Z temně černých mračen se na zem snášejí provazce deště. Co chvíli z nich s ohlušujícím rachotem sjede blesk. Obyvatelé japonského ostrova Honšú jsou nebývale ostražití.
Nejen kvůli bouřce, ale i kvůli děsivé šelmě zvané Raijū. Ta totiž prý na zemský povrch sestupuje z nebes právě v takovýto nečas. A co hůř, útočí na lidi.
Okolo studně v jedné zapadlé vesničce v japonské provincii Izumo se srocuje dav zvědavců. Do jímky tu totiž prý během nedávné bouře spadlo nebezpečné stvoření jménem Raijū.
Bestie je díky tomu zajata živá a následně je vystavovaná v mosazné kleci na nádvoří chrámu Tenjin ve městě Matsue (asi 180 km severně od Hirošimy). Poprvé se ji podaří chytit sedlákům v 18. století na hoře Asama.
„Rolníci odchytili ještě dalšího Raijū v roce 1766, když spadl z nebe v Oyamě v provincii Sagami. Jeho majitel pak ukazoval zvíře za peníze na mostě Riyo-goku,“ uvádí záhadolog Arnošt Vašíček (*1953). Odkud se podivné zvíře bere a jak vypadá?
Nesnáší pach kadidla
Oči slovutného samuraje se rozšíří děsem. Také tito udatní japonští bojovníci mají údajně z Raijū nahnáno. Zvíře je sice prý velké jen asi jako liška, jde ovšem o podivného křížence kočky, vlka a jezevce.
Když zaútočí, „z hrdla se mu derou děsivé skřeky, proti nimž je i hromobití ukolébavkou pro kojence. Srstí mu navíc začnou projíždět viditelné elektrické výboje,“ píše publicista Tomáš Mrzena.
Zvíře je navíc i přes svou relativní malost neuvěřitelně silné a vrhá se zuřivě na vše živé. V případě lidí útočí zásadně na oblast pupku, který prokousne a pak se pustí do vyhřezlých vnitřností. Někteří Japonci si proto při bouřce raději lehají na břicho.
Možností, jak Raijū přemoci, není mnoho. Jedinou zaručenou obranou proti jeho útoku má být zapálení kadidla. Jeho pach totiž prý šelma, považovaná za miláčka šintoistického boha blesku Raijina, doslova nesnáší. Jsou to jen legendy?
Zkrvavená mrtvola
Bývalý bosenský fotbalista Damir Bradarac dupne na brzdy. Jeho automobil ale zastaví až potom, co srazí podivné zvíře přebíhající přes vozovku. K incidentu dojde v únoru roku 2001 nedaleko sportovního centra v Zenici ve střední Bosně.
Když exfotbalista vystoupí z vozu, spatří pod koly zkrvavenou mrtvolu neznámého tvora. Má velké zadní nohy jako klokan, tlamu vlka a kočičí packy.
„Bradarac zdechlinu odvezl do místní veterinární nemocnice, kde potvrdili, že nejde o žádný známý druh zvířete ani o nějakého křížence,“ píše Vašíček.
Přírodovědci hledají racionální vysvětlení existence zvláštního tvora, kryptozoologové dojdou po zkoumání ostatků k závěru, že šlo o Raijū.
Blíží se apokalypsa?
Po předměstí severonorského Trondheimu se pohybuje neznámé zvíře, které útočí na psy, kočky i lidi. Přestože se Raijū původně objevuje výhradně v Japonsku, v posledních letech je údajně stále častěji k vidění i jinde po světě.
Bestii, která odpovídá popisu mystické kreatury, prý spatřili v Norsku, ve Spojených státech, v Kolumbii a Argentině. V Bosně byl krátce po incidentu v Zenici ohlášen podobný nález také ve Visoku nedaleko Sarajeva.
Podle některých badatelů je zvyšující se počet Raijū špatným znamením. „Úkolem Raijinova mazlíčka je rozsévat zkázu.
Až podle dávných legend začnou padat z nebe na celou zemi, začne bůh Chimata-No-Kami bít na poplach a nastane apokalypsa,“ upozorňuje americký kryptozoolog Brent Swancer.
Kde a jak vlastně přichází Raijū na svět, se vědcům nepodařilo zjistit, stejně tak neprokázali jeho existenci. Případy v nichž figuruje, tak zůstávají nevysvětleny.
