Husitské tažení k Baltu v roce 1433 nebylo samozřejmě obdobou současného českého prázdninového stěhování za mořskou vodou. Ovšem, jak poznamenal kronikář, i zkušení husitští bojovníci si prý u moře hráli nadšeně jako děti. Kde se vlastně husité potkali s Baltským mořem?
Tažení k Baltu, chcete-li husitské spanilé jízdy, se zúčastnilo sirotčí vojsko pod velením hejtmana Jana Čapka ze Sán. Husité zde poskytovali spojeneckou službu Polákům v boji s německými řádovými rytíři.
Husité zde byli v roli námezdních žoldnéřů, protože za svoji vojenskou práci dostávali od polského krále peněžní i naturální odměny. Celkem se tohoto tažení účastnilo 7000 pěších bojovníků a 900 jezdců. Nechyběla ani obrněná vozba v podobě 350 husitských transportně-bojových vozů.
Spanilá jízda k Baltu
Po pádu opevněného města Tczew, kde husité, mimo jiné, nechali upálit zajaté české žoldnéře ve službách německého rytířského řádu, se vojska Čapka ze Sán již začala přibližovat k Baltskému moři.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
