27. května 1963: Britský letec a novinář sir Peter Masefield se setkává se slavným duchem letiště Montrose.
Domů     Záhady historie
Kde se skrývá kopí osudu?
Lenka Kospertová
od Lenka Kospertová 5.12.2017
6.4tis
496
SDÍLENÍ
6.4tis
ZOBRAZENÍ

Kopím osudu podle legendy probodl římský voják Longinus bok Ježíše Krista visícího na kříži. Existuje vůbec? Kdo kopí osudu vlastní? Má skutečně magickou moc?

V pátek 5. dubna roku 33 vedli římští ozbrojenci Ježíše Krista Nazaretského na Jeruzalémskou horu Golgota, aby ho tam kolem poledne ukřižovali. Prohlašoval se totiž za spasitele lidstva, a tím podrýval autoritu Říma okupujícího Izrael.

Římané se ho proto potřebovali zbavit, aby tak dokázali, že není žádným mesiášem, ale jen samozvaným kacířem.

KOPÍ PŘINÁŠÍ SMRT

Svědkem Ježíšova ukřižování byl i setník Longin, kterého znechutil pohled na Kristovo utrpení na kříži. Longin proto přicválal na koni ke kříži a vrazil kopí do pravého Kristova boku, aby zkrátil jeho muka.

Probodl mu hruď mezi čtvrtým a pátým žebrem. Právě takovým zásahem se římští vojáci při bitvách ujišťovali, že zasažený už nežije. Pak kopí zmizelo ze světa. Kdo jej našel?

Hora Golgota, kde byl Ježíš ukřižovaný.

PRVNÍ HLEDAČI KOPÍ

Kopí osudu je dnes uloženo ve vídeňské Dvorní klenotnici v Hofburgu. Vůbec ale není jisté, zda opravdu jde o ono magické kopí, jehož vlastník může ovlivňovat osudy celého světa – alespoň jak praví legenda.

Prvními hledači kopí osudu byli rytíři 1. křížové výpravy, kteří roku 1095 vyrazili do Svaté země, aby osvobodili Ježíšův hrob z rukou nevěřících. Než křižácká vojska dorazila k Jeruzalému, byla v roce 1097 zastavena v Antiochii. Tam celých 8 měsíců bojovali s ohromnou přesilou muslimů.

SVATÝ SEN MNICHA PETRA BARTOLOMĚJE

Týden po dobytí Antiochie si mnich Petr Bartoloměj vyžádal přijetí u dvou největších představitelů křižáků ve městě – biskupa Adhémara a hraběte Raimonda z Toulouse. Už několik měsíců se mu totiž ve snech zjevoval svatý Ondřej, jeden z dvanácti apoštolů a tedy nejbližší společník Ježíše Krista.

Svatý Ondřej ve snu sdělil Petrovi Bartolomějovi, že právě zde v Antiochii se nachází kopí, jímž byl Ježíš na kříži probodnut.

ZÁZRAČNÝ NÁLEZ A DOBYTÍ JERUZALÉMA

Posvátná relikvie by měla být podle vidění starého mnicha ukryta ve starobylé katedrále svatého Petra, kterou ovšem muslimové přestavěli na stáje. Dne 15. června 1098 se začalo v katedrále kopat. Kopalo se dlouho a zbytečně.

Nakonec ale do jámy vlezl sám Petr Bartoloměj a hledaný artefakt se náhle objevil mezi hroudami hlíny. Mocné kopí osudu, jehož vlastník je v boji neporazitelný, se tak ocitlo v křesťanských rukou. Křižáci z vděčnosti opět vysvětili katedrálu, brzy vytáhli na Jeruzalém a osvobodili Ježíšův hrob.

Po dobytí jeruzaléma se Kopí dostalo do křesťanských rukou.

47 VÍTĚZSTVÍ KARLA VELIKÉHO

Historiky ovšem nejvíce trápí skutečnost, že kopí osudu vlastnil podle kronik a legend i první novodobý říšský císař Karel I. Veliký (747-814). Jak by se ale kopí dostalo do daleké Antiochie, kde ho v roce 1098 objevil Petr Bartoloměj?

Jedná se stále o stejné kopí? Tato hádanka zatím čeká na rozluštění, Karel Veliký ale se zázračným kopím prošel podle kronikářů 47 vítěznými taženími.

OKOVY SVATÉHO PETRA A ŽEBRO SVATÉ ŽOFIE

Historici uvádějí, že od císařské korunovace Karla Velikého v roce 800 až po Adolfa Hitlera vlastnilo kopí osudu 45 vládců včetně prvního českého krále Vratislava II. (1033-1092), slavného císaře Fridricha I. Barbarossy (1122-1190) nebo Karla IV. (1316-1378).

Karel IV. kopí v březnu 1350 obdržel jako součást říšských korunovačních klenotů. Odvezl je na Karlštejn, kde shromažďoval ty největší poklady své doby. Kromě zlata a drahokamů šlo především o náboženské relikvie – hřeb z Kristova kříže zasazený do zlata, okovy svatého Petra, slaměné roucho svatého Vojtěcha, částečku z Mojžíšovy hole, šaty Panny Marie, zub svaté Markéty, bradu svatého Eobana nebo žebro svaté Žofie.

Kopí měl v držení i Karel IV. na hradě Karlštejn.

ZIKMUND, NAPOLEON A HITLER

V roce 1422 přitáhli ke Karlštejnu husité. Hrad sice nedobyli, ale syn Karla IV. Zikmund radši nechal říšské korunovační klenoty tajně převézt do Norimberku. Tam kopí odpočívalo až do roku 1806. Napoleon Bonaparte (1769-1821), francouzský vojevůdce a císař, odvezl kopí po obsazení jižního Německa jako válečnou kořist z Norimberku do císařské klenotnice ve Vídni.

Odtud jej během nacistického záboru Rakouska v roce 1938 vrátil zpět do Norimberku Adolf Hitler (1889-1945), který dlouho horlivě studoval veškeré záznamy o kopí osudu, aby s jeho pomocí ovládl svět.

CO ZJISTILI SVĚTOVÍ VĚDCI?

Dne 30. dubna 1945 našli američtí vojáci v osvobozeném Norimberku přístupovou štolu k trezoru, který ukrýval část pokladu – a především kopí osudu. Američané po skončení 2. světové války vrátili kopí na hebkou podušku v muzeu vídeňského Hofburgu.

Jenže záhady kolem kopí osudu pokračují. Když je totiž v roce 2003 zkoumal tým expertů z několika předních světových univerzit, došel k překvapivému závěru: toto kopí bylo prokazatelně vyrobeno až v 8. století.

Tedy 800 let po smrti Ježíše Krista. Jde tedy o falzifikát? Kde je to pravé kopí, které proklálo Ježíšovo tělo?

Podle zkoumání je Kopí ve Vídni pouhý duplikát.

PROČ JE DNES USA SVĚTOVOU VELMOCÍ?

Podle některých historiků je docela dobře možné, že američtí osvoboditelé Norimberka odevzdali do Vídně obyčejnou kopii a to pravé mocné kopí osudu tajně odvezli do Bílého domu. Právě po válce se z USA stala světová velmoc číslo jedna – a kopí osudu zaručuje svému majiteli magickou neporazitelnost.

Podle další teorie se kopí osudu nikdy do Evropy nedostalo – kopí, kterým vládl Karel Veliký, Napoleon nebo Adolf Hitler, bylo obyčejnou napodobeninou.

CO SE SKRÝVÁ V PRASTARÉM ARMÉNSKÉM KLÁŠTEŘE

Skutečné kopí osudu leží údajně dodnes v některém z prastarých arménských klášterů, kam je po Ježíšově smrti přinesl apoštol Tadeáš. V úvahu připadá Ečmiadzin, původní starobylá metropole Arménie, anebo chrám Geghardavank.

Představitelé arménské církve, jejichž pokrevní linie se táhne až k samotným apoštolům, toto údajně pravé kopí ještě nikdy nikomu neukázali, a to dokonce ani vědeckým expertním týmům.

Foto: Shutterstock.ocm, wikimedia.org
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 1.8tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 2.2tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.5tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.4tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.6tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]