Chiméra je bizarní tvor z antické mytologie. Jako kdyby nestačilo, že se jedná o tvora složeného z těla lva, kozy a hada… Chiméra navíc chrlí oheň! Může mít takový podivný tvor nějakou inspiraci v okolní realitě?
Kosmopolitní chiméra
V současnosti se termín chiméra používá i pro jakékoli jiné mýtické stvoření, které je “složené” z různých zvířat. Je to jistě správně, protože chiméry najdeme i v příbězích starověkého Egypta, Etrusků a Asyřanů.
Antická chiméra, spojená s řecko-římským civilizačním okruhem, je však pouze jedna. Zmiňuje se o ní legendární Homér v eposu Illias. Z antických autorů chiméra zaujala například Hésioda a Apollodora.
Hořící plyn
Po původu chiméry se pídil už římský historik Plinius starší. Ten celkem správně poukázal na roli průduchů metanu, které dodnes najdeme na maloasijském pobřeží Turecka. Ve starověku se zde rozkládala mocná Lýkie.
Právě s civilizací Lýků bývala obvykle chiméra spojována, byť si ji Řekové brzy doslova přivlastnili. V současném Turecku je místo, odkud se se na zemský povrch dostává metan, pojmenováno Ynartas. V překladu to znamená hořící skála.
Ve starověku místo fungovalo též jako bezúdržbový přírodní maják pro pobřežní plavbu. Archeologické průzkumy zároveň dokazují, že se zde nacházel i posvátný okrsek. Náboženské přívlastky si tato lokalita udržela i ve středověku.
Nyní se jedná o vyhledávaný turistický cíl. Jsme osvícení lidé, v plamenech hořícího metanu už nevidíme nic neobvyklého. Jak si však mohli naši předkové ve starověku vysvětlit složité procesy odehrávající se pod zemských povrchem? Jednoduše! Mohla za to chiméra.
