Kazi, Teta a Libuše. Mají sice čestné místo mezi hlavními hrdiny a hrdinkami starých českých pověstí, v historii je však o jejich významu a postavení pochybováno. Jednalo se o reálné postavy? Jsou jejich osudy skutečné? A opravdu někdy prorokovala Libuše budoucnost, když stála na vyšehradské skále?

Urozený muž a žena vedle sebe stojí a mlčky se rozhlíží po kraji. Znenadání se však spanilé a vzácné paní zatmí před očima. Dostane totiž vidinu. Vyjeví se jí obraz z budoucnosti. Pomalu se jí rozpohybují rty…

Začne jimi popisovat, co ve svém snu vidí: „Tak daleko, kam se dojde za jeden den, je v lese místo, které je rozděleno roklí. Na jižní straně je vysoká hora a ta se snižuje k veliké řece. Tam když přijdete, najdete muže, jak vyrábí ze dřeva práh.

Od tohoto prahu pojmenujte toto místo Praha.“ Dlouhé a barvité líčení ukončí slavným prohlášením: „Vidím město veliké, jehož sláva se bude dotýkat hvězd.“

Ušlechtilou dámou a vědmou není nikdo jiný než bájná kněžna Libuše. A příběh nevypravuje o ničem jiném než o jejím slavném proroctví o založení města Prahy. Nic ale není takové, jak se na první pohled může zdát.

KDE SE PŘÍHODA ODEHRÁVÁ?

Legenda, která vypráví o moudré panovnici a budování hlavního českého města, se má odehrát na pražském Vyšehradě. Česká kněžna má stát právě na jeho vrcholu, když se jí dostane zjevení.

Starší verze pověsti ale hovoří o tom, že se tak mělo stát na jejím hradě Libušíně. Která z verzí je pravdivá? Jde o novější, nebo spíš starší znění mýtu? Odpověď je předmětem sporů. Otázkou však zůstává nejen to, kde se příhoda odehrála. Nejasné jsou totiž i poloha a důležitost libušínského hradiště.

Středočeské městečko ležící zhruba 4 kilometry od Kladna. V jeho blízkosti jsou i pozůstatky středověkého hradiště, které nese stejný název. Má se jednat o starobylé sídlo, ve kterém žila kněžna Libuše. Nakolik je s ní ale spojené, zůstává záhadou.

První lidské kroky jsou na jeho území doloženy nálezem keramiky z přelomu 6. a 7. století. Jedná se o nález z dob, ve kterých mohla bájná vědma a vládkyně opravdu žít.

Protože ale její existence nebyla nikdy prokázána, tak také objev hliněných nádob a jejich spojení s přemyslovským rodem je jen spekulací. A nejinak je tomu s příhodou o založení Prahy.