17. ledna 2012: V Melbourne v Austrálii jsou ze země slyšet záhadné dunivé zvuky. Jejich zdroj je neznámý.
Domů     Náboženství a okultismus
Léčivá moc dobromysli: Chrání proti trudomyslnosti?
Jan Kukrál
od Jan Kukrál 13.2.2020
6.7tis
Chrání proti trudomyslnosti?
571
SDÍLENÍ
6.7tis
ZOBRAZENÍ

Moderní civilizace v minulém století zaměřila snahu léčit choroby fyzického těla hlavně směrem k chemickým lékům. Dnes se však stále častěji dostává ke slovu také tajemné umění našich prababiček – bylinkářství. Proč by tedy dobromysl neměla chybět v žádné domácí lékárničce?

Chrání proti trudomyslnosti? Nákres dobromysli Kromě léčivých účinků nachází využití i v gastronomii. Květenství dobromysli
Nákres dobromysli

Červená lebeda, voněkras, zimní majoránka, pamajorán – to jsou lidové názvy léčivé byliny, známé jako dobromysl obecná (Origanum vulgare). Je dobře známá už starým Egypťanům, kteří ji využívají k léčbě různých neduhů a později jejich recepty přebírají i starověcí Řekové a Římané.

Otec medicíny a nejslavnější antický lékař Hippokrates (460–377 př. n. l.) ji tehdy doporučuje jako lék na posílení nervů, protože jsou dobře známy její skvělé účinky na lidskou psychiku, jimž napovídá již název dobromysl.

Ve středověku se používá k vykuřování domů, protože má obyvatelům přinést klid a spokojenost. Traduje se také, že dokáže chránit před zlou mocí, černou magií i uřknutím a často se během žní přidává do jídla sedlákům, protože má odhánět jedovaté hady.

Středověká německá lékařka sv. Hildegarda z Bingenu (1098–1197) ji používá při léčbě malomocenství a proslulý italský lékař Pietro Mattioli (1501–1577) ji ordinuje proti křečím.

Český herbář z roku 1899 o ní píše: „Bylina tato se potřebuje za lék, má silnou vůni, hořkou chuť, obsahuje olej etherický, který má moc léčivou.“ Dnes se často používá v domácí kuchyni, kde je známa pod názvem oregano. Jaké jsou její léčivé účinky?

Květenství dobromysli

KDE JI MŮŽEME NATRHAT?

Původním domovem dobromysli je oblast Středomoří, kde se pěstuje již v době antiky, ale dnes je rozšířena téměř v celé Eurasii i Severní Americe. Celkem existuje zhruba 20 druhů, ale u nás se vyskytuje v podstatě jenom dobromysl obecná.

Jde o vytrvalou bylinu z čeledi hluchavkovitých s narůžovělými květy, jež dorůstá výšky asi půl metru a příjemně aromaticky voní. V Česku ji najdeme na suchých slunných loukách, mýtinách, stráních a světlých lesích, ale pěstuje se i na zahradách.

Účinnou částí byliny je nať, jež obsahuje silice, hlavně thymol a karvakrol, ale i třísloviny, hořčiny a další látky. „Sběr se doporučuje v období květu, tedy v červenci a srpnu, nejlépe krátce před polednem, kdy obsahuje nejvíce silic.

Nať se ořezává kousek nad zemí a neměla by být zdřevnatělá. Suší se ve stínu, zavěšená ve svazečcích. Při umělém sušení by teplota neměla překročit 35 °C,“ radí bylinkář Jan Rudčenko (*1980).

Správně usušená bylinka si uchovává tmavozelenou barvu i své příjemné aroma a nahořklou chuť. Pokud je skladována v papírových nebo jutových pytlích na tmavém a suchém místě, vydrží její léčivé účinky velmi dlouhou dobu. Na léčbu jakých chorob se používá?

Kromě léčivých účinků nachází využití i v gastronomii.

CO VŠECHNO DOKÁŽE?

Dobromysl je mezi bylinkáři známa především díky protizánětlivým a antiseptickým účinkům, navíc dokáže uvolnit křeče hladkého svalstva, takže nachází uplatnění třeba při problémech s trávicím ústrojím nebo při bolestivé menstruaci.

Kromě toho usnadňuje odkašlávání a zvyšuje vyměšování žluči. „Dobromysl působí také jako antidepresivum – přispívá k duševní pohodě, dobré náladě, povzbuzuje centrální nervovou soustavu a chrání proti trudomyslnosti,“ tvrdí Rudčenko.

Dobromysl lze používat zevně i vnitřně. Ve formě nálevu se hodí k povzbuzujícím koupelím a obkladům na špatně se hojící rány, vředy, lišeje a další kožní infekce, případně ke kloktání při zánětech ústní dutiny, hrdla a dásní.

„Čaj z dobromyslu je možné využít při žaludečních a střevních potížích i žaludečních neurózách, protože upravuje činnost žaludku, podporuje trávení a pomáhá proti nechutenství. Působí příznivě také při onemocněních z nachlazení, především při kašli a onemocnění dýchacích cest,“ dodává bylinkář.

Účinné látky dobromysli navíc pomáhají při poruchách spánku, snižují revmatické bolesti a působí rovněž při některých neurosexuálních poruchách. No, není to zázračná bylinka?

Lenka Kabeláčová

Foto: Wikipedia, healthline.com, hobbymanie.tv
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 14.1.2022 3.0tis
Hrad v japonské Ósace je jednou z nejznámějších stavebních památek Země vycházejícího slunce. Navíc se zde nacházejí i megalitické kameny. Největší z nich váží přes sto tun! Kdo a proč si dal takovou práci s transportem a umístěním těchto obřích kamenných bloků? Hradní pevnost v Ósace byla vybudována v místě bývalého opevněného buddhistického chrámu z patnáctého století. Archeologové […]
od Lucie Kubešová 13.1.2022 3.0tis
Ostrov nad Ohří v Karlovarském kraji se nachází na úpatí Krušných hor. Jako osada byl založen již ve 13. století a v době svého rozmachu v době baroka se dočkal honosného zámku s krásnou zahradou, tehdy dokonce považovanou za další z divů světa. K dalším zajímavostem dnešního města patří také tzv. Posvátný okrsek. Součástí tohoto […]
od Eva Soukupová 11.1.2022 2.8tis
Slavný ohýbač lžiček Uri Geller na sebe rád poutá pozornost médií, k čemuž využívá nejen iluzionistických kousků, ale i kontroverzních prohlášení. V tom nejčerstvějším tvrdí, že zná polohu nejslavnější náboženské relikvie všech dob.     Podle Bible Bůh na hoře Sinaj předal prorokovi Mojžíšovi známé Desatero přikázání a také návod na výrobu truhly, do níž […]
od Dalibor Vrána 10.1.2022 1.6tis
Výjimečná budova, kterou má každý tuzemský zájemce o záhady na dosah ruky, to je kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou. Jaká tajemná magie se skrývá v jeho zdech? A proč tu číslo pět hraje tak velkou roli? Dílo českého architekta s italskými kořeny Jana Blažeje Santiniho-Aichela (1677–1723) vznikalo v letech […]
od Dalibor Vrána 10.1.2022 2.7tis
Některé záhadné snímky zcela unikají snahám o vysvětlení, a ani největší skeptici si s nimi neví rady. Patří mezi ně fotka z března 2019, kdy bylo v italském Agropoli údajně zachyceno zjevení Ježíše Krista v oblacích! Šlo jen o hru světla a stínů? Nebo to bylo boží znamení?  Alfredo Lo Brutto je regionální umělec a […]