Několik kilometrů za obcí Modrá na Uherskohradišťsku leží mohutný pískovcový blok, kterému se říká Králův stůl. Kámen o rozměrech asi cca 263 x 187 centimetrů a výšce jednoho metru je výjimečný tím, že o něm existuje písemná zmínka už z roku 1228.
Ještě koncem 19. století stávalo v kruhu kolem Králova stolu několik dalších kamenů, kterým se říkalo lavičky. Může být pískovcový blok jedním z mnoha kamenných kalendářů?
Je to jen přírodní útvar?
Původ kamene není možné odhadnout. Králův stůl je tvořen místní horninou, nejde tedy na rozdíl od jiných megalitů o balvan, jenž by byl na místo pracně dopravený.
Odborníci, kteří kámen prozkoumali, se kloní k názoru, že jde o přírodní útvar. „Geologové těmto útvarům říkají tory,“ vysvětluje v jednom z rozhovorů současný český geolog Antonín Přichystal.
„To je označení pro izolované kameny, které vznikaly za intenzivního zvětrávání ještě během dob ledových.“
Runy, nebo značky turistů?
Přestože původ Králova stolu je nejspíš přírodní, je patrné, že byl ručně opracován. Nelze však určit, kdy k tomu došlo. Na jeho povrchu jsou navíc patrné jakési symboly připomínající keltské runy. Že by se přece jen jednalo o pravěké obřadní místo?
Geologové přiznávají, že i přes rychlost zvětrávání pískovce by se tyto znaky z pravěku dochovat mohly. Sami se ale klaní k názoru, že se na kámen v minulých stoletích jen podepisovali turisté.
