Před více než 28 lety vtrhnou na poštu v pražských Dejvicích maskovaní lupiči. Odnesou si závratných 28,5 milionu korun a navždycky se zapíšou do dějin české kriminalistky. Nikdy se je nepodaří dopadnout.
Ačkoliv má policie podezřelé, za zločin zaplatí jen zaměstnanci pošty. Kdo lupiči byli a kam se poděla tak velká částka peněz?
Poslední říjnový den roku 1997 se v devět hodin večer pustí dva pokladní do přepočítávání peněz v trezoru na pobočce České pošty v Praze-Dejvicích. Karel Molodčenko a Helena Baudyšová sedí v prvním patře budovy.
Nenapadne je proto, co mohou způsobit, když si v místnosti na chvíli otevřou okno. Potřeba čerstvého vzduchu je nakonec stojí zaměstnání, navíc stráví několik let před různými soudy a musí zaplatit pokutu dva miliony korun! Otevřeli okno úmyslně, nebo se jednalo jen o obrovskou náhodu?
Okamžik přepadení
Jen krátce po otevření okna venku na ulici zastaví nákladní auto s plachtou. Oba pokladní se soustředí na počítání peněz, musí totiž přepočítat několik milionů korun. Nedávají proto pozor, a že se něco děje, si uvědomí až v momentě, kdy už je pozdě.
Z auta na ulici se totiž náhle otvorem v plachtě vysune žebřík přímo k otevřenému oknu. Vyšplhají po něm tři maskovaní a ozbrojení muži a okamžitě se na překvapené pokladní vrhnou!
Molodčenko se podle svého svědectví snaží bránit, lupiči ho ale přemůžou, a ještě zraní na hlavě. On i jeho kolegyně tak skončí spoutaní a mohou jen sledovat, jak muži během krátké chvíle všechny peníze nacpou do pytlů.
Potom vyskáčou z okna na plachtu dodávky a zmizí v dalším připraveném autě společně s téměř 30 miliony korun v hotovosti! Využili lupiči náhody? Nebo byli s pokladními předem domluveni?
Přímé důkazy chybí
Vyšetřování vypadá nejprve docela nadějně. Během dvou měsíců policie zadrží tři podezřelé. Jako vodítko jim poslouží auto zanechané na místě činu. Patří totiž firmě FT elektro a proti třem jejím zaměstnancům se vyšetřovatelům povede nashromáždit důkazy.
Jedná se ale pouze o nepřímá vodítka – o pachové stopy, výsledky detektoru lži a jedno svědectví. Když se případ dostane k soudu, obhájcům obviněné trojice se podaří všechny důkazy zpochybnit. Celé soudní řízení se nakonec táhne téměř pět a půl roku.
Na jeho konci jsou všichni tři muži zproštěni obvinění. Žádné další podezřelé už policie nemá, případ je proto odložen, a nyní je již několik let také promlčen. Potrestáni tak byli pouze pokladní.
Postupně se totiž ukáže, že oba dva nechali své osobní alarmy v šuplíku ve stole, ačkoliv je měli mít na krku. Podmínku ale dostane i vedoucí pošty Vítězslav Kovařík, který před soudem řekne, že otevírání oken je na poště zakázáno.
Ukáže se ale, že tento zákaz někdo do bezpečnostního řádu přidá až deset dní po loupeži! I proto se během let objevují teorie, že byl někdo z pokladních či sám vedoucí s lupiči spolčen.
Podle nich je v případu až moc náhod, díky nimž měli zloději daleko snazší práci. Dokonce se objeví i úvaha, že ve zločinu hrály roli vyšší síly! Měl v celé akci prsty někdo z vyšších míst? Jak by se mu to podařilo dodnes utajit?
