14. listopadu 1971: První kosmická loď – sonda Mariner 9 – se dostává na oběžnou dráhu Marsu.
Domů     Jak získaly sochy na Velikonočním ostrově své klobouky?
Jak získaly sochy na Velikonočním ostrově své klobouky?
od 7.12.2024
3.5tis
Sochy na Velikonočním ostrově fascinují odborníky i veřejnost už od svého objevu. Odhalíme někdy všechna jejich tajemství?
359
SDÍLENÍ
3.5tis
ZOBRAZENÍ

Kamenné sochy zvané moai na Velikonočním ostrově jsou obestřeny mnoha záhadami. Nikdo přesně neví, koho znázorňují ani jak byly postaveny. Nyní se však zdá, že alespoň jeden otazník s nimi spjatý byl zodpovězen.

Podařilo se vědcům odhalit, jak byly na hlavy soch vyzvedávány klobouky z červené horniny, které váží i několik tun?

Sochy na Velikonočním ostrově fascinují odborníky i veřejnost už od svého objevu. Odhalíme někdy všechna jejich tajemství? Vědci prý nyní vědí, jak sochy získávaly své čepice. Je jejich vysvětlení správné? Se sochami se pojí mnoho záhad, údajně měly třeba posednout své tvůrce a přivést je ke zničení jejich vlastní civilizace! Některé sochy nikdy vztyčeny nebyly, a navždy odpočívají v rozlehlých lomech. Co se stalo s těmi, kteří je plánovali vztyčit?

V dubnu roku 2018 vědci z University v americkém Oregonu zveřejnili výsledky svého bádání, které se týkalo známých soch z Velikonočního ostrova ve východní části Polynésie na jihu Tichého oceánu.

Některé z nich mají výrazné pokrývky hlav, které jsou označovány jako pukaa. Jde o kamenné ozdoby z červené horniny, z nichž největší mají průměr až dva metry a váží několik tun. Vědci nyní údajně odhalili, jakým způsobem byly dopravovány na vrchol soch…

Vědci prý nyní vědí, jak sochy získávaly své čepice. Je jejich vysvětlení správné?
Vědci prý nyní vědí, jak sochy získávaly své čepice. Je jejich vysvětlení správné?

Zázračné stavby

Od doby, kdy Velikonoční ostrov v 18. století objevila posádka holandského admirála Jacoba Roggeveena (1659–1729), se lidé ptají, jakým způsobem tehdejší obyvatelé vytvářeli zdejší majestátní sochy.

Předpokládá se, že bylo nesmírně obtížné už to „postavit je na nohy“. Jsou totiž nesmírně těžké a navíc byly dopravovány ze vzdálených míst, kde se získával materiál na jejich výrobu.

Jak to mezi lety 1250 a 1500 prováděli lidé, kteří neměli žádnou moderní techniku? Mnoho otázek vyvolávají také tvary soch. Koho přesně znázorňují? A záhadné jsou i jejich „klobouky“, kterým se říká pukaa.

Předpokládá se, že byly vytvářeny odděleně, tedy že byly usazovány na již stojící sochy. To ale vyvolává řadu otázek. Mnohé sochy totiž dosahují výšky 10 až 12 metrů. Jak se nesmírně těžká pukaa dostala do této výšky? S možnou odpovědí přišli archeologové z oregonské univerzity v dubnu roku 2015.

Se sochami se pojí mnoho záhad, údajně měly třeba posednout své tvůrce a přivést je ke zničení jejich vlastní civilizace!
Se sochami se pojí mnoho záhad, údajně měly třeba posednout své tvůrce a přivést je ke zničení jejich vlastní civilizace!

Stačilo ani ne 10 mužů

„Domorodci je tam dostávali pomocí dřevěných ramp, případně využívali principu páky.

Této verzi nahrávají kruhové zářezy objevené přímo na jednotlivých kloboucích,“ říká doktorand z oregonské univerzity Sean Hixon. Okamžitě tím rozpoutá vášnivou diskusi.

Je opravdu možné, že jedna z největších záhad, spjatá s kamennými sochami z Velikonočních ostrovů, je odhalena? Pokud bude teorie uznána respektovanými autoritami, pak nepochybně ano!

Domorodci ozdobná pukaa vytesávali v kráteru sopky Puna Pau na jihozápadě ostrova a následně je přesouvali k vybraným objektům.

„Pomocí ramp bylo potřeba k dopravení klobouku na vrchol sochy méně než 10 osob,“ tvrdí Hixon, který je o správnosti čerstvé teorie přesvědčen.

Některé sochy nikdy vztyčeny nebyly, a navždy odpočívají v rozlehlých lomech. Co se stalo s těmi, kteří je plánovali vztyčit?
Některé sochy nikdy vztyčeny nebyly, a navždy odpočívají v rozlehlých lomech. Co se stalo s těmi, kteří je plánovali vztyčit?

Dohady přetrvávají

Všechny otázky spjaté s kamennými ozdobami na známých sochách zodpovězeny nejsou. Předně se stále spekuluje, co jsou vlastně tyto „klobouky“ zač. Nejdříve převládal názor, že jde skutečně o pokrývky hlavy.

Dnes se však většina badatelů shoduje, že se jednalo spíše ojakýsi styl účesu, který se nosil na Velikonočním ostrově v dobách vzniku posledních soch. Je ale samozřejmě možné, že pukaa znázorňují něco úplně jiného.

Do dnešních dnů se jich dochovalo kolem stovky. Víme tedy opravdu definitivně, jak je jejich tvůrci vyzvedávali na vrchol soch? Odhalené zářezy to podle archeologů potvrzují.

Skeptici však tvrdí, že zářezy vznikly spíš v důsledku eroze (kvůli zvětrávání horniny–pozn. red.). Je tedy prý ještě třeba dalšího výzkumu.

Zdroje informací a fotografie
Předchozí článek
Související články
od 14.11.2026 855
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 2.2tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
epochaplus.cz
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie. Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let
Subaru Solterra na dálnici: Kdy se vyplatí sundat nohu z plynu?
21stoleti.cz
Subaru Solterra na dálnici: Kdy se vyplatí sundat nohu z plynu?
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Suba
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz