Skip to content

Kde se v Rumunsku i dnes můžete děsit upírů?

Schody skřípou pod kroky neviditelných nočních návštěvníků. Světla se sama zapínají. Dveře se otevírají a s bouchnutím zase rychle zavírají. V pokojích je cítit zápach, jehož zdroj nedokáže nikdo najít.

Navštivte s naším novým dvanáctidílným seriálem nejslavnější domy hrůzy. Na naší první výpravě se vydáme do rumunské Transylvánie na sídlo krvelačného hraběte Drákuly!

V Rumunsku platí za zbožného vládce a hrdinu, který svou zemi chránil před rozpínavými Turky. Jaký ale skutečně byl valašský kníže Vlad III. Dracula (1431–1476)? O lecčems už možná svědčí jeho přízvisko Tepes (Naražeč), které si vysloužil svým oblíbeným způsobem popravy – narážením na kůly.

Kromě pověstí o jeho krutosti však knížete provází i mnoho dalších legend. Jeho prokletá duše má prý stále bloudit stěnami jeho sídla na hradě Poenari nebo Bran. Proč už odsud tolik návštěvníků s hrůzou uteklo?

„Nedokážeme vysvětlit, co se to vlastně stalo. Nebylo to nic konkrétního. Nemůžeme říct, že bychom něco uviděli či uslyšeli. Jen se nás znenadání zmocnil nepopsatelný pocit podivného, naprosto nezvládnutelného děsu.

Aniž bychom dokázali vůbec uvažovat, otočili jsme se a utíkali dolů do údolí, jak nejrychleji jsme mohli,“ líčí Raymond McNally (1931–2002) a Radu Florescu (1925–2014), dva američtí historici z Bostonu, kteří chtěli na hradě Poenari v pohoří Fagaraš strávit noc.

Nejsou však ani zdaleka jediní, koho zde přepadl nevysvětlitelný pocit hrůzy. V roce 1977 nachází pod kopcem, na němž zřícenina hradu stojí, místní pastýř muže v mdlobách. Je to americký dobrodruh Vincent Hillyer (1924–1999), který chtěl na hradě přenocovat stůj co stůj.

Nakonec je ale jeho děs silnější. „Něco se stalo… Něco nepochopitelného,“ říká Hillyer. Když ho prohlíží přivolaný lékař, nachází prý na jeho hrdle dvě malé ranky! Stal se snad opovážlivec obětí útoku upíra?

Proč lidé s hrůzou prchají z hradu Bran?

O krutosti skutečné historické osoby, knížete Vlada III. Draculy, není pochyb. Dokládají ji i mnohé historické záznamy. Že by ale byl upírem, který po smrti vstává z hrobu a pije krev? Tato teorie se vynořuje až s vydáním románu irského spisovatele Brama Stokera (1847–1912) Dracula. „Jistě jde o knížete, jenž se na druhé straně velké řeky, na samé hranici s Tureckem, proslavil bojem proti Turkům…“ odhaluje v románu identitu tajemného hraběte Drákuly, jenž si tak rád pochutnává na krvi, profesor Van Helsing. Právě tato větička má být podle některých historiků odkazem na knížete Vlada III. Jak to vlastně v jeho případě bylo s oním pověstným pitím krve? Podle jedné legendy si prý Vlad Dracula opravdu máčel chléb do krve svých obětí a pak jej jedl!

Víc než nesmrtelnost tak ale nejspíš chtěl získat pověst krutovládce, který se nezalekne ničeho. Zda to byl skutečně on, kdo Stokera inspiroval k napsání slavného hororu, to autor nikdy neprozradil. Zrodila se tak však legenda, jejíž tajemné pozadí dodnes nenechává v klidu mnohé záhadology, badatele i renomované historiky.

Výstup 1430 schodů vedoucích k již rozpadlé pevnosti Poenari, kterou měl v 15. století krutý vládce obývat, dobrodruhy neodradí. Ti, kteří přemohou svůj strach a vydrží na hradě celou noc, si ráno často vyměňují zážitky, jež se v mnohém shodují.

Pevností se mají rozléhat těžké kroky, zaznívat cizí hlasy, ozývá se zde prý rachot a skřípění. Některé jedince tu údajně přepadají i zvláštní vize. Současná česká spisovatelka Jenny Nowak, která na pevnosti stráví noc se svými šesti přáteli, dokonce popisuje, jak zde spatřili siluetu vysokého dlouhovlasého muže (Enigma č. 8/2008).

Přišel se pán hradu podívat na své návštěvníky, nebo snad šlo o hromadnou halucinaci, podpořenou bujnou fantazií příznivců upířích románů? Jenomže celá událost má pokračování. Se skupinkou je zde totiž ještě pes, jehož chování Jenny Nowak popisuje následovně: „Ve chvíli, kdy vize započne, pes vyskočí a zahledí se přesně tam, kde zjevení vidíme i my.

Zírá zhruba do výše tváře nočního hosta a celou dobu úpěnlivě kňučí.“ Co mohlo zvíře vystrašit?

Zřícenina hradu Poenari se nachází v blízkosti Fagarašských hor.Vypravíte-li se do tajemné Transylvánie po stopách nejslavnějšího upíra všech dob, nemůžete vynechat ani jeho druhé sídlo – hrad Bran. Od zříceniny Poenari je vzdálen jen 60 kilometrů, ale po rumunských komunikacích zabere zdolání této vzdálenosti mnohem více času, než byste čekali.

O hrůzách, jaké se na tomto hradě dějí, by mohla svědčit skutečnost, že zde zemřel jeden americký turista na srdeční infarkt. Pozadí celé aféry už ale tak mystické není. Dříve se totiž zaměstnanci hradu schovávají do skříní či truhel a v příhodnou dobu na procházející turisty vyskočí, aby je vylekali.

Právě to se stává Američanovi osudným. Od té doby jsou podobné lekací praktiky na Branu zakázány. I přesto však hrad zůstává jednou z největších turistických atrakcí Rumunska a maximálně se snaží těžit z faktu, že jde o „Druculův hrad“. Je tomu ale skutečně tak? Vlad III. se zde sice měl několikrát zastavit na svých cestách do Valašska (území na jihu Rumunska), není však zdaleka jasné, jestli se zde někdy slavný vládce zdržel delší dobu.

I když jiné zdroje zase uvádějí, že Vlad Dracula měl být na Branu vězněm. A pak, je zde ještě jedna teorie: Draculovým hradem prý nebyl ani Bran, ani Poenari, ale docela jiná pevnost!

Ve Stokerově románu je cesta na tajemný hrad v transylvánských horách popsána velice podrobně. To vede českého záhadologa Ivana Mackerleho (1942–2013) k tomu, aby se s touto knihou coby průvodcem vydal hledat to skutečné Draculovo sídlo.

Britský právník Jonathan Harker podle románu nejprve přenocuje ve vesnici Bistrita a poté pokračuje do průsmyku Birgaului. Tady ale žádný hrad nestojí a údajně ani nikdy nestál. Výprava Ivana Mackerleho zde však objeví zarostlé zbytky hradeb!

Je tedy možné, že Draculův příbytek stával právě zde, 300 kilometrů severně od hradu Poenari? Je zřejmé, že mocný vládce měl několik sídel a jeho duše tak mohla uvíznout kdekoliv. Obchází snad po vícero hradech?

Návštěvníci Transylvánie, kteří se pokoušeli najít ono místo, kde má Draculova duše přebývat, mají ale jasno: Nepochybně je to Poenari! Vždyť jak jinak by bylo možné vysvětlit zdejší noční hlomoz či vidění, jež se u mnohých svědků shodují?

Anebo se snad opravdu necháváme strhnout jen smyšlenou legendou a příliš bujnou fantazií?

Foto: medicalnewstoday.com, vagrantsoftheworld.com, kanoa.it. Autor článku: Jana Trnobranská. Pro web upravil: Jan Kukrál
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky paranormal Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Mohla za obezitu Jiřího z Poděbrad porucha látkové výměny?
epochaplus.cz

Mohla za obezitu Jiřího z...

Padesátiletý muž se širokou tváří lemovanou hustým knírem...
Jakou barvu mají planety sluneční soustavy?
epochaplus.cz

Jakou barvu mají planety...

Vliv na barvu planet má složení jejich povrchu,...
Nový Hyundai Ioniq plug-in hybrid: Tankujte emoce
21stoleti.cz

Nový Hyundai Ioniq plug-in...

Buď slyšíte motor o trochu větší než je...
Akademici vybrali 10 nejlepších IT diplomových prací z ČR a Slovenska
epochalnisvet.cz

Akademici vybrali 10...

Nejlepší IT diplomovou práci z České...
Jednoduchá jablečná roláda
nasehvezdy.cz

Jednoduchá jablečná roláda

Tradiční jablečnou roládu miluje snad...
Tříbarevná kočička přináší vždycky štěstí
nasehvezdy.cz

Tříbarevná kočička přináší...

Jako každý rok jsme přišli položit věnec a...
Havana Club Tributo 2020 pro sběratele
iluxus.cz

Havana Club Tributo 2020 pro...

Havana Club, přední značka kubánského rumu jak na...
Pomstil se Luther Římu za výhrůžky?
epochalnisvet.cz

Pomstil se Luther Římu za...

Zaútočil na římskokatolickou církev. Nelíbí se mu...
Do Olomouce i v době COVIDové
epochanacestach.cz

Do Olomouce i v době COVIDové

Co naplánovat na...
Zářivá atmosféra s citem pro detail
rezidenceonline.cz

Zářivá atmosféra s citem...

„Věřím, že to je právě pozornost k drobnostem,...
Výlety bez davů: Přírodní krásy nedaleko Litomyšle
epochanacestach.cz

Výlety bez davů: Přírodní...

Malebné městečko Litomyšl...
Doprava budoucnosti v reálu: Brno je vzorem pro Evropu
21stoleti.cz

Doprava budoucnosti v...

Jednou bude většina aut komunikovat sama se sebou, s...