Domů     Záhady historie
Jeníček a Mařenka: Sourozenecká láska musí čelit kanibalismu
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 16.11.2021
3.0tis
Baba z perníkové chaloupky je prototypem čarodějnice, která požírá děti. Tento motiv je nejznámější hlavně v německy mluvících zemích. Čarodějnice měly podle tehdejších představ získávat svou sílu pojídáním lidského masa. FOTO: Dsdugan / CC BY-SA 4.0
307
SDÍLENÍ
3.0tis
ZOBRAZENÍ

Chlapce a dívenku odvádí muž do hlubokého a temného lesa. Zastaví na temném místě plném nejrůznějších nástrah a odchází. Není to nikdo jiný než jejich zoufalý otec.

Baba z perníkové chaloupky je prototypem čarodějnice, která požírá děti. Tento motiv je nejznámější hlavně v německy mluvících zemích. Čarodějnice měly podle tehdejších představ získávat svou sílu pojídáním lidského masa. FOTO: Dsdugan / CC BY-SA 4.0 ...Když už neví, kde je jim konec, dostanou se k chaloupce, která je celá z marcipánu a perníku. A protože jsou velmi zvídavá a nezkušená, nechají se zlákat a dobroty ochutnají. FOTO: Creative Commons - volné dílo Nejznámější verzi vyprávění o Jeníčkovi a Mařence zapisuje německý sběratel lidových pohádek Jacob Grim (1785–1863) se svým bratrem Wilhelmem (1786–1859).  FOTO: Creative Commons - volné dílo

Situace mu nedovoluje, aby své děti vychovával, a tak je nechá na pospas jejich vlastnímu osudu. Dítka jsou vystrašená a cestu domů nenajdou. Když už neví, kde je jim konec, dostanou se k chaloupce, která je celá z marcipánu a perníku.

A protože jsou velmi zvídavá a nezkušená, nechají se zlákat a dobroty ochutnají. Dostanou se tak ale do spárů ježibaby, která si je chce upéct! Není pohádka O Jeníčkovi a Mařence příliš děsivá na to, aby se vůbec mohla odehrát? Nejde jen o výmysl?

POZOR NA LIDOJEDY!

Nejznámější verzi vyprávění o Jeníčkovi a Mařence zapisuje německý sběratel lidových pohádek Jacob Grim (1785–1863) se svým bratrem Wilhelmem (1786–1859). Mgr. Petra Henešová, studentka Masarykovy univerzity, se ve své diplomové práci zabývá kanibalismem v literatuře a vychází právě z jejich verze.

Poukazuje přitom na spojení mezi pohádkou O Perníkové chaloupce a význam kanibalismu v německé historii a kultuře. Říká přímo: „Baba z perníkové chaloupky je prototypem čarodějnice, která požírá děti. Tento motiv je nejznámější hlavně v německy mluvících zemích.

Čarodějnice měly podle tehdejších představ získávat svou sílu pojídáním lidského masa.“ Henešová přitom ještě připomíná, že spojení lidožroutství a čarodějnictví je zaneseno již ve starogermánských zákonících.

Zdá se, že je tak báchorka o dětech, které se v lese ztratí a na lopatu ježibabě přijdou, jen pokračováním známé legendy. I když, kdo ví! Kanibalismus je v Německu znám již v dobách pravěkých. Během historie se ještě několikrát objeví, především v souvislosti s konflikty.

K případu třicetileté války je dokonce psáno: „Hladomor byl, podle všeho, všeobecně rozšířený a kanibalismus existoval jako holá skutečnost.“ Pohádku je tak nejspíš možné číst i jako varování nezbedným dětem.

Nejznámější verzi vyprávění o Jeníčkovi a Mařence zapisuje německý sběratel lidových pohádek Jacob Grim (1785–1863) se svým bratrem Wilhelmem (1786–1859). FOTO: Creative Commons – volné dílo

LÁSKA VŽDYCKY ZVÍTĚZÍ

Příběh ale není jen o nástrahách, které mohou potkat zvídavé a neposlušné děti. Kdyby to tak bylo, tak už nejspíš dávno upadl v zapomnění. Pohádka o Jeníčkovi a Mařence v sobě nese mnohem hlubší poslání.

A tím není nic jiného než láska! Psycholog Michal Černoušek (1945–2005) říká: „Ve své podstatě je Perníková chaloupka o pozitivních hodnotách sourozeneckého přátelství, vzájemné solidarity, která vzniká tlakem neblahých okolností, do nichž jsou hrdinové vržení.“

Vyprávěním tak dětem říkáme, že ať už udělají jakoukoliv hloupost, mají vedle sebe člověka, který při nich bude vždycky stát. Učíme je tím lásce a péči o druhé. Jeníček a Mařenka jsou sice vrženi do nezáviděníhodné situace, mají však mezi sebou tak silné pouto, že dokáží všechno překonat.

Děti všechno zvládnou nejen proto, že se mají rády a spoléhají na sebe, ale také proto, že jsou bystré a aktivní…

…Když už neví, kde je jim konec, dostanou se k chaloupce, která je celá z marcipánu a perníku. A protože jsou velmi zvídavá a nezkušená, nechají se zlákat a dobroty ochutnají. FOTO: Creative Commons – volné dílo

SEDNE JENÍČEK NA LOPATU?

Hrdinové se musejí v pohádkách vypořádat s řadou nástrah. V některých spoléhají na pomoc kouzelných předmětů a zaklínadel, v dalších ale musejí vzít rozum do hrsti a ukázat, že mají pro strach uděláno. Jeníček a Mařenka patří do druhé skupiny.

Z patálií je nedostanou ani víly, ani magické boty nebo hůlky, ale jenom jejich schopnosti. Ve chvíli, kdy mají nasednout na lopatu, aby si je ježibaba upekla, předstírají, že neví, jak se to dělá: „Ale jak mám na lopatě sedět, nikdy jsem to nedělal?“ Babizna se nechá nachytat, to je ale její konec.

Pohádka tak říká, že důmyslný a bystrý duch umí zvítězit i nad těmi nejpříšernějšími úmysly. Hodnoty jako sourozenecká láska a moudrost jsou přitom potřebné vždycky! A je zcela jedno, jestli si vyprávění čteme mezi lidmi, kteří pro hlad i děti pečou, nebo v jiných dobách…

Foto: Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.1tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.4tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.5tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.8tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]
od Pavel Polcar 29.11.2021 1.9tis
Ani vyspělé civilizace nejsou schopné se bránit krutým rozmarům přírody. Lidí díky prosperitě rapidně přibude, a to je ten zásadní problém. Mocné říše už nejsou schopné své lidi uživit, to byl případ i legendární Mayské říše. Mayská říše se rozprostírala na území celého poloostrova Yucatán a protilehlého území až po Tichý oceán, konkrétně v dnešní […]