Domů     Neobjasněné události
Legenda o kněžně Drahomíře: Prahu prý brázdí s ďábelským spřežením
Michaela Holubová
od Michaela Holubová 13.3.2021
3.6tis
Legenda o kněžně Drahomíře: Prahu prý brázdí s ďábelským spřežením
Drahomíra objednává vraždu Ludmily. Vážně to tak bylo? FOTO: wikimedia commons – volné dílo
486
SDÍLENÍ
3.6tis
ZOBRAZENÍ

Kněžna Drahomíra pochází ze stodoranského knížectví, která spadá do etnika Polabských Slovanů. Vyznání jejího rodného kmene ji řadí k pohanům. A jako taková je kněžna stále trnem v oku českým křesťanům, kteří jí postupem času obrazně přimalují čertovské rohy.

Drahomíra objednává vraždu Ludmily. Vážně to tak bylo? FOTO: wikimedia commons - volné dílo Kočár s kněžnou Drahomírou pohltí podle legendy samo peklo. FOTO: Pixa bay  - volné dílo Objednala vraždu Ludmily Drahomíra? Zatím to nikdo nevyvrátil - a tak se nenávisti vůči ní nelze divit. FOTO: wikimedia commons - volné dílo

S čertovskými rohy pak údajně Drahomíra po smrti brázdí Prahou na ohnivém spřežení. Výmysl, nebo ďábelská pravda? Jaká byla ve skutečnosti matka svatého Václava a snacha svaté Ludmily?

PROPADNE SE DO PEKEL?

Tato neděle nebude jako ty ostatní, poklidné a sváteční. Celými Hradčany se rozléhá křik kněžny Drahomíry ze Stodor (877/890–935), která se chystá ke kvapnému odjezdu z velké Prahy. Vyčerpaná neustálými útlaky, ale plná zlosti a odhodlání vytřít zrak všem svým pronásledovatelům.

Sama však má svědomí černější než kdejaký pražský zločinec. Teď ale musí pryč z Česka. Na její příkaz je zapřáhnut kočár, který má Drahomíru dovézt do rodného Saska, kde má u spojenců nabrat síly k odvetě.

Pár prásknutí bičem a ďábelská kněžna míří směrem k hranicím. Když kočár míjí kostel sv. Matouše, probíhá zde právě mše. Kočí, který patří mezi oddané křesťany, nemešká a jde na svaté místo alespoň pokleknout a pomodlit se.

To je pro Drahomíru poslední kapka! V mžiku začne spílat všem křesťanům a jejich falešnému bohovi. Tentokrát to ale zřejmě přehnala. Za hlomozu z hlubiny se země otvírá a polkne nehodnou kněžnu s kočárem i nebohými vraníky.

Na místě zůstává pouze bič zapíchnutý do země a pekelný smrad! Jen pouhá legenda?

Kočár s kněžnou Drahomírou pohltí podle legendy samo peklo. FOTO: Pixa bay – volné dílo

DOHADY, INTRIKY A VRAŽDY

Také zkazky z 10. století hovoří o této české šlechtičně velice rozporuplně. Část dobových textů ji líčí jako bezprecedentní pohanku, kterou nakonec nechal vlastní syn svatý Václav (asi 907–935) ze svého panství vyhnat a uvěznit na hradiště Budeč.

„Jenže Drahomíra jako příslušnice vládnoucího rodu musela jistě alespoň navenek vystupovat jako křesťanka,“ připomíná český spisovatel Jan Bauer (*1945). Přesto prý po nocích jezdí s ďábelským spřežením ulicemi, což se jí prý nakonec stává osudným.

Ať křesťanka, nebo pohanka, život Drahomíry se zdá být velice pohnutý a plný násilí. Sama je prý zapletena hned do dvou vražd. V roce 935 krátce před svou smrtí je svědkem vraždy svého syna knížete Václava. Tu druhou, která se odehrává o 14 let dříve, údajně dokonce sama zosnovala!

Objednala vraždu Ludmily Drahomíra? Zatím to nikdo nevyvrátil – a tak se nenávisti vůči ní nelze divit. FOTO: wikimedia commons – volné dílo

ZJEVUJE SE I MIMO PRAHU?

Obětí hrůzného činu není nikdo jiný než sv. Ludmila (860–921), tchyně proklínané Drahomíry. Úkladná poprava z příkazu české kněžny nebyla nikdy vyvrácena, a tak není divu, že se Drahomíra téměř nikdy netěšila oblibě svého okolí.

Byla pravděpodobně krvavá a nemilosrdná, ale znamená to, že by musela být automaticky neznabožkou? Nejsme lapeni do šalby pouhé báchorky? „Ohnivý vůz s kněžnou Drahomírou se zákrytně objevuje v různých legendách.

Mnohdy vyjíždějící z hradčanského náměstí směrem na staré pohřebiště na Pohořelci, či starověrecké obětiště v šárecké Margitě, respektive směrem na Stochov, rodiště jejího syna Václava,“ tvrdí český spisovatel a záhadolog Zdeněk Patrick (vl.

jm. Šmitmajer; *1945). V okolí Hradčan v Praze je pak také údajně po záhadné smrti kněžny vídáno její zjevení. Podhradí se má naplnit sirnatým zápachem, který je předzvěstí ohnivého kočáru taženého koňmi, kterým z nozder šlehají plameny.

Kněžna má přitom sama sedět na kozlíku, šermovat pažemi a volat: „Bude zle, bude zle, bude zle!“ Jak to s kontroverzní kněžnou Drahomírou bylo doopravdy? Skutečně se pod ní propadla zem a nehodnou neznabožku pohltilo peklo?

Autor: Zdeněk Pospíšil

reklama
Související články
od Jan Šedivý 22.10.2021 967
Přemýšleli jste někdy, na co byste se zeptali boha, kdybyste měli šanci se s ním setkat? Že v boha nevěříte? Umělec Mellen-Thomas Benedict v něj také nevěřil. A přesto s ním v okamžiku vlastní smrti vedl pozoruhodný rozhovor, který se rozhodl vyprávět. Umělecká duše umí mnohdy vnímat věci, kolem nichž jiní lidé procházejí bez povšimnutí. Snad i proto se jeden z nejvýjimečnějších […]
od Adriana Vojtíšková 20.10.2021 2.4tis
Podle pověstí se má v jeskynním systému ve střední části Moravského krasu často ozývat kvílení a naříkání. V útrobách skalisek se mají zjevovat tajemné postavy, podivné průvody nebo ohniví koně.     Nechybí ani historky o mladících, kteří za přenocování v jeskyni zaplatili životem. Skutečné události spojené s Býčí skálou jsou ale mnohem zajímavější a […]
od Adriana Vojtíšková 19.10.2021 6.1tis
Vilcacora nebo také Uňa de Gato, tedy kočičí dráp, je popínavá rostlina, která si v posledních letech získala mimořádnou oblibu. Stojí za tím její příznivý vliv na lidský zažívací trakt a také její účinek v boji proti depresím.     Rostlina má vynikající výsledky při léčbě žaludečních vředů, zánětů, oparů nebo astmatu. Nejdůležitější ovšem je, […]
od Matěj Soukup 18.10.2021 5.1tis
Od roku 2007 mají obyvatelé Vancouveru na západním pobřeží Kanady poměrně obavu z místních pláží. Už několikrát na ně totiž moře vyvrhlo vskutku hrůzné nálezy – lidské nohy. Od onoho roku se ve Vancouveru událo už pět takových případů. Moře přitom nevyvrhlo žádné jiné lidské ostatky – žádná těla ani jejich části, stejně tak žádné […]
od Mirek Brát 17.10.2021 5.4tis
Tomojuki Jamašita byl generál a vysoký vojenský hodnostář císařské japonské armády za druhé světové války. Po skončení bojů byl Jamašita obviněn z válečných zločinů a v roce 1946 ve filipínské Manile popraven. S Jamašitovým jménem je spojován legendární zlatý poklad, s jehož shromažďováním mu prý pomohla i tradiční japonská zločinecká organizace Jakuza.   Jako Jamašitův poklad je označován souhrn […]