Potemnělým schodištěm se rozléhají kroky. Někdo právě jednou z věží na hradě v italské Imole sestupuje do vlhkých sklepení.
Jde o nejtajuplnější místo v pevnosti. Podzemí je totiž protkané sítí chodeb a připomíná labyrint. Dosud se ho nepodařilo úplně probádat, a navíc v něm má docházet k paranormálním jevům. Na co v něm lze narazit?
Jeho čtveřice robustních věží a mohutné zdi dodnes budí obdiv. Řeč je o hradu Rocca Sforzesca, jenž se nachází v centru malebné Imoly.
Bránu do regionu Emilia-Romagna zná dnes řada lidí zejména díky tomu, že se zde nachází okruh, na němž se jezdí závody Formule 1. Na konci 15. století bylo domovem jedné z nejmocnějších žen renesance.
Jmenovala se Kateřina Sforzová (1463–1509) a přezdívalo se jí Tygřice z Imoly. Podle řady tehdejších lidí byla ve spojení s ďáblem, jemuž se měla upsat krví. Ten jí výměnou za její nesmrtelnou duši údajně mimo jiné pomáhal s přestavbou hradu…
Zjevuje se za úplňku?
Ztichlou Imolu zalévají chladné stříbřité paprsky. Je úplněk. Podle pověstí lze právě tehdy na hradbách spatřit Kateřinin přízrak. Šlechtična má mít brnění a na ruce jí má sedět sokol připravený k letu.
Tygřice z Imoly totiž roku 1488 ovdověla, stala se regentkou města a musela ho mnohokrát bránit se zbraní v ruce. Když jí nepřátelé zajali děti a vyhrožovali, že je zabijí, Kateřina se údajně postavila na cimbuří, vykasala si sukni a zvolala: „Hlupáci!
To nevidíte, že si můžu udělat další?“ Na hradbách Rocca Sforzesca údajně při úplňku vyhlíží úhlavního rivala, jímž byl papežův syn Cesare Borgia (1475–1507).
Studna opatřená čepelemi
Kamínek několikrát narazí do kamenné zdi, než se žblunknutím rozrazí vodní hladinu. Jedním z taháků imolského hradu je tamní studna. „Říkalo se, že Kateřina házela své nepřátele do studny, která byla opatřena ostrými čepelemi“ – to je možné se leckde dočíst.
Zda jde o legendu, nebo o skutečnost, si nejsou jistí ani renomovaní historici. Hraběnka totiž žila ve velmi tvrdé době a několikrát se stala terčem atentátu. S jejich strůjci neměla nejmenší slitování.
Nechala je popravit, jejich hlavy nabodnout na kůly a vystavit na hradbách. Navíc neváhala povraždit ani děti či těhotné ženy spiklenců.
Průkopnice alchymie
„Kateřina měla mnoho koníčků. Kromě lovu a tance se věnovala také alchymii,“ zpravuje nás britský historik Christopher Hibbert (1924–2008). Experimenty přitom hraběnka prováděla právě na hradě Rocca Sforzesca.
Sepsala zde i rukopis, který obsahuje 454 záhadných receptů – většina z nich je z oblasti alchymie a medicíny. Kdesi v podzemním labyrintu měla Kateřina podle záhadologů ukrýt svůj poklad.
Zdejší lidé tvrdí, že když se někdo přiblíží k místům, kde by se snad měl nacházet, objeví se hraběnčin přízrak a další hledání znemožní. A co že má obsahovat? Zřejmě šperky. Kateřina totiž za života proslula jako jejich vášnivá sběratelka. Je snad její duše navždy připoutaná k hradu, jak věří někteří lovci duchů?
Pokusila se zabít papeže?
„Chtěla mě sprovodit ze světa,“ tvrdí papež Alexandr VI. (1431–1503). V listopadu 1499 je Kateřina uvězněna v Andělském hradu. Podle Svatého otce mu usilovala o život.
Důvod k tomu určitě měla. Na začátku onoho roku jí totiž papež město zkonfiskoval. Hraběnka měla ihned jednat. Pověřila prý papežova muzikanta, aby Alexandrovi VI. předal dopis s údajnou nabídkou smíru.
„List ale prý nechala zabalit do rubáše muže, který zemřel na mor,“ píše Hibbert. Pokud by si ho papež přečetl, zřejmě by se nakazil a zemřel. Svatý otec se o neotřelém atentátu ovšem zavčas dozvěděl.
