Skip to content

Do roka a do dne zvu tě na boží soud!

Boží soud. Kdo by o něm – třeba jen z pověstí – někdy neslyšel? Jan Sladký Kozina a jeho zvolání může být jen legendou, ale co velmistr templářů Jacques De Molay? Do roka po jeho povolání k božímu soudu opravdu zemře král i papež!

Je boží soud jen metaforou, nebo skutečně funguje?

„Lomikare! Lomikare! Do roka budeme spolú stát před súdnú stolicí boží! Hin se hukáže, hdo z nás –“ tak hrozí pod šibenicí podle Aloise Jiráska (1851–1930) a jeho Starých pověstí českých Jan Sladký Kozina (1652–1695) vůdce chodovského povstání ze 17.

století svému úhlavnímu nepříteli Wolfu Maxmiliánu Lammingerovi z Albenreuthu (1634–1696).

Pověst? Data však sedí…

Pozoruhodné je, že ačkoli jde jen údajně jen o legendu, dochovaná historická data obou účastníků božího soudu do puntíku sedí. Podle docenta Františka Roubíka (1890–1974), historika a autora publikace Dějiny Chodů a Domažlic, Kozinu v Plzni oběsí 28.

listopadu 1695, Lamminger umírá necelý rok poté, 2. listopadu 1696. Lze skutečně předvolávat k božímu soudu a způsobit tak smrt?

Prokleje krále i papeže

Další případ podivné shody okolností je smrt velmistra templářů Jacquesa Bernarda de Molaye (1243–1314). Po krutém procesu s templáři jsou on a normandský preceptor templářů 18. března Geoffroy de Charney (asi 1251–1314) na ostrůvku Île de la Cité v Paříži upáleni.

K události se opět váže pověst, že jeden z upalovaných v plamenech povolá francouzského krále a strůjce procesu s templáři Filipa IV. Sličného (1268–1314) i papeže Klementa V. (asi 1264–1314), který není schopný rytířský řád ochránit, k božímu soudu.

Jak to dopadne? Papež umírá 20. dubna, tedy prakticky měsíc poté, a král 29. listopadu, což je stále v roční lhůtě.

Kozinův pomník. FOTO: Ondřej Koníček / Craeative Commons / CC BY-SA 3.0
Je to jenom náhoda?

Historik Dušan Foltýn (*1966) z Akademie věd k slavnému prokletí upozorňuje, že „pokud taková informace pochází z díla básníka či literáta dané doby, je v ní nepochybně jakási básnická licence a jeho pohled na to, jestli událost a trest byly spravedlivé.

“ Z toho tedy vyplývá, že kompletní pravdu o posledních okamžicích dnes již zjistíme jen těžko

Boží soud vepsaný v genech?

Ještě skeptičtější je francouzský historik Alain Demurger (*1939), když říká: „Král, jemuž bylo 45 let a jehož předkové umírali také poměrně mladí, a papež, který byl vážně nemocný a kterému všechny tyto procesy mu na zdraví nepřidaly, si mohli dovolit umřít ten samý rok.

Je dost možné, že se jedná o náhodu.“ Je to ale vážně jenom náhoda, nebo boží spravedlnost?

Umělecká představa smrti Lomikara. FOTO: Věnceslav Černý – Alois Jirásek Staré pověsti české volné / Creative Commons / volné dílo
Pět dní králem

Pokud byla kletba vyřknuta, zdá se, že dopadne na celý rod Filipa Sličného. Mužská linie Kapetovců vymře do 14 let! Králův první syn a následník Ludvík X. Svárlivý (1289–1316) v roce 1316 podlehne horečce, jeho pohrobek Jan (1316–1316) žije jen pět dní – i když je po celý svůj život králem.

Synové ani vnuci nepřežijí

Filipův druhý syn, který podle některých spekulací stojí za smrtí bratra i synovce, Filip V. Dlouhý (1291–1322), zemře na úplavici. Oba jeho synové zemřou ještě v dětství, Ludvík roku 1316 a Filip roku 1321.

Vlády se ujme poslední syn Filipa Sličného, negramotný Karel IV. Sličný (1294–1328) a umře po šesti letech. Může i za to boží soud?

Jakub D. Kočí

Foto: Creative Commons, viz popisky v galerii a u fotografií.
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články