Rentgenový zrak, supersíla nebo nezranitelnost. Nadpřirozené schopnosti jsou oblíbeným motivem populární kultury. Existují však i reální lidé, o kterých by se dalo říci, že nějakou superschopností disponují. Patří mezi ně i Nizozemec Wim Hof (*1959).

Za okny fouká studený vítr a po obloze se ženou mraky, ze kterých se na pošmournou krajinu snáší bílé sněhové vločky. V takovém počasí bychom si nejraději uvařili čaj a zalezli si pod teplou deku. To Nizozemec Wim Hof je na tom úplně jinak.

Led, mráz a chlad je pro něj každodenní chleba, který ho prakticky vůbec neobtěžuje. Na svou neobvyklou schopnost odolat nízkým teplotám přitom přichází poměrně pozdě. V roce 1994 mu tragicky umírá manželka a on zůstává sám se čtyřmi dětmi.

Většinu času věnuje péči o ně a těch pár volných chvil začíná investovat do meditací, jógy a studia různých filosofických směrů. Když se pak jednoho dne náhodou vykoupe v ledovém jezírku, s překvapením zjistí, že přes prvotní šok nejde o nepříjemný zážitek.

Stačí zhluboka a dobře dýchat, vyprázdnit mysl a naprosto uklidnit své tělo. Jde o superschopnost nebo metodu, kterou se dokáže naučit každý?

LZE SE TO NAUČIT?

Wim Hof nachází nový smysl života. Postupně sestavuje metodu, s jejíž pomocí je údajně možné vědomě ovlivnit vlastní nervový systém a tím kontrolovat mnohé procesy ve svém těle. A postupně své teze dokazuje:

Jen v kraťasech leze na sedmitisícové hory, prakticky bez oblečení uběhne půlmaraton na úpatí Mount Everestu nebo se na hodinu a čtvrt ponoří do ledu o minus dvaceti stupních.

„Chlad považuju za vznešenou sílu, je to to, co dělám v zimě každý den, protože to mám rád,“ říká a dodává, že to samé se dokáže naučit každý. Jenže navzdory tomu to zatím nikdo nedokázal a o muže se tak dlouhodobě zajímají vědci.

Experimenty, kterým ho podrobili v roce 2011, naznačují, že Hof zřejmě opravdu dokáže regulovat svůj nervový systém a mnohé tělesné funkce. Dělá to ale opravdu silou své vůle? Nebo jde opět o nějakou nezvyklou vrozenou schopnost?