27. května 1963: Britský letec a novinář sir Peter Masefield se setkává se slavným duchem letiště Montrose.
Domů     Záhady historie
Jak doopravdy zemřela královna Kleopatra?
Lenka Kospertová
od Lenka Kospertová 25.10.2018
4.2tis
602
SDÍLENÍ
4.2tis
ZOBRAZENÍ

Láska Marca Antonia a Kleopatry byla největším milostným příběhem antického světa. Samozřejmě skončil tragicky. Podle obecně přijímané verze se nechala egyptská královna Kleopatra uštknout kobrou, aby se vyhnula zajetí po drtivé porážce v námořní bitvě u Actia. Tato teorie má ale řadu slabin.

Německý historik Christoph Schaefer je přesvědčen, že se vše odehrálo úplně jinak. Začněme ale od začátku. Římský císař Octavianus Augustus (27 – 14 n. l.) vyslal proti Egyptu, v němž vládla Kleopatra (69 – 30 př.

n. l.) spolu se svým milovaným manželem Marcem Antoniem (83 – 30 př. n. l.), silně vyzbrojenou flotilu. Egyptské loďstvo bylo na hlavu poraženo nedaleko Actia a vládci Egypta se ocitli v beznadějné situaci.

Marcus Antonius nalehl na svůj meč. Také Kleopatra si sáhla na život – podle historických pramenů položila na svou hruď jedovatou kobru a zemřela „klidnou a bezbolestnou smrtí“.

UDUŠENÍ PŘI PLNÉM VĚDOMÍ

Christoph Schaefer namítá, že okolnosti Kleopatřiny smrti naprosto neodpovídají následkům hadího uštknutí. Oběti kobřího jedu umírají někdy i celé hodiny a dochází u nich k ochrnutí různých částí těla. Smrt hadím uštknutím není v žádném případě milosrdná.

„Jed egyptské kobry obsahuje prudce působící toxiny, které napadají periferní nervový systém, jenže ne mozek. Uštknutý člověk při plném vědomí jasně vnímá, jak se mu krátí dech, jak se dusí. Než ustane dýchání a nastane bezvědomí a než srdce přestane bít, může uplynout až třicet minut.

Boj se smrtí trvá často i několik hodin,“ vysvětlil německý toxikolog Dietrich Mebs, který se Schaeferem na výzkumu spolupracoval.

JAK DONUTIT KOBRU K UŠTKNUTÍ 

Starověký životopisec Plutarchos přitom popisuje, že královna zemřela téměř ihned. Stráže, které vzápětí vstoupily do jejího příbytku, už spatřily panovnici mrtvou. Donutit kobru k smrtícímu uštknutí přitom vůbec není snadné.

„Kobra může často kousnout, aniž by vypustila jed,“ dodal Mebs. Problémem by navíc bylo už i propašování živého hada vězněné Kleopatře v koši či džbánu přes římské stráže. Královna zemřela 12. srpna uprostřed horkého léta.

„Čím vyšší teplota, tím jsou hadi aktivnější. V horkém počasí by nebylo možné pronést kobru nepozorovaně v koši,“ upozornil Mebs.

Člověk na kobří uštknutí umírá několik desítek minut. Kleopatra byla mrtvá ale okamžitě.

PROČ LHAL ZEMĚPISEC STROBÓN?

Nejstarší zaznamenanou zprávu o Kleopatřině smrti máme od řeckého zeměpisce Strabóna (64 – 19 př. n. l.) Byl Kleopatřiným současníkem a je docela dobře možné, že v srpnu roku 30 př. n. l. pobýval v egyptské Alexandrii a měl tak informace o okolnostech Kleopatřiny smrti z první ruky.

Strabón nabízí dvě varianty její smrti – podle první se nechala Kleopatra uštknout hadem, podle druhé se otrávila nápojem obsahujícím několik různých jedů. Je zajímavé, že další autoři, kteří historku šířili, už se o jedovatém nápoji nezmiňují.

TŘI SMRTÍCÍ BYLINY

Německý historik Christoph Schaefer na základě všech dostupných informací předpokládá, že se Kleopatra otrávila jedovatým nápojem připraveným z bolehlavu plamatého (Conium maculatum), oměje šalamounku (Aconitum napellus) a opia.

Proč ale přetrvala do dnešních dnů legenda s hadem? Proč ji zmiňoval i Strabón, pamětník této události? Podle Schäfera se tak smrt oblíbené panovnice výhodně prezentovala poddaným.

Údajně Kleopatru zabila směs bolehlavu, oměje a opia.

VTĚLENÍ BOHYNĚ ÍSIS

„Egyptská kobra byla posvátná, měla chránit egyptské vládce před nezdarem. Považovali ji za vtělení bohyně Ísis, jednoho z nejdůležitějších bohů Egypta. Kleopatra pocházela z kněžské dynastie a nechávala se uctívat jako ztělesnění Ísis,“ řekl Schäfer.

Smrt pomocí posvátného hada se proto v očích obyčejných lidí rovnala splynutí s Ísis. „To Kleopatře dodávala na božskosti,“ shrnul historik. Rozšíření verze o kobře jako původci Kleopatřina konce tak změnilo v očích lidu její smrt ze zoufalého činu poražené panovnice v božský akt.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Štítky:
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 1.8tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 2.2tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.5tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.4tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.6tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]