4. prosince 1872: Východně od Azorských ostrovů je nalezena plachetnice Mary Celeste. Posádka zmizela beze stopy.
Domů     Karel Hynek Mácha: Jakým tajemstvím je obestřen
Karel Hynek Mácha: Jakým tajemstvím je obestřen
od 15.8.2019
6.8tis
355
SDÍLENÍ
6.8tis
ZOBRAZENÍ

Patří k jedné z nejvýznamnějších postav české literatury. Všichni se o básníkovi řazeném do romantického období povinně učí a jeho Máj zná snad každý! Kým ale ve skutečnosti byl a jak vůbec vypadal? Dodnes je literát obestřen hustou sítí tajemství!

Životní pouť básníka Karla Hynka Máchy (1810–1836) je poměrně krátká. Své nejznámější dílo napíše pouhý rok před svou smrtí.

Ovšem i přesto, že je Máchův život ukončen předčasně, prožije toho na pozemském světě víc než kterýkoliv jiný smrtelník. Světe div se, ale neexistuje uspokojivá podobizna slavného básníka a o tom, jak skutečně vypadal, se stále vedou žhavé diskuze.

Romantický a samotářský spisovatel? Vůbec ne!
Romantický a samotářský spisovatel? Vůbec ne!

SNĚDÝ S OSTRÝMI RYSY

Jeho současníci Máchu popisují jako snědého, vysokého a štíhlého muže s plnovousem a tmavýma uhrančivýma očima. Malovaná podobizna se nedochová, takže se budoucí vědátoři a badatelé musí spokojit pouze se slovním popisem.

reklama

To je, zdá se, ještě více inspiruje k hledání skutečné pravdy. Badatel Miloslav Novotný se snaží otazníky kolem Máchova vzhledu jednou provždy zodpovědět.

Podle jeho díla Podobizna Karla Hynka Máchy, ve kterém soustředí různá svědectví, byl Mácha středně vysoký, měl vysoké čelo. Barva jeho vlasů byla tmavě hnědá až černá a nosil je sčesané dozadu. Oči měl podle svědectví modré, nikoliv hnědé. „Pod pravým okem měl jizvu,“ píše se také v knize.

Hrad Bezděz je jedním z cílů Máchových cest a procházek.
Hrad Bezděz je jedním z cílů Máchových cest a procházek.

CESTOVNÍ PAS NAPOVÍ

Jistým vodítkem může být i cestovní pas, který je Máchovi vydán v roce 1834 před cestou do Itálie.

„Čtyřiadvacetiletý posluchač práv Ignatz Macha je vysoké postavy, podlouhlého obličeje, modrých očí, velkých úst, prostředního nosu a hnědých vlasů,“ píše se v dokumentu.

Kromě toho ještě vydává svědectví Máchův bratr Michal Václav Mácha (1790–1862):

„Vlasy míval hozené vpravo, loknou si kryl jizvu.“ Jako jedinou pravdivou podobiznu navíc označí Eleonora Šomková (1817–1891), Máchova snoubenka, akvarel od Jana Zachariáše Quasta.

reklama

„Kam se ale poděl ten obrázek, to Bůh ví,“ nechá se však Lori slyšet a Máchova podoba zůstává i nadále opředena tajemstvím. Jedno je však jisté, Mácha rozhodně není tím křehkým romantikem, za kterého jej máme. Naopak!

Rozervaná křehká duše si libuje v nejrůznějších sexuálních hrátkách a se ženami to velmi dobře umí. Je poměrně vysoký, může se pochlubit atletickou postavou. Fyzicky je velmi zdatný, energický a vitální.

To ostatně dokazuje i na svých toulkách po vlasti, když pendluje mezi hradem Houska a Bezdězem. Právě hrad Houska je spojen i s dalším tajemstvím, které obestírá slavného básníka.

Někteří věří, že Mácha nad hradem, založeném ve 13. století, objeví tunel, jenž mu dovolí cestovat časem!

Hrad Houska je oblíbeným hradem nejen českých záhadologů dodnes.
Hrad Houska je oblíbeným hradem nejen českých záhadologů dodnes.

TAJEMNÁ HOUSKA

Houska láme hlavu badatelům dodnes. Někteří věří, že zde existuje brána do pekel a své bohaté zkušenosti má s tímto mystickým místem i básník. Tomu však hrad přichystá poněkud jiné setkání.

reklama

Nenabídne mu pekelnou náruč, ale podle všeho umožní Máchovi nevšední zážitek a možnost podívat se do budoucnosti. Stane se tak v létě roku 1836, jen pár měsíců před tím, než v listopadu zemře na cholerinu – mírnější formu cholery.

Nyní se ale vraťme do horkého léta roku 1836, kdy se Karel Hynek Mácha vydává na jednu ze svých posledních toulek. Opět, už po několikáté zamíří na Housku.

„Na silnici litoměřické před Bohušovicemi mne přepadla nevýslovná touha, že když se dám vpravo, přes lesy a hory, za pár mílí doputuju k Housce a Bezdězu,“ líčí básník později průběh cesty v dopise svému příteli ze studií Eduardu Hindlovi.

Návštěva oblíbeného místa se ale pro Máchu změní doslova v životní dobrodružství, a jak sám později vylíčí – bude to návštěva samotného pekla!

Houska se nachází v oblasti, kterou lze nazvat jako „Máchův kraj“.
Houska se nachází v oblasti, kterou lze nazvat jako „Máchův kraj“.

CESTA DO PEKEL

Housku má téměř na dosah, neúnavně klopýtá na dobře známé místo. Silueta hradu je čím dál jasnější. Je hluboká letní noc a vůkol šumí les. Každým krokem se Mácha přibližuje obrovskému tajemství a jímá jej zvláštní pocit.

O Housce se tradují různé zvěsti a ty nejdivočejší jí připisují bránu do pekel. Jako by jej lákala nějaká zvláštní síla právě tam. „Táhlo mě to v neznámé hlubiny stezkou neznámou,“ píše později Eduardovi. Kam ale zvláštní síla skutečně básníka zavedla?

Výjev, který se Máchovi naskytne, drásá jeho duši. Vše vypadá hrozivě a on sám si je jist, že se ocitnul v pekle. „Povětří sytila síra, prach a čoud štípal v plicích, že jsem stěží dýchal,“ popisuje podivné prostředí. „Jestli toto není peklo, kde tedy jsem.

Táži se vyjeven,“ vylíčí celou podivnou situaci Mácha svému příteli a nezapomene zmínit, jak zapředl rozhovor s jednou zvláštně oblečenou dívkou. „Je rok dva tisíce šest,“ měla mu ona dáma prozradit! Skutečně se mohl Mácha ocitnout v tak daleké budoucnosti?

Takto Mácha ztvární další ze svých oblíbených hradů, hrad Hazmburk.
Takto Mácha ztvární další ze svých oblíbených hradů, hrad Hazmburk.

SETKÁNÍ S METROPOLÍ

Básník se na své vzrušující pouti setkává s pekelnými výjevy. Nebo je to něco, co nyní velmi dobře známe? Při bližším prozkoumání se nám totiž Máchovy alegorie mohou zdát značně povědomé.

„V útesech pískovcových vyhlodaná doupata plála nadpřirozeným jasem, žlutým, bílým, sinavým,“ vzrušeně sází na papír jeden zážitek za druhým. Mohl Mácha vidět něco, co nápadně připomíná dnešní panelové domy a v nich osvětlené byty?

Stejně tak Mácha potkává spoustu pro něj zvláštních lidí, kteří jsou opatřeni ještě podivnějšími věcmi!

„Sáhla na skřínku, co u boku nesla, odklopila víko – já uzřel živý obraz, Eduarde, ty vidiny se měnily a přelévaly,“ nechápe básník, na co ve skutečnosti hleděl. Co mohlo být onou podivnou skřínkou?

Mohla věc, kterou Mácha viděl, být digitální kamera nebo ještě jiná vymoženost moderní techniky? Nevinný žertík?

Foto: Shutterstock, Wikimedia. Autor textu: Kateřina Pelikánová. Pro web upravil: Miroslav Horký
Lokalita:
reklama
Související články
od 3.12.2022 1.4tis
Historie pevnosti Akershus v norské metropoli Oslo je dlouhá již sedm století. V minulosti hrad býval i vězením, což vysvětluje i přítomnost mnoha paranormálních jevů v lokalitě. Kromě řinčení řetězů vás však může vyděsit i setkání se zlým psem a dámou bez tváře. Pozor, tito duchové zvaní Malcanisen (zlý pes) a Mantelgeisten (dáma bez tváře), mohou přivodit i smrt! [gallery ids="112787,112788,1
od 1.12.2022 2.4tis
Jen jediný Necronomicon dokázal zamotat hlavu i expertům. Říká se mu Simonův. Má být temným učením až ze starověké Mezopotámie. Knihu ukořistili mniši a poté dali na překlad okultnímu knihkupectví Magickal Child. Pravda je ale trochu jiná, kniha vznikla kolem roku 1976 v USA v kruhu špičkových mágů z Warlock Shop jako funkční grimoár, který otestuje ad
od 30.11.2022 1.7tis
Období antiky je spojeno i se zbraněmi, které patří do sféry záhad. Patří k nim údajné parní dělo, jehož konstruktérem měl být slavný Archimédés. Opravdu existovala starověká zbraň, která využívala sílu páry? Archimédés (287 př. n. l. – 212 př. n. l.) se proslavil výrokem: Udejte mi pevný bod a já pohnu celou Zemí. Jeho ctižádost se však neomezoval
od 30.11.2022 3.3tis
Jednoho večera v červnu 1950 uprostřed rušné křižovatky na Times Square umírá neznámý chodec. Při pátrání po jeho identitě policisté s překvapením zjišťují, že jde o muže, který beze stopy zmizel před 74 lety.     Asi třicetiletý muž má na sobě starodávné oblečení a boty s výraznými přezkami, jaké se nosily před sto lety, a působí nanejvýš
od 29.11.2022 2.9tis
Stále další archeologické nálezy na našem území dosvědčují plány starověkého Říma vytvořit severně od Dunaje novou římskou provincii. Pronikání římských legií do oblasti Moravy začalo již za vlády císaře Tiberia a vrcholilo v časech panování císaře Marca Aurelia. Záhadou zůstává, zda se na naše území tehdy dostaly i tajné rituály související s uctíváním exotického boha Mithry? [gallery ids="112