V říjnu 1812 opustila Napoleonova armáda Moskvu a vydala se na cestu zpět do Francie. Strádající, ale bohatá! Cennosti ukořistěné v Kremlu, zlato, stříbro, dokonce i kříž ze zvonice Ivana Velikého a symbolika dvouhlavých orlů z kremelských věží, to vše se ovšem během ústupu „Velké armády“ záhadně ztratilo. Kde se nyní může nacházet Napoleonův ruský poklad?

Zajímavé vodítko poskytly již v roce 1824 memoáry francouzského generála de Ségura. V kapitolách věnovaných ústupu napoleonských vojsk z Ruska de Ségur píše o Semlevském jezeře nedaleko ruského města Vjazma (Smolenská oblast).

Právě do jeho vod měly být cennosti vhozeny, protože nebyl dostatek povozů ani mužstva pro další transport pokladu. Zmínku o Semlevském jezeře obsahuje také Bonapartova biografie, kterou zpracoval známý romanopisec Walter Scott.

Hledání pokladu

Již v roce 1835 se k jezeru vydává Nikolaj Chmelnický (guvernér Smolenska), aby jezero prozkoumal. Nic nenalezl. Větší úspěch měli členové Vjazemského výboru pro uchování památek Vlastenecké války. Ti v roce 1911 z mělčin jezera vyzvedli zbraně, trosky kočáru i množství koňských kostí.

Po zlatě a stříbře však nebylo ani památky. Do vod Semlevského jezera se vydaly Napoleonův ruský poklad hledat i dvě moderní expedice. Říká se, že potápěči opět objevili na jezerním dně zbraně odpovídající výzbroji ruské i francouzské armády z počátku 19. století.

Stopy zlata a stříbra

Poklad avizovaný de Ségurem i Scottem ovšem nalezen nebyl. Ke slovu však přišla i chemická analýza vody z jezera. Zde čekalo výzkumníky příjemné překvapení, protože vzorky obsahovaly zvýšené množství zlata a stříbra.

Geologové vyloučili, že by se na dně jezera nacházela obnažená zlatá či stříbrná žíla, ze které by se do vody uvolňovaly zmíněné drahé kovy Badatele tak nadchla představa, že se přeci jen kdesi v jezeře „vyluhuje“ poklad uloupený z Kremlu.

Epilog

Historikové připouštějí, že se stále část cenností z moskevského Kremlu může ve Smolenské oblasti nacházet. Ustupující armádě se vaky a bedny s ukořistěným pokladem určitě řádně „pronesly“, tak je vojáci někde odložili nebo potopili.

Zásadní problém je však v topografii. Na počátku 19. století byly mapy značně nepřesné. Jezer je v Rusku hodně. Ne vždy se pro ně používají přesné názvy.

Mimochodem, Semlevskému jezeru se zároveň říká i Stojaté jezero. Pokud si už teď před Vánocemi plánujete letní prázdniny v Rusku, nejlépe pak ve Smolenské oblasti, myslete na to, že se budou hodit plavky, potápěčská maska, plážová osuška a jako čtení například Scottův životopis Napoleona Bonaparta. Všechno ostatní je na vás, fantazii se meze nekladou.