Jin-jang je dobře známý černobílý symbol rovnováhy sil. Již jeho kontrastní, a přesto harmonická vizuální podoba jasně naznačuje, že v sobě ukrývá spojení doplňujících se protikladů.
Původ jin-jangu je potřeba hledat v čínských filozofiích taoismu a konfucionismu, pro které je toto znamení vyjádřením protichůdných, ale zároveň doplňujících se sil, jež mají působit v každé živé i neživé součásti vesmíru.
„Principy, které jsou základem vladaře i služebníka, otce i syna, muže i ženy, jsou všechny zrozené z jin a jang. Vladař je jang a služebník je jin. Otec je jang a syn je jin.
Manžel je jang a manželka je jin,“ učí již raně středověký čínský filozof Tung Čung-Šu (asi 179–104 př. n. l.).
HARMONIE KOLOBĚHU
V přeneseném významu je pak jing a jang znázorněním harmonie koloběhu dne a noci, nebo spojením ženského a mužského principu. Bílá část symbolu přitom vyjadřuje mužskou podstatu a aktivní energii a černá část ženskou podstatu a pasivní energii.
Teorie jin-jangu říká, že všechno na světě je zároveň jin i jang a jedno bez druhého nemůže být. Tento symbol zároveň popírá absolutno, protože naznačuje, že ve všem, co je jin, je i část jang a opačně. Graficky je toto prolínání vyjádřeno tečkami v barevných plochách.
