26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Záhady historie
Johanka z Arku: Věděl o jejím příchodu i čaroděj Merlin?
Jan Šedivý
od Jan Šedivý 22.10.2021
1.8tis
Jana z Arku žila do roku 1431.
183
SDÍLENÍ
1.8tis
ZOBRAZENÍ

Příběh odvážné Francouzky, která zahynula krutou smrtí na hranici, přitahuje i po staletích. Byla a zůstala ojedinělým zjevením, symbolem hrdosti a statečnosti. Johanka se Francií prohnala jak vítr, který nepřináší jen svěží vzduch, ale především vytoužené spasení.

Johanka (1412–1431) se pravděpodobně narodila 6. ledna roku 1412 Jakubovi d´Arcovi a jeho ženě Isabele, kteří žili v lotrinské vesnici Domrémy. Obec náležela do panství Vaucouleurs. Nejednalo se zrovna o bezpečnou oblast.

Místní se neustále obávali vpádů anglických spojenců, Burgunďanů, a také nájezdů loupežníků. Problém tkvěl totiž v tom, že hejtman panství ležícího na samém pomezí francouzského království Robert de Baudricourt (1400–1454) zůstal věrný francouzskému králi.

Jana z Arku žila do roku 1431. Čaroděj Merlin Jana z Arku neboli panna  orleánská Je jednou z nejstatečnějších žen historie.

PSÁT NEUMÍ, PODPIS NAKRESLÍ

Francií zmítá stoletá válka. Na jejímž začátku stál spor o nadvládu ve Flandrech a jihozápadní Francii. Život ve vesnicích ale šlape beze změny dál. V domácnosti sedláka Jakuba d´Arc se válkou příliš nezměnilo.

Své děti vychovává přísně a dbá na to, aby pomáhali nejen v domácnosti, ale i na poli. Víru v Boha v nich pak vybuduje především matka Isabela. Od ní pochytí první modlitby a základní životní pravidla. Johanka, stejně jako její vrstevnice, neumí číst, ani psát.

Oproti jiným dívkám se ale naučí alespoň „nakreslit“ svůj podpis.

PANNA ZACHRÁNÍ FRANCII

„A přijde spása, která na sebe vezme lidskou podobu. Ta dokáže ukončit nesmyslné boje a nastolit zase klid a pořádek,“ traduje se. Přinejmenším od počátku stoleté války, tedy roku 1337, je lid přesvědčen, že se věštba musí každou chvílí naplnit.

Lidé se k legendě upínají čím dál víc. „Objeví se panna, která zachrání Francii,“ vypráví se v zemi dávno před tím, než se Johanka narodí.

Čaroděj Merlin

OPÁSANÁ BRNĚNÍM A MEČEM

Jde o několik vágních proroctví, které se od sebe příliš neliší. Co mají společného? Dívka má pocházet z Lotrinska, ale může jít i o hrdinku vzešlou z lůna dubových lesů. Pověsti dotyčné přiřknou i patřičnou výstroj.

„Je bytostí opásanou brnění a mečem, přijede na bílém koni,“ tvrdí. Nutno podotknout, že v tehdejší době jde o výbavu více než luxusní.

PROROK BEDA

Jedním z šiřitelů a snad i původců proroctví o budoucí Johance je benediktinský mnich Beda Ctihodný (asi 672735).

Vstoupí do dějin jako učenec. O jeho církevní kariéře se rozhodlo již v dětství. Do kláštera se dostane v sedmi letech. Chvíli po 30. narozeninách přijme kněžské svěcení. Beda již za života znamená respektovanou autoritu.

„Zázrak! Viděli jste to?“ ozývá se stále častěji od Bedova hrobu, až jej papež Lev XIII. (1810–1903) jmenuje v roce 1899 církevním učitelem. A má to být právě Beda, kdo již v osmém století naznačuje, že Francii jednou zachrání mladičká dívka.

Jana z Arku neboli panna orleánská

CO PROROKOVAL ČARODĚJ MERLIN?

O spasitelce v brnění hovoří prý i legendární čaroděj Merlin. „Francii prohraje zlá žena, a nazpět ji získá čistá panna,“ říká prý. Na Francouze stíhané bojem s Angličany musí tato slova působit jako balzám.

Těžko si totiž představit, že obyčejný venkovan řešil, kdo s proroctvím přišel úplně první. Ovšem vedle zmíněných dvou mužů je v prorocké hře ještě třetí, jistý Euglide Maďarský. Slávy jako další dva ale nikdy nedosáhne.

TAJUPLNÁ ZJEVENÍ

Johance neuniklo, co se v jejím kraji povídá – že právě tady se narodí dívka s jedinečnými schopnostmi, která zachrání zemi. Potřebovala však impulz, aby se ujistila o své vyvolenosti. Ve 13 letech ji potkalo první vidění na zahradě u jejich domu.

Zřetelný hlas ji nabádal, aby se vždycky chovala ctnostně, a pak jí Bůh pomůže, protože právě ona musí zachránit francouzské království. Aby uvěřila, zjevil se jí údajně také vůdce andělských sborů, archanděl Michael.

Během tří let se přidávaly další hlasy, a to žen jako svatá Kateřina či svatá Markéta. „Bůh tě vyvolil, aby ses vydala na pomoc francouzskému království,“ apelovaly na ni.

Je jednou z nejstatečnějších žen historie.

POSLEDNÍ VÝZVA K BOJI

V 17 letech dospěla v urostlou dívku a svěřila se bratrům Pierovi a Jeanovi o svých vidinách. „Vyslyším prosby svatých,“ řekla jim. Ještě však musela své rozhodnutí sdělit rodičům. Otec absolutně nesouhlasil.

O budoucnosti své dcery měl odlišnou představu. Johanka ale zůstala neoblomná. V roce 1428 nepřátelské vojsko vyplenilo její rodiště a jí se opět přihlásil archanděl Michael, který ji vybídl ke splnění životního úkolu.

Johanka konečně opouští rodnou vesnici, věrně následována oběma bratry.

MUSÍ BÝT VYVOLENÁ

Pro její odhodlání i nezdolné přesvědčení, že dokáže Francii pomoci, jí král Karel VII. (1403–1461) poskytne malou armádu. Vítězná Johančina jízda začíná. Když se jí po sérii vítězství podaří dobýt pevnost Tourelles či tehdejší hlavní město Francie Meungu, málokdo pochybuje, že by tahle dívka nebyla vyvolená přímo Bohem!

BUDU ŽÍT JEN ROK

Johanka dokázala vše, co jí osud přinášel, vnímat jako záležitost boží. Když padla do zajetí Burgunďanů, vnímala to jako nutnost. „Budu žít ještě rok, ne víc,“ odhaduje realisticky. Řekly jí snad o jejím konci hlasy světic?

Nevíme. Jisté je, že se její odhad naplní. Ve vykonstruovaném procesu ji odsoudí jako kacířku. Její oslnivá sláva začala překážet.

SRDCE ZŮSTALO NEDOTČENÉ

Pokud byl její život plný různých zvláštních náhod a zjevení, po její smrti se děly neuvěřitelné věci. Z plamenů na Starém trhu v Rouenu, v nichž v bolestech skonala, prý vyletěla bílá holubice.

Kat Geoffroy Thérage později tvrdil, že v Johančiných ostatcích objevil její srdce nedotčené ohněm.

POZDNÍ OMILOSTNĚNÍ

Tuto čistotu potvrdila i anulace nesmyslného rozsudku nad Johankou, jíž se dosáhlo bohužel až 25 let po jejím upálení. Zatímco v Orléansu stále udržovali její odkaz živý, jinde se o ní příliš nemluvilo.

O její znovuzrození se tak postaral až francouzský historik Julius Michelet (1798–1874).

Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 1.1tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 1.4tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.1tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.0tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.4tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]