reklama
3. července 1969: V 27 letech umírá za nevyjasněných okolností Brian Jones, zakládající člen kapely Rolling Stones.
Domů     Záhady historie
Jeníček a Mařenka: Sourozenecká láska musí čelit kanibalismu
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 16.11.2021
3.0tis
Baba z perníkové chaloupky je prototypem čarodějnice, která požírá děti. Tento motiv je nejznámější hlavně v německy mluvících zemích. Čarodějnice měly podle tehdejších představ získávat svou sílu pojídáním lidského masa. FOTO: Dsdugan / CC BY-SA 4.0
307
SDÍLENÍ
3.0tis
ZOBRAZENÍ

Chlapce a dívenku odvádí muž do hlubokého a temného lesa. Zastaví na temném místě plném nejrůznějších nástrah a odchází. Není to nikdo jiný než jejich zoufalý otec.

Baba z perníkové chaloupky je prototypem čarodějnice, která požírá děti. Tento motiv je nejznámější hlavně v německy mluvících zemích. Čarodějnice měly podle tehdejších představ získávat svou sílu pojídáním lidského masa. FOTO: Dsdugan / CC BY-SA 4.0 ...Když už neví, kde je jim konec, dostanou se k chaloupce, která je celá z marcipánu a perníku. A protože jsou velmi zvídavá a nezkušená, nechají se zlákat a dobroty ochutnají. FOTO: Creative Commons - volné dílo Nejznámější verzi vyprávění o Jeníčkovi a Mařence zapisuje německý sběratel lidových pohádek Jacob Grim (1785–1863) se svým bratrem Wilhelmem (1786–1859).  FOTO: Creative Commons - volné dílo

Situace mu nedovoluje, aby své děti vychovával, a tak je nechá na pospas jejich vlastnímu osudu. Dítka jsou vystrašená a cestu domů nenajdou. Když už neví, kde je jim konec, dostanou se k chaloupce, která je celá z marcipánu a perníku.

A protože jsou velmi zvídavá a nezkušená, nechají se zlákat a dobroty ochutnají. Dostanou se tak ale do spárů ježibaby, která si je chce upéct! Není pohádka O Jeníčkovi a Mařence příliš děsivá na to, aby se vůbec mohla odehrát? Nejde jen o výmysl?

POZOR NA LIDOJEDY!

Nejznámější verzi vyprávění o Jeníčkovi a Mařence zapisuje německý sběratel lidových pohádek Jacob Grim (1785–1863) se svým bratrem Wilhelmem (1786–1859). Mgr. Petra Henešová, studentka Masarykovy univerzity, se ve své diplomové práci zabývá kanibalismem v literatuře a vychází právě z jejich verze.

Poukazuje přitom na spojení mezi pohádkou O Perníkové chaloupce a význam kanibalismu v německé historii a kultuře. Říká přímo: „Baba z perníkové chaloupky je prototypem čarodějnice, která požírá děti. Tento motiv je nejznámější hlavně v německy mluvících zemích.

Čarodějnice měly podle tehdejších představ získávat svou sílu pojídáním lidského masa.“ Henešová přitom ještě připomíná, že spojení lidožroutství a čarodějnictví je zaneseno již ve starogermánských zákonících.

Zdá se, že je tak báchorka o dětech, které se v lese ztratí a na lopatu ježibabě přijdou, jen pokračováním známé legendy. I když, kdo ví! Kanibalismus je v Německu znám již v dobách pravěkých. Během historie se ještě několikrát objeví, především v souvislosti s konflikty.

K případu třicetileté války je dokonce psáno: „Hladomor byl, podle všeho, všeobecně rozšířený a kanibalismus existoval jako holá skutečnost.“ Pohádku je tak nejspíš možné číst i jako varování nezbedným dětem.

Nejznámější verzi vyprávění o Jeníčkovi a Mařence zapisuje německý sběratel lidových pohádek Jacob Grim (1785–1863) se svým bratrem Wilhelmem (1786–1859). FOTO: Creative Commons – volné dílo

LÁSKA VŽDYCKY ZVÍTĚZÍ

Příběh ale není jen o nástrahách, které mohou potkat zvídavé a neposlušné děti. Kdyby to tak bylo, tak už nejspíš dávno upadl v zapomnění. Pohádka o Jeníčkovi a Mařence v sobě nese mnohem hlubší poslání.

A tím není nic jiného než láska! Psycholog Michal Černoušek (1945–2005) říká: „Ve své podstatě je Perníková chaloupka o pozitivních hodnotách sourozeneckého přátelství, vzájemné solidarity, která vzniká tlakem neblahých okolností, do nichž jsou hrdinové vržení.“

Vyprávěním tak dětem říkáme, že ať už udělají jakoukoliv hloupost, mají vedle sebe člověka, který při nich bude vždycky stát. Učíme je tím lásce a péči o druhé. Jeníček a Mařenka jsou sice vrženi do nezáviděníhodné situace, mají však mezi sebou tak silné pouto, že dokáží všechno překonat.

Děti všechno zvládnou nejen proto, že se mají rády a spoléhají na sebe, ale také proto, že jsou bystré a aktivní…

…Když už neví, kde je jim konec, dostanou se k chaloupce, která je celá z marcipánu a perníku. A protože jsou velmi zvídavá a nezkušená, nechají se zlákat a dobroty ochutnají. FOTO: Creative Commons – volné dílo

SEDNE JENÍČEK NA LOPATU?

Hrdinové se musejí v pohádkách vypořádat s řadou nástrah. V některých spoléhají na pomoc kouzelných předmětů a zaklínadel, v dalších ale musejí vzít rozum do hrsti a ukázat, že mají pro strach uděláno. Jeníček a Mařenka patří do druhé skupiny.

Z patálií je nedostanou ani víly, ani magické boty nebo hůlky, ale jenom jejich schopnosti. Ve chvíli, kdy mají nasednout na lopatu, aby si je ježibaba upekla, předstírají, že neví, jak se to dělá: „Ale jak mám na lopatě sedět, nikdy jsem to nedělal?“ Babizna se nechá nachytat, to je ale její konec.

Pohádka tak říká, že důmyslný a bystrý duch umí zvítězit i nad těmi nejpříšernějšími úmysly. Hodnoty jako sourozenecká láska a moudrost jsou přitom potřebné vždycky! A je zcela jedno, jestli si vyprávění čteme mezi lidmi, kteří pro hlad i děti pečou, nebo v jiných dobách…

Foto: Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 30.6.2022 1.5tis
Být považovaný za čaroděje, neznamená rezignovat na klasickou vědu. Příkladem je John Napier z Merchistonu (1550-1617). Co všechno Napier objevil a pomohly mu k tomu i nějaké ty „čáry máry“? John Napier se zapsal do historie jako matematik, fyzik a astronom. Známý je jako objevitel logaritmů i primitivních počítačích „strojů“. Angažoval se i ve zbrojařských vizích. Je […]
od Mirek Brát 30.6.2022 1.3tis
Skoro to vypadá, že v dávné mytologii už skoro nebylo pro samé ptáky fénixe (či jejich bratránky), kam šlápnout. Samozřejmě, ten nejznámější bude pták fénix z antických příběhů. Byl pták fénix pouze bájný tvor, nebo opravdu takový opeřenec někdy žil? Od dob, kdy Heinrich Schliemann se svazkem Homéra v ruce celkem úspěšně pátral po rozvalinách […]
od Mirek Brát 29.6.2022 2.7tis
Jako Avalon je označován mýtický ostrov známý z artušovských legend. Poprvé je Avalon zmiňován v díle Historia Regum Britanniae. To, že se od té doby stal Avalon symbolem artušovské mytologie, nijak neřeší základní otázku… Kde se vlastně ostrov Avalon nacházel? Avalon bývá obvykle spojován s lokalitou Glastonbury, konkrétně pak s horou Glastonbury Tor v jihozápadní […]
od Dalibor Vrána 29.6.2022 3.1tis
V Egyptském městečku Dendera se nachází tisíce let starý chrámový komplex. Jedna ze zdejších staveb je zasvěcena bohyni Hathor a právě tam archeologové objeví nástěnný motiv, před nímž zůstanou v úžasu stát. Výjev zobrazuje několik postav držících cosi, co na první pohled připomíná klasickou žárovku, jen v mnohem větším provedení! Z jejího konce navíc jako […]
od Dalibor Vrána 28.6.2022 2.6tis
V roce 2016 vzbudí pozdvižení nález starověkých egyptských mincí. Dojde k němu během rekonstrukce jednoho domu na jihu Egypta, jak informuje web zaměřený na konspirační teorie mysteriousearth.net. Mince zachycují výjevy, které jako kdyby vůbec nebyly z našeho světa! Na rubu vidíme hlavu a ramena stvoření, které zcela odpovídá současným představám o vzhledu mimozemšťanů. Snad jediné […]