Místnost se stěnami bohatě zdobenými jantarem si původně objednal pruský král, avšak již v roce 1716 se dostává jantarová komnata jako státní dar do Ruska. Dvě století byl tento umělecký skvost součástí paláce nedaleko Petrohradu.
Na konci druhé světové války se jantarová komnata za záhadných okolností ztrácí. Bude někdy objevena?
Lokalit, kde by se mohla jantarová komnata ukrývat, je prý několik stovek. Vycházíme-li ovšem ze situace na konci druhé světové války, slibným regionem se jeví oblast tehdejšího Slezska, dnes zejména území polského Dolnoslezského vojvodství. Proč?
Nacisté vsadili na Slezsko
Dříve bylo území tohoto vojvodství součástí pruské provincie Slezsko. Ve volbách v roce 1933 zde podpořilo nacistickou stranu přes padesát procent voličů.
Po nástupu nacistů k moci a zejména po vypuknutí druhé světové války se tato oblast plně integruje do německé třetí říše. Zatímco jiné části Německa utrpěly škody například při bombardování, zde se nacházel relativně bezpečný týl. Na konci války zde probíhaly gigantické stavební projekty.
Fakta se mísí se spekulacemi a hovoří se o tajných podzemních továrnách, snaze nacistů vyvíjet v nich zázračné zbraně, přesunu sídla Adolfa Hitlera a velitelství německé armády právě do tohoto regionu, kde se nacismus těšil loajální podpoře doslova do posledních válečných dnů.
Zároveň sem měly být evakuovány nacisty uloupené cennosti. Nejen do Slezska přemístěny, ale i zde ukryty, aby se nedostaly do rukou spojeneckých armád.
Tajemství středověkého městečka
Na území současného Dolnoslezského vojvodství mohla být z Královce přemístěna i jantarová komnata. Nabízelo se zde množství úkrytů v historických důlních dílech, nebo i v podzemí starobylých středověkých sídel.
Do výčtu potenciálních míst, kde by mohla být jantarová komnata ukryta, můžeme zařadit i město Bystrzyca Klodzka. Zdejší pevnostní systém začal vznikat během třináctého století. Středověký ráz si městské jádro ponechalo až do současnosti.
Pod městem je stále neprozkoumaný podzemní systém, který by mohl být tajným nacistickým sejfem.
Místní legendy se zmiňují o koloně nákladních automobilů s přísně střeženým nákladem. Jakým? V roce 1945 obsadila město Rudá armáda. Několik desítek obyvatel města bylo odvlečeno do gulagů na Sibiři a v Kazachstánu.
Snažily se snad sovětské úřady získat od nich informace o nacistických pokladech ukrytých ve zdejším podzemí? Bystrzyca Klodzka ještě nevydala všechna tajemství své dlouhé historie.