22. listopadu 1963: V Dallasu je zastřelen americký prezident J. F. Kennedy. Dodnes se spekuluje, kdo byl skutečný pachatel.
Domů     Jak daleko se již dostaly vesmírné sondy Voyager?
Jak daleko se již dostaly vesmírné sondy Voyager?
od 24.1.2018
5.8tis
240
SDÍLENÍ
5.8tis
ZOBRAZENÍ

Když v roce 1977 vypouštěli astronomové do vesmíru dvě sondy s názvem Voyager 1 a Voyager 2, předpokládalo se, že bude jejich životnost ukončena asi po 5 letech po průletu kolem Jupiteru a Saturnu.

Nikdo netušil že i po 40 letech budou sondy stále funkční a schopné posílat data na Zemi. Jak daleko se už dostaly?

Mise obou sond se uskutečnila v rámci programu Mariner, který měla pod svou taktovkou americká vesmírná agentura NASA. Hlavním cílem programu byl průzkum malými sondami našich nejbližších planetárních sousedů (Merkur, Venuše, Mars).

Časem byla však mise rozšířena i o vzdálenější planety (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun). Jejich průzkum měly zajistit právě sondy Voyager, které na svých palubách nesou i vzkazy pro případné mimozemské civilizace.

Na palubách sond Voyager se nachází disky s poselstvím pro případné mimozemské civilizace.
Na palubách sond Voyager se nachází disky s poselstvím pro případné mimozemské civilizace.

Voyager 1 byl vypuštěn 5. září 1977. Ke svému cíli, tedy k planetám Jupiter a Saturn, se dostal v letech 1978-1980 a poslal na Zemi vůbec první snímky těchto planet.

Již tehdy měla sonda pomalu ukončovat svoji životnost, ale vzhledem k dobrému stavu byla její mise prodloužena až k samotnému okraji sluneční soustavy.

Sonda Voyager 2 opustila planetu Zemi již 20. srpna 1977 a jejím cílem byl průzkum 4 planet na vnějším okraji naší sluneční soustavy – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu.

K Jupiteru i Saturnu se dostala o rok později než její sestra Voyager 1 a zaslala k Zemi další snímky těchto planet. Její mise poté pokračovala k Uranu (přílet 1986) a Neptunu (přílet 1989).

Stejně jako u Voyageru 1 byla z důvodu dobrého stavu sondy i u Voyageru 2 prodloužena mise až k okraji sluneční soustavy.

Předpokládaná poloha obou sond Voyager na počátku roku 2017.
Předpokládaná poloha obou sond Voyager na počátku roku 2017.

V současnosti se obě sondy nachází daleko za Kuiperovým pásem asteroidů. V roce 2014 NASA oficiálně oznámila, že Voyager 1 překonal hranici heliosféry, tzv. heliopauzu. Jedná se o místo, kde již přestává působit sluneční vítr.

Sonda tak definitivně opustila sluneční soustavu a vstoupila do mezihvězdného prostoru. Voyager 2 překonal heliopauzu s asi dvouletým zpožděním, ale v současnosti se již také nachází v mezihvězdném prostoru.

Z obou sond k nám stále přichází údaje o tom, jak vypadá vzdálený konec naší sluneční soustavy. Vědci si proto ověřili, že většina našich teorií o složení sluneční soustavy byla správná.

Voyager 1 je od Země v současnosti vzdálený asi 135 AU (tedy něco přes 20 miliard km), Voyager 2 pak 115 AU (kolem 17 miliard km). Pravděpodobné ukončení činnosti obou sond bude mezi lety 2020 a 2025. Po těchto datech poletí sondy volně mezihvězdným prostorem.

Za 40 000 let by měl Voyager 1 dorazit k hvězdě Gliese 445 a Voyager 2 by měl za 50 000 let dorazit k hvězdě Proxima Centauri.

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Související články
od 19.11.2026 2.7tis
Hranická propast u města Hranice v Olomouckém kraji je pravděpodobně nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní světa. Její hloubka, která je dnes stanovena na zhruba 1 km, byla dlouho velkou záhadou a dodnes není úplně jasné, zda je to číslo konečné. Je propast tak strašidelná a depresivní, jak se říká? Navštivte ji s námi! [gallery ids="174124,174125,174126,174127,174128,174130,174131,174132
od 16.9.2026 3.4tis
Švédský ostrov Blå Jungfrun je na první pohled krásným národním parkem. Podle legend má ale místo velmi špatnou pověst. Dodnes na něm prý přetrvávají zbytky temné magie! Archeologické nálezy z posledních let navíc ukazují, že na folklóru může být něco pravdy. Prozkoumejte tajuplný ostrov společně s ENIGMOU!
od 13.9.2026 3.0tis
Čert má v české krajině překvapivě rozsáhlé teritorium. Najdete tu jeho kameny, skály, stoly, mosty, brázdy i celá jezera. Někde prý staví, jinde se s někým vsadí, občas něco ukradne a sem tam po sobě zanechá jen pořádně podivný kámen. Vydejte se po stopách českého čerta. Na Vysočině, na jižním svahu Melechova nedaleko Rejčkova, se ukrývá Čertův kámen. Na rozdíl od mnoha slavných skal nejde o o
od 7.9.2026 3.4tis
Mezi Sázavou a Chotouní se vine jedna z nejzajímavějších českých pověstí. Říká se jí Čertova brázda a už samotný název slibuje příběh, ve kterém nechybí světec, ďábel ani pořádně namáhavá práce. Podle legendy se právě tady svatý Prokop setkává s čertem, kterého přemáhá a zapřahá do pluhu. Pekelník musí poslouchat a táhnout rádlo krajinou. Za ním zůstává hluboká brázda, která dává jméno celé tra
od 5.9.2026 3.4tis
Nemusíte čekat na půlnoc ani vyrážet na opuštěný hřbitov. Duchové mají v Česku adresy, které se dědí z generace na generaci. Nejčastěji se zabydlují na hradech a zámcích, kde po nich zůstávají příběhy o bílých paních, tajemných šlechticích, dětech i tragicky zemřelých. Některá místa přitom působí tak ponurým dojmem, že člověku ani příliš nevadí, když si při prohlídce raději rozsvítí. Když se ře
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz