Kolem roku 1600 př. n. l. se na dějinné scéně objevuje bojovný národ, který osídlil prostor dnešního pevninského Řecka. Podle nejvýznamnějšího centra se začali označovat jako Mykéňané.

Celých 500 let se drželi na výslunní a významně zasahovali do dějin celého východního Středomoří. Jenže pak jednoduše zmizeli. Kam?

Rozvrat mykénské civilizace je dáván do souvislostí s útoky tzv. mořských národů. Není patrné, jak moc bylo území Řecka zasaženo těmito útoky, spíše se předpokládá, že sami Mykéňané byli do jisté míry agresory (viz např. trojská válka).

Co je ale jisté, kolem roku 1000 př. n. l. přichází ze severu nové kmeny Dórů, Iónů a Aiolů, kteří celé Řecko poměrně snadno ovládnou. V této době je již mykénská civilizace minulostí. Nastává období temna, které trvá až do 7. stol. př. n. l.

Po jeho skončení se z propadliště dějin vynořuje zcela nové Řecko, které bude utvářet dějiny celého tehdy známého světa. Co se ale stalo s tak mocnou mykénskou civilizací?

Moderní vědci si kladou ty samé otázky a rozhodli se nalézt na ně odpovědi pomocí testů DNA. Sebrali vzorky DNA ze zubů 19 jedinců (10 Mínojců, 4 Mykéňanů a 5 raných zemědělců z doby bronzové) a porovnali je s DNA dalších 334 starověkých obyvatel z celého světa a s DNA 30 moderních Řeků.

Výsledky ukázaly pozoruhodné věci. Mínojci a Mykéňané měli k sobě až překvapivě blízko. Jejich DNA navíc obsahovala ¾ DNA raných zemědělců z počátku doby bronzové.

Mykéňané měli ale ještě až 16 % DNA od lidí, pocházejících z východní Evropy a ze Sibiře, což naznačuje, jak v dávné minulosti probíhala migrace obyvatelstva.

Pozoruhodnější je ale porovnání DNA Mykéňanů s DNA moderních Řeků. Ukázalo se, že dnešní Řekové mají více společného právě s Mykéňany než se všemi ostatními skupinami obyvatelstva. Tato skutečnost tedy naznačuje, že Mykéňané nikam nezmizeli.

Po kolapsu jejich civilizace došlo k zániků státních struktur, ale velká městská centra fungovala dál. Nově příchozí kmeny ze severu se postupem času asimilovaly s původním mykénským obyvatelstvem. Krev homérských hrdinů tedy dosud koluje v žilách moderních Řeků.