Valašský kníže a vládce Sedmihradska (Transylvánie) Vlad III. Dracula platí v Rumunsku za národního hrdinu. Je přísným křesťanem a zarputilým bojovníkem proti Osmanům. Svou zemi brání proti nájezdům výbojných Turků a národ ho za to miluje. Zároveň se ho ale také k smrti bojí…

Ne nadarmo získal Vlad přízvisko Tepes, tedy Naražeč. Jeho oblíbeným trestem je totiž narážet válečné zajatce a zločince na kůly. K popravám si prý nechává prostírat stůl a při hodování pak sleduje, jak odsouzení v mukách pomalu umírají.

Jedna z legend dokonce mluví o tom, že při jedné popravě si nechá nalít krev popraveného a v ní si pak máčí chléb, který pojídá.

OPISOVAL OD VERNEA?

Není stoprocentně prokázáno, že irský spisovatel Bram Stoker popsal ve svém slavném díle coby krvelačného upíra Drákulu právě sedmihradského vládce Vlada III. Určitě o něm však musel vědět alespoň něco málo, co mu posloužilo jako základní námět k jeho hororovému románu.

Dílo je napsáno jako deníkové zápisky a působí tím velice věrohodně. Mnozí fanoušci Stokerova románu se vydávají po stopách hraběte Drákuly, přičemž jim kniha slouží jako průvodce. A údajně velice přesný průvodce!

O to zarážející je fakt, že sám Stoker východní Evropu nikdy nenavštívil.

Právě proto se zřejmě také ozývají spekulace o tom, že jeho inspirací nebyl přímo kníže Vlad III. Dracula, ale dílo francouzského spisovatele Julese Verna (1828–1905) Tajemný hrad v Karpatech, který vyšel už v roce 1892. Je pravda, že Bram Stoker pečlivě studoval evropský folklór a také legendy o upírech.

Mohl se mu snad do rukou dostat i Vernův román a životopis Vlada III., jež pak sloučil do jednoho díla a vytvořil tak nesmrtelný fenomén krvelačného hraběte Drákuly a jeho tajemného hradu kdesi v hloubi transylvánských lesů?

Jana Trnobranská