V přítmí chalupy sedí kolem stolu osm lidí. Drží se za ruce se svými sousedy. Jejich tváře jsou stažené soustředěním. Se zavřenýma očima pronášejí jedním hlasem:
„Zavítejte k nám, dobří duchové, a poučujte nás, abychom uposlechli vaší rady.“ Jedna žena sebou škubne. Její ruka najde tužku. V transu kreslí na papír obraz podivné rostliny, která snad nepochází z tohoto světa.
Na konci 19. a v první polovině 20. století patří spiritismus, dříve nazývaný spíše duchařina, k oblíbené kratochvíli horalů z Krkonoš. Ve stovkách chalup se po večerech scházejí malé skupinky lidí na takzvaných seancích.
Společně se snaží navázat spojení s duchovním světem. Věří, že duchové jim mohou poskytnout radu, sílu i spojení s přírodou. Duchové skrz média píší vzkazy, hovoří či kreslí obrazy bizarních rostlin a živočichů.
Proč se tolik obyvatel Krkonoš obracelo ke spiritismu? Patří tato tajemná tradice do minulosti, nebo v horách dosud žijí „duchaři“, jak se jim říkávalo?
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
