reklama
3. července 1969: V 27 letech umírá za nevyjasněných okolností Brian Jones, zakládající člen kapely Rolling Stones.
Domů     Záhady historie
Knihovny palmových listů: Co všechno je v nich o nás zapsáno?
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 13.12.2021
3.0tis
Ukázka zápisu na palmových listech. FOTO: Savithri / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
303
SDÍLENÍ
3.0tis
ZOBRAZENÍ

Jsou věci uvěřitelné více i méně. Kam ale zařadit možnost, že se před tisíci lety skupina indských mudrců rozhodla ve starotamilštině sepsat na palmové listy osudy desítek tisíc lidí? A to nejen svých současníků, ale i mužů a žen z daleké budoucnosti, kteří si ty listy jednou přijdou přečíst. A nejste náhodou jedním z nich i vy?

Ukázka zápisu na palmových listech. FOTO: Savithri / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Palmový list se zapsaným výkladem a zdobným obrázkem. FOTO: neznámý autor / Creative Commons / volné dílo Palmové listy ze 16. století. FOTO: Manoj Choudhury / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Knihovny palmových listů vyrůstají ve starověké Indii a jsou natolik vzácné, že je dnes nacházíme na seznamu památek světového dědictví UNESCO. Podle legendy je zakládá sedm indických guru, kteří si říkají Maharišiové.

Maha znamená velký, riši prorok. Tito moudří muži učí vědu a umění a chtějí pomoci vytvořit lepší budoucnost pro celé lidstvo. Postupně se jim prý daří dosáhnout tak vysoké duchovní úrovně, že dokážou nahlédnout i za oponu času.

Vidí životy lidí, kteří se ještě tisíce let nemají narodit. Vidí jiný svět, technologicky mnohem vyspělejší. Rozhodují se své svědectví zachovat pro budoucí generace a zapisují je na sušené palmové listy.

Ty mají údajně sloužit jako průvodce k tomu, aby ti, jejichž příběh nesou, vedli naplněný a spokojený život.

Palmový list se zapsaným výkladem a zdobným obrázkem. FOTO: neznámý autor / Creative Commons / volné dílo

Osud na dosah

Původně je knihoven palmových listů dvanáct a jsou rozesety po celém indickém subkontinentu. Dnes už ale není potřeba vypravit se do tamějších hlubokých džunglí či starých měst a hledat posvátné budovy střežící váš osud.

Jakkoliv dobrodruhům v cestě nic nebrání. Kdo ale dává přednost pohodlnější variantě a má radši, když se tajemno spíše přesouvá za ním než naopak, ten může využít některou z tzv. čítáren, jejichž pobočky jsou i u nás ve střední Evropě.

Dokonce lze celý výklad absolvovat online, přes Skype. Těžko říct, nakolik by se zrovna taková možnost Maharišiům zamlouvala a jestli tím celý prožitek neztratí kus mystiky. Na druhou stranu, jde o důsledek pokroku, po kterém údajně oni sami tolik toužili.

Jak to tedy celé funguje a jak je možné, že se na nějakém listu kdesi v Indii nachází údaje, po kterých by prahla nejedna tajná služba?

Palmové listy ze 16. století. FOTO: Manoj Choudhury / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Nalézat odpovědi

Každý návštěvník v knihovně palmových listů údajně nachází zapsanou svoji životní pouť. Od narození až do smrti. Přesné údaje, data, zlomové události. Někdo tam má přímo datum, kdy knihovnu navštíví. Cílem a smyslem je odnést si odtud jakýsi návod na život, na to, kudy máme kráčet dál a k čemu jsme předurčeni.

Zajímavé je, že ani tisíciletá propast času nezměnila informace, které toužíme znát nejvíce a na která se ptají: Vztahy a láska, kdy najdeme životního partnera, kdy bude svatba? Dále rodina a děti, kolik jich bude a jak si ony v životě povedou?

Každého zajímá také zdraví, jaké nemoci na něj číhají, jak dlouho bude žít? Chceme znát úspěchy, které mají přijít, kariéru, peníze a bohatství. A samozřejmě pamatujeme i na duchovno a největší otázku ze všech:

Jaký je smysl mého života? Na to vše prý lze v těchto starověkých knihovnách dostat odpovědi.

Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 30.6.2022 1.4tis
Být považovaný za čaroděje, neznamená rezignovat na klasickou vědu. Příkladem je John Napier z Merchistonu (1550-1617). Co všechno Napier objevil a pomohly mu k tomu i nějaké ty „čáry máry“? John Napier se zapsal do historie jako matematik, fyzik a astronom. Známý je jako objevitel logaritmů i primitivních počítačích „strojů“. Angažoval se i ve zbrojařských vizích. Je […]
od Mirek Brát 30.6.2022 1.2tis
Skoro to vypadá, že v dávné mytologii už skoro nebylo pro samé ptáky fénixe (či jejich bratránky), kam šlápnout. Samozřejmě, ten nejznámější bude pták fénix z antických příběhů. Byl pták fénix pouze bájný tvor, nebo opravdu takový opeřenec někdy žil? Od dob, kdy Heinrich Schliemann se svazkem Homéra v ruce celkem úspěšně pátral po rozvalinách […]
od Mirek Brát 29.6.2022 2.7tis
Jako Avalon je označován mýtický ostrov známý z artušovských legend. Poprvé je Avalon zmiňován v díle Historia Regum Britanniae. To, že se od té doby stal Avalon symbolem artušovské mytologie, nijak neřeší základní otázku… Kde se vlastně ostrov Avalon nacházel? Avalon bývá obvykle spojován s lokalitou Glastonbury, konkrétně pak s horou Glastonbury Tor v jihozápadní […]
od Dalibor Vrána 29.6.2022 3.1tis
V Egyptském městečku Dendera se nachází tisíce let starý chrámový komplex. Jedna ze zdejších staveb je zasvěcena bohyni Hathor a právě tam archeologové objeví nástěnný motiv, před nímž zůstanou v úžasu stát. Výjev zobrazuje několik postav držících cosi, co na první pohled připomíná klasickou žárovku, jen v mnohem větším provedení! Z jejího konce navíc jako […]
od Dalibor Vrána 28.6.2022 2.6tis
V roce 2016 vzbudí pozdvižení nález starověkých egyptských mincí. Dojde k němu během rekonstrukce jednoho domu na jihu Egypta, jak informuje web zaměřený na konspirační teorie mysteriousearth.net. Mince zachycují výjevy, které jako kdyby vůbec nebyly z našeho světa! Na rubu vidíme hlavu a ramena stvoření, které zcela odpovídá současným představám o vzhledu mimozemšťanů. Snad jediné […]