Po rybářské bárce, která se před několika hodinami vydala k Sobolímu mysu, není nikde ani památky. Roku 1981 zmizí i s posádkou neznámo kam. Nejde přitom zdaleka o první ani poslední záhadný případ, k němuž u skalnatého výběžku dochází.

Oblasti se ne nadarmo říká kanadský bermudský trojúhelník. Co může za zdejší podivná zmizení?

Na noční obloze nad vesničkou Shag Harbour je možné zahlédnout nejen hvězdy ale i čtyři žlutá poblikávající světla.

„Mysleli jsme si, že jde o letadlo,“ vypoví později Laurie Wickens, který se 4. října 1967 v autě blíží k malému přístavu u Sobolího mysu v kanadské provincii Nové Skotsko. Když přejede přes kopec, spatří, jak se objekt zřítí do moře.

Na místo okamžitě vyplují místní rybáři i členové Královské jízdní policie. 300 metrů od pobřeží údajně narazí na podivný kruhový stroj, jenž se ihned ztratí v hlubinách. Na hladině po něm zbude jen žlutá pěna.

„Oblast kolem Sobolího mysu je zřídlem podivných, bizarních jevů i událostí, které vzdorují všem pokusům o logické vysvětlení,“ tvrdí záhadolog Brent Swancer. Mají všechny společnou příčinu, jež se nachází pod mořskou hladinou?

Bez trosek i těl

Kanadští vojenští potápěči prohledávají mořské dno. Vzhledem k tomu, že se nepohřešuje žádné letadlo, pracují s verzí, že do moře spadl asteroid. To se ale nepotvrdí. „Na místě strávili tři dny.

Podle oficiální zprávy se jim nepodařilo najít vůbec nic,“ dozvídáme se. Místní lidé nejsou nijak překvapení. Na podobné závěry jsou zvyklí. Už od 17. století se totiž u Sobolího mysu potápějí a beze stopy ztrácejí lodě.

Že se zde plavidla často poroučejí ke dnu, není překvapivé. Oblast je známá těžko prostupnými mlhami a silnými bouřemi. Po zmizelých bárkách se ale zhusta nepovede nalézt vůbec nic, žádná těla ani žádné trosky. V posledních letech to platí nejen pro lodě, ale také pro letadla.

Záhadné kůly na pobřeží

Odliv vrcholí a na pobřeží Sobolího mysu odhaluje dlouhou řadu dřevěných kůlů. Někteří archeologové mají za to, že sloužily na chytání ryb, nebo k získávání mořské soli. Moc pravděpodobná však není ani jedna varianta.

To platí také pro teorii, podle níž šlo o součást vikinského opevnění. Severští válečníci dopluli do Ameriky roku 1000. Jak ale vyplyne z důkladnějšího zkoumání, dřevěné tyče pocházejí až ze 17. století.

Proč je sem první novodobí osadníci zabodli, možná souvisí i se záhadnými zmizeními lodí. „Traduje se, že místní kalné vody mohou být domovem obzvláště agresivního mořského hada, který by mohl být zodpovědný za část z nich,“ upozorňuje záhadolog Paul Seaburn. Pověst ale v moderní éře nebere dlouho nikdo moc vážně…

S hlavou divočáka

Mladý rybář Rodney Ross vytřeští oči. Nemůže uvěřit tomu, co vidí. V červenci 1976 se s otcem Keithem vydají na lov tresek, při němž vytahují jednu plnou síť za druhou. Pak ovšem jako když utne. Keith toho využije a zamíří do podpalubí, aby se najedl.

Krátce nato uslyší z můstku křik. Rodney totiž spatří, jak se proti přídi zvedá obří slizké tělo. „Otevřelo to tlamu plnou ostrých tesáků,“ vypoví. Nedaleko Sobího mysu mají narazit na gigantického hada s hlavou připomínající divočáka a tělem pokrytým korály.

Údajně je tak velký, že by hravě potopil i středně velkou bárku. A nezůstane jen u jejich svědectví. Od té doby ho měly spatřit desítky rybářů a námořníků. Podle některých popisů je nestvůra schopná vylézt z vody a pohybovat se po pobřeží.

Pokryli první osadníci zdejší pláže ostrými kůly kvůli ní? Leccos tomu nasvědčuje.