Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí?

V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před tamní radnicí. Nakonec se však Hitler v Jihlavě neobjevil, protože jej tajná německá policie varovala před rizikem atentátu. Nálož měla být umístěna ve větrací šachtě jihlavských katakomb.

Podzemní město

Jihlavské katakomby je laický název pro systém podzemních chodeb pod městem vzniklý ve středověku. Dříve bylo uváděno, že zdejší podzemí souvisí především s dolováním stříbra.

Pozdější výzkumy ovšem dávají ražbu chodeb spíše do souvislosti s nutností získání skladovacích a výrobních prostor pro město, které v rámci povrchové zástavby narazilo na svoje limity. V pozdějším období bylo podzemí pod Jihlavou využito i při výstavbě prvních kanalizačních a vodovodních řadů.

„Spiknutí proti vůdci“

Právě jihlavské podzemí mělo údajně sehrát zásadní úlohu při konspiraci proti Hitlerovi, za kterou měla stát zdejší skupina židovských obchodníků. Ti měli nabídnout milion korun za provedení atentátu jihlavskému komunistickému funkcionáři Johannovi Appelfeldovi.

Alespoň tak to vyplývalo ze zatýkání a výslechů, které v březnu 1939 provedlo gestapo v Jihlavě. Za viníky spiknutí byli označeni židé a komunisté.

Epilog

Historik Jiří Vybíhal, který se problematice „Jihlavského atentátu“ detailně věnoval, soudí, že celá záležitost byla spíše inciativou jihlavských Němců. Ti se chtěli maximálně zviditelnit a vystavit na odiv svoji péči o Hitlerovu bezpečnost.

Faktem však zůstalo, že Hitler Jihlavu nenavštívil, ačkoli všechny oficiality jeho přijetí ve městě byly připraveny s typicky německou pečlivostí. Na místě byl filmařský tým, centrum Jihlavy bylo nazdobeno, připravena byla i pamětní razítka apod.

Jaký by byl svět, kterými cestami by se ubírala historie, pokud by v roce 1939 vyšlehl z jihlavského podzemí výbuch s ozvěnou památného mravního imperativu: Vražda na tyranu, není zločinem, o tom můžeme jen spekulovat