Když se v letech 2015 a 2016 rozšíří virus zika, milovníci konspiračních teorií hned ukážou obviňujícím prstem na geneticky upravené komáry, které v oblasti vypustila britská společnost Oxitec. Vědci už přitom mají v hledáčku další hmyz k úpravě…

Geneticky modifikovaní komáři přitom nemají nic společného ani s virem, ani s mikrocefalií (zakrnění hlavy u novorozenců, spojované s virem zika). Už proto, že virus vědci poprvé objevili v roce 1947.

Genetikou proti škůdcům

Účelem „zmutovaných“ komárů je snížit počty populace obtížného hmyzu a zabránit tak šíření nemocí, které přenášejí, mimo jiné i nebezpečné horečky Dengue. Ba co víc, Brazílie navíc není jediná, kde byli modifikovaní komáři vypuštění. Oxitec je dovezl i na Floridu, do Karaibiku, Malajsie nebo Panamy.

Dalším obtížným hmyzem, na který se ve společnosti Oxitec zaměřují, jsou můry. Ty totiž jako larvy rády hodují na rýži, kukuřici, obilí, zelí a dalších desítkách plodin a způsobují po celém světě škody na úrodě v řádu miliard dolarů.

Křehká rovnováha

Postup má být stejný jako s komáry – pomocí genu, který samičku můry zabije dřív, než dospěje a může se rozmnožovat. Zní to docela nevinně, a rozhodně šetrněji než použití chemických pesticidů. Jenže…

V Číně v letech 1958 až 1962 proběhla čistka, rovněž zaměřená proti škůdcům – komárům, mouchám, krysám a vrabcům. Nejvíc to odnesli vrabci, které lidé téměř vyhubili. Jenže díky tomu se v zemi přemnožil hmyz, který spořádal většinu úrody a způsobil hladomor. Nejméně 20 milionů lidí zemřelo.

Rovnováha ekosystému je zkrátka příliš křehká, a tak se nabízí otázka, jestli takové zásahy nezpůsobí do budoucna ještě větší problém.