25. září 2021: Na středověkém anglickém hradě Clitheroe vyfotí tým lovců duchů údajně hned tři přízračné bytosti.
Domů     Záhady historie
Kde se skrývá kopí osudu?
Lenka Kospertová
od Lenka Kospertová 5.12.2017
6.4tis
496
SDÍLENÍ
6.4tis
ZOBRAZENÍ

Kopím osudu podle legendy probodl římský voják Longinus bok Ježíše Krista visícího na kříži. Existuje vůbec? Kdo kopí osudu vlastní? Má skutečně magickou moc?

V pátek 5. dubna roku 33 vedli římští ozbrojenci Ježíše Krista Nazaretského na Jeruzalémskou horu Golgota, aby ho tam kolem poledne ukřižovali. Prohlašoval se totiž za spasitele lidstva, a tím podrýval autoritu Říma okupujícího Izrael.

Římané se ho proto potřebovali zbavit, aby tak dokázali, že není žádným mesiášem, ale jen samozvaným kacířem.

KOPÍ PŘINÁŠÍ SMRT

Svědkem Ježíšova ukřižování byl i setník Longin, kterého znechutil pohled na Kristovo utrpení na kříži. Longin proto přicválal na koni ke kříži a vrazil kopí do pravého Kristova boku, aby zkrátil jeho muka.

Probodl mu hruď mezi čtvrtým a pátým žebrem. Právě takovým zásahem se římští vojáci při bitvách ujišťovali, že zasažený už nežije. Pak kopí zmizelo ze světa. Kdo jej našel?

Hora Golgota, kde byl Ježíš ukřižovaný.

PRVNÍ HLEDAČI KOPÍ

Kopí osudu je dnes uloženo ve vídeňské Dvorní klenotnici v Hofburgu. Vůbec ale není jisté, zda opravdu jde o ono magické kopí, jehož vlastník může ovlivňovat osudy celého světa – alespoň jak praví legenda.

Prvními hledači kopí osudu byli rytíři 1. křížové výpravy, kteří roku 1095 vyrazili do Svaté země, aby osvobodili Ježíšův hrob z rukou nevěřících. Než křižácká vojska dorazila k Jeruzalému, byla v roce 1097 zastavena v Antiochii. Tam celých 8 měsíců bojovali s ohromnou přesilou muslimů.

SVATÝ SEN MNICHA PETRA BARTOLOMĚJE

Týden po dobytí Antiochie si mnich Petr Bartoloměj vyžádal přijetí u dvou největších představitelů křižáků ve městě – biskupa Adhémara a hraběte Raimonda z Toulouse. Už několik měsíců se mu totiž ve snech zjevoval svatý Ondřej, jeden z dvanácti apoštolů a tedy nejbližší společník Ježíše Krista.

Svatý Ondřej ve snu sdělil Petrovi Bartolomějovi, že právě zde v Antiochii se nachází kopí, jímž byl Ježíš na kříži probodnut.

ZÁZRAČNÝ NÁLEZ A DOBYTÍ JERUZALÉMA

Posvátná relikvie by měla být podle vidění starého mnicha ukryta ve starobylé katedrále svatého Petra, kterou ovšem muslimové přestavěli na stáje. Dne 15. června 1098 se začalo v katedrále kopat. Kopalo se dlouho a zbytečně.

Nakonec ale do jámy vlezl sám Petr Bartoloměj a hledaný artefakt se náhle objevil mezi hroudami hlíny. Mocné kopí osudu, jehož vlastník je v boji neporazitelný, se tak ocitlo v křesťanských rukou. Křižáci z vděčnosti opět vysvětili katedrálu, brzy vytáhli na Jeruzalém a osvobodili Ježíšův hrob.

Po dobytí jeruzaléma se Kopí dostalo do křesťanských rukou.

47 VÍTĚZSTVÍ KARLA VELIKÉHO

Historiky ovšem nejvíce trápí skutečnost, že kopí osudu vlastnil podle kronik a legend i první novodobý říšský císař Karel I. Veliký (747-814). Jak by se ale kopí dostalo do daleké Antiochie, kde ho v roce 1098 objevil Petr Bartoloměj?

Jedná se stále o stejné kopí? Tato hádanka zatím čeká na rozluštění, Karel Veliký ale se zázračným kopím prošel podle kronikářů 47 vítěznými taženími.

OKOVY SVATÉHO PETRA A ŽEBRO SVATÉ ŽOFIE

Historici uvádějí, že od císařské korunovace Karla Velikého v roce 800 až po Adolfa Hitlera vlastnilo kopí osudu 45 vládců včetně prvního českého krále Vratislava II. (1033-1092), slavného císaře Fridricha I. Barbarossy (1122-1190) nebo Karla IV. (1316-1378).

Karel IV. kopí v březnu 1350 obdržel jako součást říšských korunovačních klenotů. Odvezl je na Karlštejn, kde shromažďoval ty největší poklady své doby. Kromě zlata a drahokamů šlo především o náboženské relikvie – hřeb z Kristova kříže zasazený do zlata, okovy svatého Petra, slaměné roucho svatého Vojtěcha, částečku z Mojžíšovy hole, šaty Panny Marie, zub svaté Markéty, bradu svatého Eobana nebo žebro svaté Žofie.

Kopí měl v držení i Karel IV. na hradě Karlštejn.

ZIKMUND, NAPOLEON A HITLER

V roce 1422 přitáhli ke Karlštejnu husité. Hrad sice nedobyli, ale syn Karla IV. Zikmund radši nechal říšské korunovační klenoty tajně převézt do Norimberku. Tam kopí odpočívalo až do roku 1806. Napoleon Bonaparte (1769-1821), francouzský vojevůdce a císař, odvezl kopí po obsazení jižního Německa jako válečnou kořist z Norimberku do císařské klenotnice ve Vídni.

Odtud jej během nacistického záboru Rakouska v roce 1938 vrátil zpět do Norimberku Adolf Hitler (1889-1945), který dlouho horlivě studoval veškeré záznamy o kopí osudu, aby s jeho pomocí ovládl svět.

CO ZJISTILI SVĚTOVÍ VĚDCI?

Dne 30. dubna 1945 našli američtí vojáci v osvobozeném Norimberku přístupovou štolu k trezoru, který ukrýval část pokladu – a především kopí osudu. Američané po skončení 2. světové války vrátili kopí na hebkou podušku v muzeu vídeňského Hofburgu.

Jenže záhady kolem kopí osudu pokračují. Když je totiž v roce 2003 zkoumal tým expertů z několika předních světových univerzit, došel k překvapivému závěru: toto kopí bylo prokazatelně vyrobeno až v 8. století.

Tedy 800 let po smrti Ježíše Krista. Jde tedy o falzifikát? Kde je to pravé kopí, které proklálo Ježíšovo tělo?

Podle zkoumání je Kopí ve Vídni pouhý duplikát.

PROČ JE DNES USA SVĚTOVOU VELMOCÍ?

Podle některých historiků je docela dobře možné, že američtí osvoboditelé Norimberka odevzdali do Vídně obyčejnou kopii a to pravé mocné kopí osudu tajně odvezli do Bílého domu. Právě po válce se z USA stala světová velmoc číslo jedna – a kopí osudu zaručuje svému majiteli magickou neporazitelnost.

Podle další teorie se kopí osudu nikdy do Evropy nedostalo – kopí, kterým vládl Karel Veliký, Napoleon nebo Adolf Hitler, bylo obyčejnou napodobeninou.

CO SE SKRÝVÁ V PRASTARÉM ARMÉNSKÉM KLÁŠTEŘE

Skutečné kopí osudu leží údajně dodnes v některém z prastarých arménských klášterů, kam je po Ježíšově smrti přinesl apoštol Tadeáš. V úvahu připadá Ečmiadzin, původní starobylá metropole Arménie, anebo chrám Geghardavank.

Představitelé arménské církve, jejichž pokrevní linie se táhne až k samotným apoštolům, toto údajně pravé kopí ještě nikdy nikomu neukázali, a to dokonce ani vědeckým expertním týmům.

Foto: Shutterstock.ocm, wikimedia.org
reklama
Související články
od Mirek Brát 23.9.2022 1.8tis
Rok 1948 byl nervózní dobou nejen v našich zeměpisných šířkách, ale i ve Spojených státech. Rozbíhala se epocha studené války, a tak klidu nepřidalo, když se u přísně střežených laboratoří v Los Alamos objevily záhadné světelné úkazy. Přiletěli jimi na exkurzi sovětští špióni, nebo se pod prsty tamních vědců chtěli podívat jejich mimozemští kolegové? Podivná létající zelená […]
od Eva Soukupová 23.9.2022 2.0tis
Hitlerovi inženýři za války vkládají veškeré úsilí do vývoje „wunderwaffe“, zázračné zbraně, která nemá obdoby. Jejich inovativní přístup dalece předčí svou dobu, díky čemuž prý zvládnou navrhnout a sestrojit dosud nevídané akustické zbraně. Jakkoliv zavrženíhodné činy nacistická třetí říše pod vedením diktátora Adolfa Hitlera (1889–1945) páchá, nelze jí upřít neskutečný bleskový technologický vývoj, který se […]
od Eva Soukupová 23.9.2022 2.2tis
Hora, na které se údajně začaly psát dějiny českých zemí, je obklopena řadou pověstí a záhad. V okolí Řípu bývají často pozorovány podivné světelné jevy a piloti malých letadel při přeletu nad Řípem údajně zaznamenávají nevysvětlitelné poruchy přístrojů. Nad plochou krajinou Středočeské tabule vystupuje už z velké dálky viditelný 455 metrů vysoký kopec. Tím je […]
od Adriana Vojtíšková 23.9.2022 2.5tis
Obraz visí v anglickém paláci Hampton Court. Je na něm neznámá žena, která vypadá jako těhotná. Říká se, že jde možná o anglickou a irskou královnu Alžbětu I. Ta však oficiálně žádného potomka neměla…     Tajemný obraz, který visí na stěně londýnského sídla Hampton Court Palace, je možná klíčem k jedné z největších historických […]
od Mirek Brát 22.9.2022 2.6tis
Homérské hrdinské eposy Illias a a Odysseia byly nejprve chápány jako výplody čiré fantazie a umělecké invence. Pak ale se svazkem Illiady podpaží začal svoje vykopávky Heinrich Schliemann a pohled na tento epos se začal měnit. Jak je to však s Odysseiou? Žil někdy ithacký král jménem Odysseus, o jehož dobrodružství epos vypráví? Odysseia je […]