Hollywoodské sci-fi filmy jsou plné nepřátelských mimozemšťanů, kteří se snaží, více méně úspěšně, zničit Zemi. Hrozba se ale může skrývat i za kosmickým rohem.

V bezpečí bubliny vzduchu, zvané atmosféra, a magnetického pole je přitom snadné zapomenout, že vesmír není vůbec přátelský.

První hrozba, která člověka napadne, jsou asteroidy. Jeden takový, o průměru zhruba 10 kilometrů, před asi 66 miliony let dopadl u ostrova Yucatán v Mexickém zálivu.

Dopad byl drtivý a způsobil zemětřesení, megatsunami a ochlazení podnebí na celém světě, což vedlo k vymření dinosaurů a dalších druhů. Přitom kdyby asteroid dopadl jen o několik vteřin později, dopadl by do hlubších vod a nezpůsobil takové škody.

Slunce jako nepřítel

Další potenciální zdroj nebezpečí se skrývá ve Slunci. Tady neustále dochází k silným erupcím, při nichž je do prostoru kolem vyvrženo velké množství částic. Zemi před nimi chrání magnetické pole a vedlejším produktem jsou krásné polární záře.

Jednou za čas ale Slunce vyvrhne tak silný proud částic, že to může vážně poškodit satelity – a to povede k výpadku internetu, mobilních telefonů, televize i GPS. Naposledy se to stalo v roce 1859 a tehdy byly polární záře, jinak omezené do okolí severního a jižního pólu, viditelné po celém světě, telegrafní sloupy jiskřily a některé telegrafisty dokonce zasáhl elektrický proud.

Smrtící gama záření

Další dost ošklivou smrt způsobí gama záblesk.

Ten nejspíš vzniká po srážce dvou neutronových hvězd a do prostoru vyšle intenzivní paprsek smrtícího gama záření, které poškozuje DNA. Pokud bude mít Země tu smůlu a ocitne se přímo v cestě takového paprsku, dojde k narušení ozonové vrstvy a život na planetě bude vydán napospas vesmírné radiaci.

A pak tu jsou magnetary – jde o pozůstatky explozí supernov s velkou hustotou, která má za následek extrémně silné magnetické pole.

Pokud by se takový magnetar objevil v blízkosti Země, rozerval by ozonovou vrstvu a poškodil atomy, které jsou základním stavebním kamenem veškerého života na Zemi.