Domů     Neobjasněné události
Legendární poklad na Potštejně
Lucie Kubešová
od Lucie Kubešová 14.6.2021
5.5tis
Legendární poklad na Potštejně
Pohled na hrad. FOTO: JAn Dudík/ Creative Commons/ CC BY 3.0
604
SDÍLENÍ
5.5tis
ZOBRAZENÍ

Ve 14. století sídlil na hradě Potštejně rytíř Mikuláš z Drslavic, tedy člen rodu zakladatelů hradu. Jeho otec, Procek V., se v roce 1310 na sněmu české šlechty v Praze nepohodl s jedním německým pražským měšťanem.

A byl při příští návštěvě úkladně zabit. Mikuláš podle tehdejšího zvyku otce pomstil, ale tím si vysloužil nevraživost krále Jana Lucemburského.

Ten ho nechal nějaký čas ve vězení, vymáhal na něm pokutu a nakonec jej poslal do Říma na „očistnou“ pouť. To ovšem hrdý Mikuláš nesplnil a stal se na Potštejně odbojným rytířem, který se mstil za otce a svá příkoří.

S hradní posádkou byl postrachem celého okolí, loupil, přepadával kupce, dobýval okolní tvrze a vymáhal výkupné za bohaté zajatce. Je proto jisté, že nashromáždil značné jmění. Kromě neklidu v zemi byl i ve skupině odpůrců krále Jana Lucemburského.

Ten, aby učinil přítrž jeho řádění, poslal proti němu vojsko vedené tehdy kralevicem Karlem, budoucím císařem Karlem IV.

Pohled na hrad. FOTO: JAn Dudík/ Creative Commons/ CC BY 3.0 Hrad potštejn. FOTO: Karelj/ Creative Commons/ CC BY-SA 3.0 Kámen se středověkým nápisem. FOTO: Juří Just/ Creative Commons/ CC BY-SA 3.0

I když byl Potštejn považován za nedobytný hrad, nakonec si s ním kralevic Karel poradil. Když z počátku nepomáhala bojová technika, ani na hrad vrhané fekálie a mršiny, použil kralevic jinou a účinnou taktiku.

Nechal tajně podkopat hlavní věž, ve které se ukrýval Mikuláš. Ta se posléze zřítila do podzemí, kde pohřbila i Mikuláše. Později se o epizodě dobytí hradu zmiňuje ve svém díle sám Karel IV. Ovšem údajný obrovský poklad zůstal nedotčen, bezpečně ukryt kdesi v temných chodbách podzemí.

Hrad Potštejn

VĚČNÝ HLEDAČ POKLADU HRABĚ CHAMARÉ

Komu nedal pokoj údajný poklad na hradě, byl majitel barokního zámku, hrabě Jan Antonín Harbuval Chamaré. Od mládí dychtivě naslouchal tajuplným historkám o hledačích pokladu, až sám propadl touze o jeho nalezení.

Může za to i starý kostelník. Ten mu totiž jednou vyprávěl o svém čerstvém setkání na ruinách hradu s podivnou vílou. Ta po třetím zjevení, ještě před zmizením, zašeptala slovo „poklad“. Celých třicet pět let hrabě věnoval jeho hledání.

Také ho zřejmě inspiroval zajímavý nápis na rohu jedné z budov zříceniny. Je v latině a jemu se zdálo, že je vodítkem k pokladu.

LATINSKÝ NÁPIS

Větu „Signata instes caritas extirat hostes“ si vyložil po svém jako „Dbej znamení, láska vyhladí nepřátele“, ale asi chybně. Navíc ho zmátly podivné značky na některých kamenech, které považoval za jakési šifry.

To však byly jen dříve obvyklé značky jednotlivých kameníků stavějící hrady. Do té doby pečlivý hospodář ztratil hlavu a svůj čas i bohatství utápěl v hledání. Najal partu kopáčů a prakticky nechal překopat celý hrad.

Nejvíce ho ovšem lákalo podzemí. A zde se skutečně nachází celý labyrint podzemních chodeb, z nichž některé, jako únikové, vedou až do vzdálenosti několika kilometrů. Prý nejdelší pokračovala až do Litic vzdálených pět kilometrů.

TĚSNĚ PŘED NÁLEZEM

Nakonec přece jen prý kopáči objevili v podzemí tajemné starobylé, bohatě zdobené dveře. Když je chtěli otevřít, náhle se na nich objevil ohnivý nápis „Ještě není čas.“ Za nimi se ozval strašlivý řev a úpěnlivý nářek. Hrabě vyděšený k smrti prý nechal tuto chodbu zazdít a konečně hledání pokladu vzdal.

Během dlouholetého pátrání se hrabě a jeho kopáči setkali v podzemí s celou řadou podivných jevů a odkryli i jiné nálezy. Jak uvádí hrabě ve svých zápiscích, potkali například podivné šedé zjevení, které jim hrozilo paží, aby odešli.

Ale také se v jedné chodbě se potkali s živým běloušem. Byl to přízrak, nebo možná sám nalezl někde na povrchu vchod do podzemí? Také objevili i tajnou podzemní modlitebnu pronásledovaných protestantů, ze které vedl východ do lesa, který se od pradávna nazýval Modlitební důl.

A OTÁZKY KOLEM POKLADU?

Podstatné je to, že pokud někdo v minulosti poklad tajně neukradl, leží někde v podzemí doposud. Bohužel, neúnavný hledač pokladu, hrabě Chamaré, to přes své úsilí zřejmě nebyl. Asi v jeho době ještě nenastal ten správný čas, jak hlásal nápis na tajných dveřích v podzemí.

Proč asi? A kdy ten čas nastane?

reklama
Související články
od Jan Šedivý 22.10.2021 933
Přemýšleli jste někdy, na co byste se zeptali boha, kdybyste měli šanci se s ním setkat? Že v boha nevěříte? Umělec Mellen-Thomas Benedict v něj také nevěřil. A přesto s ním v okamžiku vlastní smrti vedl pozoruhodný rozhovor, který se rozhodl vyprávět. Umělecká duše umí mnohdy vnímat věci, kolem nichž jiní lidé procházejí bez povšimnutí. Snad i proto se jeden z nejvýjimečnějších […]
od Adriana Vojtíšková 20.10.2021 2.4tis
Podle pověstí se má v jeskynním systému ve střední části Moravského krasu často ozývat kvílení a naříkání. V útrobách skalisek se mají zjevovat tajemné postavy, podivné průvody nebo ohniví koně.     Nechybí ani historky o mladících, kteří za přenocování v jeskyni zaplatili životem. Skutečné události spojené s Býčí skálou jsou ale mnohem zajímavější a […]
od Adriana Vojtíšková 19.10.2021 6.1tis
Vilcacora nebo také Uňa de Gato, tedy kočičí dráp, je popínavá rostlina, která si v posledních letech získala mimořádnou oblibu. Stojí za tím její příznivý vliv na lidský zažívací trakt a také její účinek v boji proti depresím.     Rostlina má vynikající výsledky při léčbě žaludečních vředů, zánětů, oparů nebo astmatu. Nejdůležitější ovšem je, […]
od Matěj Soukup 18.10.2021 5.1tis
Od roku 2007 mají obyvatelé Vancouveru na západním pobřeží Kanady poměrně obavu z místních pláží. Už několikrát na ně totiž moře vyvrhlo vskutku hrůzné nálezy – lidské nohy. Od onoho roku se ve Vancouveru událo už pět takových případů. Moře přitom nevyvrhlo žádné jiné lidské ostatky – žádná těla ani jejich části, stejně tak žádné […]
od Mirek Brát 17.10.2021 5.4tis
Tomojuki Jamašita byl generál a vysoký vojenský hodnostář císařské japonské armády za druhé světové války. Po skončení bojů byl Jamašita obviněn z válečných zločinů a v roce 1946 ve filipínské Manile popraven. S Jamašitovým jménem je spojován legendární zlatý poklad, s jehož shromažďováním mu prý pomohla i tradiční japonská zločinecká organizace Jakuza.   Jako Jamašitův poklad je označován souhrn […]