, jejich záře dokáže zabít…“ Jaké hrůze museli muži čelit?
O záhadném ohni se zmiňuje i další výprava, která se do údolí vydává v roce 1906. Ze čtyř mužů se vrátí jen dva a ti tvrdí, že „stačí zapálit jen malý ohýnek a od jednoho konce údolí k druhému přelétne ohnivý jazyk“.
To vše je navíc doprovázeno ohlušujícím řevem. Poukazuje to na přítomnost nějakého vznětlivého plynu v údolí? Určitě by to vysvětlilo Dickfordova zranění, nikoliv však jeho tvrzení o stínech a duších.
Nelze ale vyloučit, že hypotetický plyn mohl ovlivnit i mysl cestovatele a způsobit halucinace. I tomu svědectví dvojice přeživších v roce 1906 nasvědčuje. Muži totiž vypovídají, že v údolí objevili jakési jeskyně, do nichž se dva jejich kolegové spustili.
Nejprve si muži stěžují na závratě a po dosažení dna jeskyně se navíc začnou svíjet jako hadi, než nakonec padnou k zemi bez známek života. Zbylí dva se dávají na útěk, což ji zřejmě zachrání život.
![Poloha strašidelného údolí je nyní utajena, foto Pixabay](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2023/06/ep-udoli-indiefoto3-768x491.jpg)
Už ani muk
Německý spisovatel a záhadolog Hartwig Hausdorf (*1955) zjišťuje, že další expedice se do údolí vydává v roce 1911, kdy se ze sedmi účastníků vrátí opět pouze dva.
Zbylých pět prý během noci v údolí postihne zvláštní stav, nekontrolovatelně se třesou, točí se kolem dokola a nakonec se zhroutí k zemi mrtví. O osm let později umírají při pádu či snad skoku z útesu další dva nebo tři členové sedmihlavé výpravy.
Zbytek expedice pak hlásí, že v údolí napočítali celkem 17 lidských mrtvol.
To už prokleté údolí začne znervózňovat i tamní autority, které nakonec rozhodnou, že by přesná poloha údolí měla zůstat utajena, aby sem na jistou smrt nepřicházeli další a další badatelé.
O mnoho let později Hartwid Hausdorf usiluje o odtajnění lokace, aby mohl vražedné údolí prozkoumat, naráží ovšem na nepropustnou stěnu mlčení. Ověřit nabízené teorie i pravost příběhů se mu proto nepodaří.
Vybírá si indické údolí smrti oběti dodnes, nebo přede všemi zmizelo kdesi v džungli?