Od úst Hjörtura Kjerulfa stoupá pára. Amatérský kameraman snímá krásy zamrzlého islandského jezera Lagarfljót. Když tu, nedaleko před ním, začne zničehonic praskat led. Kjerulf proto obrátí kameru oním směrem. Jen co tak učiní, div že nezkamení.

V záběru totiž spatří cosi podivného. „To musí být zdejší jezerní červ!“ vykřikne.

Nejen vody skotského jezera Loch Ness mají podle dávných pověstí ukrývat záhadnou bytost podobnou hadovi či drakovi. Obří jezerní příšera má údajně po staletí žít i v ledových vodách islandského jezera Lagarfljót.

Své záběry se o několik dní později rozhodne Hjörtur Kjerulf (*1945) zveřejnit a ty pak obletí svět. Je na nich opravdu vidět cosi velkého a podivně se vlnícího pod ledem. Nemůže jít ale o shluk ryb, nebo dokonce o podvrh?

Nakyne díky zlatu

Žáci z nedaleké školy ve městě Hallormsstaður vedení svým učitelem se blíží k jezeru Lagarfljót. Jakmile přijdou ke břehu, cosi uvidí v dálce se vynořovat zpod hladiny.

Vypadá to jako obří had s rozevřeným chřtánem.  Píše se rok 1998. Zdaleka však nejde o první údajné setkání člověka s lagarfljótským červem.  K tomu mělo podle středověkých islandských ság dojít již roku 1345. Podle nich byl lagarfljótský netvor původně malým červem z vřesovišť, který dorostl do obřích rozměrů díky zlatu, jež na něj zvláštním způsobem působí.

Má na hlavě vousy

Na začátku února roku 2012 zachytil Kjerulf cosi velmi podivného. Jezero je tehdy pokryté silnou vrstvou ledu, jíž ovšem jako kdyby si něco razilo cestu. A jakže onen tvor vypadá?

„Islandské monstrum bývá popisováno jako bledé hrbaté zvíře, dlouhé asi 50 stop, na hlavě a na krku mu raší dlouhé vousy,“ charakterizuje ho  americký kryptozoolog Loren Coleman (*1947). Něco podobného přitom Kjerulf zachytil i svou kamerou.

Na záznamu je totiž vidět obrys 12 až 15 metrů dlouhého stvoření, které jako kdyby se pod hladinou pohybovalo jako had.

Jde o dinosaura?

Kjerulfovo amatérské video vyvolá ve světě senzaci. Řada lidí si přitom ihned po jeho zhlédnutí povšimne, že záhadná bytost toho má hodně společného se skotskou Lochneskou. „Není lagarfljótský červ jejím vzdáleným příbuzným?“ začnou se někteří lidé ptát.

Vyloučit to úplně nemůžeme. Nejenže mají být obě stvoření zhruba stejně velká, spojuje je i řada další znepokojujících znaků. Z vody v obou případech zahlédnou lidé vyčuhovat jen hlavu a dlouhý krk. U Larafljóta to vede k domněnce, že jde o červa, či hada.

V obou případech se navíc svědci shodnou, že nestvůra měla chlupy či vousy na hlavě. Podle kryptozoologů by v obou případech mohlo jít o nějakého přeživšího druhohorního dinosaura, možná vodního plaza druhu Plegiosaurus. Je to pravda nebo je vše jen podvod?

Autor: Pavel Besta