Domů     Záhady historie
Do roka a do dne zvu tě na boží soud!
Jan Šedivý
od Jan Šedivý 12.3.2021
6.2tis
Do roka a do dne zvu tě na boží soud!
Portrét, jehož autorem je Jan Vilímek. Creative Commons / volné dílo
567
SDÍLENÍ
6.2tis
ZOBRAZENÍ

Boží soud. Kdo by o něm – třeba jen z pověstí – někdy neslyšel? Jan Sladký Kozina a jeho zvolání může být jen legendou, ale co velmistr templářů Jacques De Molay? Do roka po jeho povolání k božímu soudu opravdu zemře král i papež! Je boží soud jen metaforou, nebo skutečně funguje?

„Lomikare! Lomikare! Do roka budeme spolú stát před súdnú stolicí boží! Hin se hukáže, hdo z nás –“ tak hrozí pod šibenicí podle Aloise Jiráska (1851–1930) a jeho Starých pověstí českých Jan Sladký Kozina (1652–1695) vůdce chodovského povstání ze 17. století svému úhlavnímu nepříteli Wolfu Maxmiliánu Lammingerovi z Albenreuthu (1634–1696).

Pověst? Data však sedí…

Pozoruhodné je, že ačkoli jde jen údajně jen o legendu, dochovaná historická data obou účastníků božího soudu do puntíku sedí. Podle docenta Františka Roubíka (1890–1974), historika a autora publikace Dějiny Chodů a Domažlic, Kozinu v Plzni oběsí 28. listopadu 1695, Lamminger umírá necelý rok poté, 2. listopadu 1696. Lze skutečně předvolávat k božímu soudu a způsobit tak smrt?

Prokleje krále i papeže

Další případ podivné shody okolností je smrt velmistra templářů Jacquesa Bernarda de Molaye (1243–1314). Po krutém procesu s templáři jsou on a normandský preceptor templářů 18. března Geoffroy de Charney (asi 1251–1314) na ostrůvku Île de la Cité v Paříži upáleni.

K události se opět váže pověst, že jeden z upalovaných v plamenech povolá francouzského krále a strůjce procesu s templáři Filipa IV. Sličného (1268–1314) i papeže Klementa V. (asi 1264–1314), který není schopný rytířský řád ochránit, k božímu soudu.

Jak to dopadne? Papež umírá 20. dubna, tedy prakticky měsíc poté, a král 29. listopadu, což je stále v roční lhůtě.

Kozinův pomník. FOTO: Ondřej Koníček / Craeative Commons / CC BY-SA 3.0

Je to jenom náhoda?

Historik Dušan Foltýn (*1966) z Akademie věd k slavnému prokletí upozorňuje, že „pokud taková informace pochází z díla básníka či literáta dané doby, je v ní nepochybně jakási básnická licence a jeho pohled na to, jestli událost a trest byly spravedlivé.“ Z toho tedy vyplývá, že kompletní pravdu o posledních okamžicích dnes již zjistíme jen těžko

Boží soud vepsaný v genech?

Ještě skeptičtější je francouzský historik Alain Demurger (*1939), když říká: „Král, jemuž bylo 45 let a jehož předkové umírali také poměrně mladí, a papež, který byl vážně nemocný a kterému všechny tyto procesy mu na zdraví nepřidaly, si mohli dovolit umřít ten samý rok.

Je dost možné, že se jedná o náhodu.“ Je to ale vážně jenom náhoda, nebo boží spravedlnost?

Umělecká představa smrti Lomikara. FOTO: Věnceslav Černý – Alois Jirásek Staré pověsti české volné / Creative Commons / volné dílo

Pět dní králem

Pokud byla kletba vyřknuta, zdá se, že dopadne na celý rod Filipa Sličného. Mužská linie Kapetovců vymře do 14 let! Králův první syn a následník Ludvík X. Svárlivý (1289–1316) v roce 1316 podlehne horečce, jeho pohrobek Jan (1316–1316) žije jen pět dní – i když je po celý svůj život králem.

Synové ani vnuci nepřežijí

Filipův druhý syn, který podle některých spekulací stojí za smrtí bratra i synovce, Filip V. Dlouhý (1291–1322), zemře na úplavici. Oba jeho synové zemřou ještě v dětství, Ludvík roku 1316 a Filip roku 1321.

Vlády se ujme poslední syn Filipa Sličného, negramotný Karel IV. Sličný (1294–1328) a umře po šesti letech. Může i za to boží soud?

Jakub D. Kočí

reklama
Související články
od Jan Šedivý 23.10.2021 1.0tis
Během života vladaře Karla IV. se odehraje mnoho výjimečných událostí. Má mezi ně patřit i působení slepého věštce na jeho pražském dvoře. Tento nevidomý muž měl totiž spatřit děsivou budoucnost českých zemí! Jezdci na koních vjíždějí do pražských uliček. Kolem roku 1360 přivážejí k římskému císaři a českému králi Karlu IV. (1316–1378) slepého muže přezdívaného Tartar. Hoch pocházející z Domažlicka […]
od Jan Šedivý 22.10.2021 967
Příběh odvážné Francouzky, která zahynula krutou smrtí na hranici, přitahuje i po staletích. Byla a zůstala ojedinělým zjevením, symbolem hrdosti a statečnosti. Johanka se Francií prohnala jak vítr, který nepřináší jen svěží vzduch, ale především vytoužené spasení. Johanka (1412–1431) se pravděpodobně narodila 6. ledna roku 1412 Jakubovi d´Arcovi a jeho ženě Isabele, kteří žili v lotrinské vesnici Domrémy. […]
od Jan Šedivý 22.10.2021 1.8tis
Na břehu řeky Boyne, necelou hodinu cesty od hlavního irského města Dublinu, stojí v přírodě něco, co na první pohled připomíná obrovský pecen chleba, který si tu odložil nějaký pravěký obr. Kamenná mohyla je však velice zajímavá. Už jen samotný fakt, kdy byla postavena, stojí za povšimnutí. Newgrange bylo podle odhadu vytvořeno přibližně okolo roku […]
od Jan Šedivý 21.10.2021 2.1tis
Zajíc s parožím, který umí napodobit lidskou řeč, rád si pochutná na whisky a páří se jenom za nevlídných, bouřlivých nocí. Myslíte si, že jde jen o výplod fantazie? Možná ano, možná ne. Vědci si myslí, že aspoň zčásti může mít americká legenda pravdivý základ. Zajdalen se vyskytuje hlavně v západním cípu USA. Je tady […]
od Mirek Brát 21.10.2021 3.0tis
Podmořská archeologie přichází stále s novými objevy. Památky dochované na mořském dně jsou v některých případech staré až několik tisíc let. Nedávno například podvodní archeologové ohlásili nález „bulharské Atlantidy“. Je opravdu „vymalováno, uklizeno“, pátrání po Atlantidě tím končí?   Nálezy byly učiněné jen několik metrů pod hladinou řeky Ropotamo nedaleko bulharského černomořského letoviska Primorsko. Mluví […]