13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Jak získaly sochy na Velikonočním ostrově své klobouky?
Jak získaly sochy na Velikonočním ostrově své klobouky?
od 7.12.2024
3.5tis
Sochy na Velikonočním ostrově fascinují odborníky i veřejnost už od svého objevu. Odhalíme někdy všechna jejich tajemství?
359
SDÍLENÍ
3.5tis
ZOBRAZENÍ

Kamenné sochy zvané moai na Velikonočním ostrově jsou obestřeny mnoha záhadami. Nikdo přesně neví, koho znázorňují ani jak byly postaveny. Nyní se však zdá, že alespoň jeden otazník s nimi spjatý byl zodpovězen.

Podařilo se vědcům odhalit, jak byly na hlavy soch vyzvedávány klobouky z červené horniny, které váží i několik tun?

Sochy na Velikonočním ostrově fascinují odborníky i veřejnost už od svého objevu. Odhalíme někdy všechna jejich tajemství? Vědci prý nyní vědí, jak sochy získávaly své čepice. Je jejich vysvětlení správné? Se sochami se pojí mnoho záhad, údajně měly třeba posednout své tvůrce a přivést je ke zničení jejich vlastní civilizace! Některé sochy nikdy vztyčeny nebyly, a navždy odpočívají v rozlehlých lomech. Co se stalo s těmi, kteří je plánovali vztyčit?

V dubnu roku 2018 vědci z University v americkém Oregonu zveřejnili výsledky svého bádání, které se týkalo známých soch z Velikonočního ostrova ve východní části Polynésie na jihu Tichého oceánu.

Některé z nich mají výrazné pokrývky hlav, které jsou označovány jako pukaa. Jde o kamenné ozdoby z červené horniny, z nichž největší mají průměr až dva metry a váží několik tun. Vědci nyní údajně odhalili, jakým způsobem byly dopravovány na vrchol soch…

Vědci prý nyní vědí, jak sochy získávaly své čepice. Je jejich vysvětlení správné?
Vědci prý nyní vědí, jak sochy získávaly své čepice. Je jejich vysvětlení správné?

Zázračné stavby

Od doby, kdy Velikonoční ostrov v 18. století objevila posádka holandského admirála Jacoba Roggeveena (1659–1729), se lidé ptají, jakým způsobem tehdejší obyvatelé vytvářeli zdejší majestátní sochy.

Předpokládá se, že bylo nesmírně obtížné už to „postavit je na nohy“. Jsou totiž nesmírně těžké a navíc byly dopravovány ze vzdálených míst, kde se získával materiál na jejich výrobu.

Jak to mezi lety 1250 a 1500 prováděli lidé, kteří neměli žádnou moderní techniku? Mnoho otázek vyvolávají také tvary soch. Koho přesně znázorňují? A záhadné jsou i jejich „klobouky“, kterým se říká pukaa.

Předpokládá se, že byly vytvářeny odděleně, tedy že byly usazovány na již stojící sochy. To ale vyvolává řadu otázek. Mnohé sochy totiž dosahují výšky 10 až 12 metrů. Jak se nesmírně těžká pukaa dostala do této výšky? S možnou odpovědí přišli archeologové z oregonské univerzity v dubnu roku 2015.

Se sochami se pojí mnoho záhad, údajně měly třeba posednout své tvůrce a přivést je ke zničení jejich vlastní civilizace!
Se sochami se pojí mnoho záhad, údajně měly třeba posednout své tvůrce a přivést je ke zničení jejich vlastní civilizace!

Stačilo ani ne 10 mužů

„Domorodci je tam dostávali pomocí dřevěných ramp, případně využívali principu páky.

Této verzi nahrávají kruhové zářezy objevené přímo na jednotlivých kloboucích,“ říká doktorand z oregonské univerzity Sean Hixon. Okamžitě tím rozpoutá vášnivou diskusi.

Je opravdu možné, že jedna z největších záhad, spjatá s kamennými sochami z Velikonočních ostrovů, je odhalena? Pokud bude teorie uznána respektovanými autoritami, pak nepochybně ano!

Domorodci ozdobná pukaa vytesávali v kráteru sopky Puna Pau na jihozápadě ostrova a následně je přesouvali k vybraným objektům.

„Pomocí ramp bylo potřeba k dopravení klobouku na vrchol sochy méně než 10 osob,“ tvrdí Hixon, který je o správnosti čerstvé teorie přesvědčen.

Některé sochy nikdy vztyčeny nebyly, a navždy odpočívají v rozlehlých lomech. Co se stalo s těmi, kteří je plánovali vztyčit?
Některé sochy nikdy vztyčeny nebyly, a navždy odpočívají v rozlehlých lomech. Co se stalo s těmi, kteří je plánovali vztyčit?

Dohady přetrvávají

Všechny otázky spjaté s kamennými ozdobami na známých sochách zodpovězeny nejsou. Předně se stále spekuluje, co jsou vlastně tyto „klobouky“ zač. Nejdříve převládal názor, že jde skutečně o pokrývky hlavy.

Dnes se však většina badatelů shoduje, že se jednalo spíše ojakýsi styl účesu, který se nosil na Velikonočním ostrově v dobách vzniku posledních soch. Je ale samozřejmě možné, že pukaa znázorňují něco úplně jiného.

Do dnešních dnů se jich dochovalo kolem stovky. Víme tedy opravdu definitivně, jak je jejich tvůrci vyzvedávali na vrchol soch? Odhalené zářezy to podle archeologů potvrzují.

Skeptici však tvrdí, že zářezy vznikly spíš v důsledku eroze (kvůli zvětrávání horniny–pozn. red.). Je tedy prý ještě třeba dalšího výzkumu.

Zdroje informací a fotografie
Předchozí článek
Související články
od 13.11.2026 1.0tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
od 2.11.2026 3.8tis
Kalifornský ctihodný občan Salomon Pico (1821–1860) prochází kalifornským městem Santa Barbara a snaží se být co nejméně nápadný. Mezi místními se totiž po roce 1848 začne proslýchat, že někdo po večerech útočí na zdejší hledače zlata. A to prý vždy ve chvíli, kdy si odvážejí svou kořist domů.  „Zrovna včera se to stalo znovu. Přepadl je nějaký gang, kter
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz