Řada lidí je v současné společnosti nešťastná. Spotřeba antidepresiv raketově roste a přibývá také sebevražd. Čím to vysvětlit?

Zdá se, že mnozí z nás nezvládají neustále se zvyšující tlak na pracovní výkonnost spojený s materialistickým přístupem k životu a lidským vztahům. Jak se z tohoto neblahého stavu vysvobodit? Možná pomůže jediné – naučit se meditovat!

V našich myslích je meditace mnohdy spojována s nudným posedáváním v nepřirozené pozici a rozjímáním o „ničem“. K čemu by nám něco takového mohlo být? Meditace údajně slouží především k utišení mysli a je ochranou před stresem způsobeným pozemskými starostmi.

Protože je naše vědomí obvykle přeplněné nepříjemnými myšlenkami o různých problémech, je třeba naučit se v sobě nalézt klid a mír.

„Když ustane pohyb a zastaví se myšlení, žádné myšlenky se netoulají, nevznikají žádné žádosti, v nitru se rozhostilo ticho – toto ticho je stav meditace,“ říká světoznámý indický duchovní učitel mistr Osho (1931–1990).

Zdá se, že v současném uspěchaném světě je něco takového více než potřeba. Jak přesně tedy s meditací začít?

Základem je pohodlí

„Uchyl se na osamělé místo… chráněné před větrem a deštěm. To místo… musí být příjemné oku a tišící mysl…. Seď rovně, drž bradu, hrdlo i hlavu vzpříma.

Obrať smysly i mysl dovnitř, do samého lotosu srdce,“ píše se ve staroindických spisech zvaných Upanišady, jež se datují do let 800–400 př. n. l. Praxe se od té doby příliš nezměnila.

Současní odborníci na meditaci doporučují najít si klidné místo, kde si můžete v pohodlí sednout třeba na židli nebo pokleknout na polštářek. Následně musíte zavřít oči a začít zhluboka dýchat. Je třeba pokusit se zcela vyčistit svou mysl od všech myšlenek.

Při první meditaci se vám to pravděpodobně nepovede, to vás však nesmí odradit. Pokud se vám určitá myšlenka vrací do mysli opakovaně, je nutné ji zavřít do jakési pomyslné bubliny a nechat ji odplout pryč. Skutečně to funguje?

Dosáhneme nirvány?

Začátečníkům se doporučuje meditovat zhruba pět minut. Následně je prý možné tuto dobu prodloužit až na půl hodiny a cvičení provádět dvakrát denně. Zkušení experti tvrdí, že jim pravidelná meditační praxe umožňuje dosáhnout tajuplného stavu zvaného nirvána.

Ten je v buddhismu považován za celkové vysvobození z trýznivého lidského údělu plného žádostivosti a touze po rozkoši a hmotných statcích. Opravdu je něco takového možné?

„Meditace způsobuje stejně jako modlitba proces očištění mysli od denních starostí a sobeckosti tím, že se trénovaně soustředíme na hlubší a vyšší svět ducha,“ říká skotský spisovatel Richard Gordon (1947–2009). A slavný Buddha (asi 563–483 př. n. l.) dodává:

„Kdo hledá štěstí, může je skutečně nalézt, pokud se hledání věnuje.“ Je klíčem k hodnotnějšímu životu právě meditace?