4. prosince 1872: Východně od Azorských ostrovů je nalezena plachetnice Mary Celeste. Posádka zmizela beze stopy.
Domů     Krysař: Z reality do pohádky a zpět
Krysař: Z reality do pohádky a zpět
od 2.11.2021
2.9tis
Co je pravdy na příběhu německého krysaře, který odvábí děti? Foto: Axel Hindemith / Creative Commons – volné dílo
287
SDÍLENÍ
2.9tis
ZOBRAZENÍ

Město Hameln je zamořeno krysami. Přichází ale muž v pestrobarevném obleku s píšťalkou, který tvrdí, že je krysař. Slibuje místním, že je havěti zbaví, pokud mu dobře zaplatí…

Co je pravdy na příběhu německého krysaře, který odvábí děti? Foto: Axel Hindemith / Creative Commons - volné dílo Krysař na obraze Augustina von Moersperga (1592). Foto: Creative Commons - volné dílo Hameln je pěkné město. Neproslaví ho ale malebná zákoutí, nýbrž krysař. Foto: Creative Commons - volné dílo

Ve chvíli, kdy obyvatelé souhlasí, vydává se do ulic a začíná svou omamnou hru. Libozvučné tóny lákají malé tvory, kteří následují cizincovy kroky. Jejich pouť končí v nedaleké řece. Protože ale krysař nedostane slíbenou platbu za vykonanou službu, vrátí se.

reklama

Přikládá nástroj k ústům a spouští tajuplnou hudbu, při níž se k němu ale tentokrát netáhnou krysy. Zvuky jsou obráceny proti hamelnským dětem! Hrůzostrašnou pohádku zná nejeden posluchač, málokdo ale ví, že je zaznamenána také v Lüneburgském rukopisu.

V něm přímo stojí: „Léta páně 1284, na den Jana a Pavla bylo 26. června. Jistým pištcem, oblečeným ve všech barvách, bylo odvedeno 130 dětí pocházejících z Hamelnu.“ Jak je ale možné, že je pohádka zanesena ve spise?

Znamená to snad, že se dětem vypráví skutečný příběh? Proč je označován jako pohádka?

Krysař na obraze Augustina von Moersperga (1592). Foto: Creative Commons - volné dílo
Krysař na obraze Augustina von Moersperga (1592). Foto: Creative Commons – volné dílo

KRYSAŘ Z HAMELNU

Příběh o krysařovi, který z malého saského města vyláká všechny děti, se traduje nejen mezi lidmi, ale je zaznamenán i v historických pramenech. Kromě Lüneburgského rukopisu jde také o kroniku města Hameln. U roku 1384 je v ní zaneseno:

reklama

„Je to 100 let od chvíle, co naše děti odešly.“ Příběh je připomenut dokonce i zobrazením ve vitráži místního kostela! Reálný základ vyprávění je prakticky nezpochybnitelný. Není ale jasné, co se s maličkými obyvateli Hameln stalo.

Jednotlivé verze povídky se rozcházejí, zůstává jen řada možností. Podle nich se měly děti stát obětí přírodního neštěstí, nebo morové rány. Existují i názory, které se domnívají, že tajemnou postavou nebyl krysař, ale lokátor, který zakládal nová města.

Děti se tak měly usídlit v jiné oblasti. Podle německého historika Wolfganga Wanna je pravděpodobné, že založily na Moravě vesnici Hamlíkov. Domněnku zastává i současný zástupce ředitele muzea v Hamelnu Viktor Meisner:

„Na Moravě se vyskytuje řada jmen, která se vyskytovala jen v okolí Hamelnu, ale už nikde jinde v Německu.” Událost je zkoumána po staletí, otázky ale zůstávají. Jedno je však jasné, příběh je propojen s realitou! Jak je tomu u jiných legend a pohádek? Vycházejí snad také z reality?

Hameln je pěkné město. Neproslaví ho ale malebná zákoutí, nýbrž krysař. Foto: Creative Commons - volné dílo
Hameln je pěkné město. Neproslaví ho ale malebná zákoutí, nýbrž krysař. Foto: Creative Commons – volné dílo

ZAČÍNÁME OD PLATÓNA

Podle řeckého filozofa Platóna (427–347 př. n. l.) jsou pohádky jen povídačky chův. Od jeho dob se však mnohé změnilo. Odborníci berou báchorky na milost.

reklama

Už pro ně nejsou pošetilým vyprávěním na dlouhé zimní večery, ale začnou v nich vidět i skutečné příběhy a lidské zkušenosti. Český spisovatel Karel Čapek (1890–1938) ve svém spise věnovaném původu pohádek dokonce spekuluje o tom, že jde o snové představy lidí:

„…spočívají pohádky na zážitcích snových: ve snu lítáme jako Aladin, ve snu jsme pronásledováni přes propasti a řeky, ve snu míváme vykonat nějaký nemožný úkol.

Takzvaný maturitní sen, ve kterém máme odpovídat na neslýchanou otázku, připomíná opravdu typus pohádky o Sfinze, která klade hádanky.“ Skutečně jsou bájné příběhy schopné říci více, než si umíme na první pohled představit? Není to trochu přehnaná představa?

Foto: Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od 3.12.2022 1.4tis
Historie pevnosti Akershus v norské metropoli Oslo je dlouhá již sedm století. V minulosti hrad býval i vězením, což vysvětluje i přítomnost mnoha paranormálních jevů v lokalitě. Kromě řinčení řetězů vás však může vyděsit i setkání se zlým psem a dámou bez tváře. Pozor, tito duchové zvaní Malcanisen (zlý pes) a Mantelgeisten (dáma bez tváře), mohou přivodit i smrt! [gallery ids="112787,112788,1
od 1.12.2022 2.4tis
Jen jediný Necronomicon dokázal zamotat hlavu i expertům. Říká se mu Simonův. Má být temným učením až ze starověké Mezopotámie. Knihu ukořistili mniši a poté dali na překlad okultnímu knihkupectví Magickal Child. Pravda je ale trochu jiná, kniha vznikla kolem roku 1976 v USA v kruhu špičkových mágů z Warlock Shop jako funkční grimoár, který otestuje ad
od 30.11.2022 1.7tis
Období antiky je spojeno i se zbraněmi, které patří do sféry záhad. Patří k nim údajné parní dělo, jehož konstruktérem měl být slavný Archimédés. Opravdu existovala starověká zbraň, která využívala sílu páry? Archimédés (287 př. n. l. – 212 př. n. l.) se proslavil výrokem: Udejte mi pevný bod a já pohnu celou Zemí. Jeho ctižádost se však neomezoval
od 30.11.2022 3.3tis
Jednoho večera v červnu 1950 uprostřed rušné křižovatky na Times Square umírá neznámý chodec. Při pátrání po jeho identitě policisté s překvapením zjišťují, že jde o muže, který beze stopy zmizel před 74 lety.     Asi třicetiletý muž má na sobě starodávné oblečení a boty s výraznými přezkami, jaké se nosily před sto lety, a působí nanejvýš
od 29.11.2022 2.9tis
Stále další archeologické nálezy na našem území dosvědčují plány starověkého Říma vytvořit severně od Dunaje novou římskou provincii. Pronikání římských legií do oblasti Moravy začalo již za vlády císaře Tiberia a vrcholilo v časech panování císaře Marca Aurelia. Záhadou zůstává, zda se na naše území tehdy dostaly i tajné rituály související s uctíváním exotického boha Mithry? [gallery ids="112