3. prosince 1967: Američan Herbert Schirmer spatří v Nebrasce podivný oválný objekt s červenými světly, jak se vznese a odletí.
Domů     Legendární poklad na Potštejně
Legendární poklad na Potštejně
od 14.6.2021
5.5tis
Pohled na hrad. FOTO: JAn Dudík/ Creative Commons/ CC BY 3.0
604
SDÍLENÍ
5.5tis
ZOBRAZENÍ

Ve 14. století sídlil na hradě Potštejně rytíř Mikuláš z Drslavic, tedy člen rodu zakladatelů hradu. Jeho otec, Procek V., se v roce 1310 na sněmu české šlechty v Praze nepohodl s jedním německým pražským měšťanem. A byl při příští návštěvě úkladně zabit.

Mikuláš podle tehdejšího zvyku otce pomstil, ale tím si vysloužil nevraživost krále Jana Lucemburského.

Ten ho nechal nějaký čas ve vězení, vymáhal na něm pokutu a nakonec jej poslal do Říma na „očistnou“ pouť. To ovšem hrdý Mikuláš nesplnil a stal se na Potštejně odbojným rytířem, který se mstil za otce a svá příkoří.

reklama

S hradní posádkou byl postrachem celého okolí, loupil, přepadával kupce, dobýval okolní tvrze a vymáhal výkupné za bohaté zajatce. Je proto jisté, že nashromáždil značné jmění. Kromě neklidu v zemi byl i ve skupině odpůrců krále Jana Lucemburského.

Ten, aby učinil přítrž jeho řádění, poslal proti němu vojsko vedené tehdy kralevicem Karlem, budoucím císařem Karlem IV.

Pohled na hrad. FOTO: JAn Dudík/ Creative Commons/ CC BY 3.0 Hrad potštejn. FOTO: Karelj/ Creative Commons/ CC BY-SA 3.0 Kámen se středověkým nápisem. FOTO: Juří Just/ Creative Commons/ CC BY-SA 3.0

I když byl Potštejn považován za nedobytný hrad, nakonec si s ním kralevic Karel poradil. Když z počátku nepomáhala bojová technika, ani na hrad vrhané fekálie a mršiny, použil kralevic jinou a účinnou taktiku.

reklama

Nechal tajně podkopat hlavní věž, ve které se ukrýval Mikuláš. Ta se posléze zřítila do podzemí, kde pohřbila i Mikuláše.

Později se o epizodě dobytí hradu zmiňuje ve svém díle sám Karel IV. Ovšem údajný obrovský poklad zůstal nedotčen, bezpečně ukryt kdesi v temných chodbách podzemí.

VĚČNÝ HLEDAČ POKLADU HRABĚ CHAMARÉ

Komu nedal pokoj údajný poklad na hradě, byl majitel barokního zámku, hrabě Jan Antonín Harbuval Chamaré. Od mládí dychtivě naslouchal tajuplným historkám o hledačích pokladu, až sám propadl touze o jeho nalezení. Může za to i starý kostelník.

reklama

Ten mu totiž jednou vyprávěl o svém čerstvém setkání na ruinách hradu s podivnou vílou. Ta po třetím zjevení, ještě před zmizením, zašeptala slovo „poklad“. Celých třicet pět let hrabě věnoval jeho hledání.

Také ho zřejmě inspiroval zajímavý nápis na rohu jedné z budov zříceniny. Je v latině a jemu se zdálo, že je vodítkem k pokladu.

LATINSKÝ NÁPIS

Větu „Signata instes caritas extirat hostes“ si vyložil po svém jako „Dbej znamení, láska vyhladí nepřátele“, ale asi chybně. Navíc ho zmátly podivné značky na některých kamenech, které považoval za jakési šifry.

To však byly jen dříve obvyklé značky jednotlivých kameníků stavějící hrady. Do té doby pečlivý hospodář ztratil hlavu a svůj čas i bohatství utápěl v hledání. Najal partu kopáčů a prakticky nechal překopat celý hrad.

Nejvíce ho ovšem lákalo podzemí. A zde se skutečně nachází celý labyrint podzemních chodeb, z nichž některé, jako únikové, vedou až do vzdálenosti několika kilometrů. Prý nejdelší pokračovala až do Litic vzdálených pět kilometrů.

TĚSNĚ PŘED NÁLEZEM

Nakonec přece jen prý kopáči objevili v podzemí tajemné starobylé, bohatě zdobené dveře. Když je chtěli otevřít, náhle se na nich objevil ohnivý nápis „Ještě není čas.“ Za nimi se ozval strašlivý řev a úpěnlivý nářek.

Hrabě vyděšený k smrti prý nechal tuto chodbu zazdít a konečně hledání pokladu vzdal.

Během dlouholetého pátrání se hrabě a jeho kopáči setkali v podzemí s celou řadou podivných jevů a odkryli i jiné nálezy. Jak uvádí hrabě ve svých zápiscích, potkali například podivné šedé zjevení, které jim hrozilo paží, aby odešli.

Ale také se v jedné chodbě se potkali s živým běloušem. Byl to přízrak, nebo možná sám nalezl někde na povrchu vchod do podzemí?

Také objevili i tajnou podzemní modlitebnu pronásledovaných protestantů, ze které vedl východ do lesa, který se od pradávna nazýval Modlitební důl.

A OTÁZKY KOLEM POKLADU?

Podstatné je to, že pokud někdo v minulosti poklad tajně neukradl, leží někde v podzemí doposud. Bohužel, neúnavný hledač pokladu, hrabě Chamaré, to přes své úsilí zřejmě nebyl.

Asi v jeho době ještě nenastal ten správný čas, jak hlásal nápis na tajných dveřích v podzemí. Proč asi? A kdy ten čas nastane?

Foto: Wikimedia Commons - info k licencím viz obrázková galerie
reklama
Související články
od 2.12.2022 1.1tis
Rodiče Jarmily K. z Brna bydlí na Vysočině. Jejich dcera se provdá za mladíka z Brna a nastěhuje se k němu. Zprvu za rodiči jezdí o každém volném víkendu, s narozením druhého potomka ale frekvence návštěv pomalu klesá. Na začátku nového milénia se vídají přibližně šestkrát za rok a jednou týdně si zavolají. Tatínkova holčička „S mamkou jsme si obvykle vola
od 1.12.2022 1.4tis
V závěru devatenáctého století začaly oblast západní Afriky děsit záhadné útoky. Těla obětí byla navíc zbavena části vnitřní orgánů. Letmé ohledání těl naznačovalo, že se tito nešťastníci stali cílem brutálního útoku velké kočkovité šelmy – leoparda. Pravda však byla mnohem temnější!   Koloniální úřady se snažily poskytnout nějaké logické v
od 30.11.2022 2.5tis
Moře čas od času vyplaví opravdové podivnosti, které se nedaří úplně jednoduše identifikovat. Tentokrát bylo na jedné brazilské pláži nalezeno cosi připomínající velkou kostlivou ruku. "Myslíme si, že to není člověk kvůli velikosti a množství kostí," říká Leticia Gomes Santiago, která strašidelnou část kostry objevila při procházce společně s přítelem. Ač by mohl někdo tipovat, že jde jen o něj
od 29.11.2022 2.6tis
Je to scéna, při které zalapá po dechu i tak zkušená vyšetřovatelka paranormálních jevů, jako je Lorraine Warren. Z temnoty hlubokých lesů v Tennessee na ní hledí pár nelidských očí. Tak Bigfoot je tedy skutečný… Napjatě čeká, co bude dál. Do toho případu se americkým manželům Edu (1926–2006) a Lorraine (1927–2019) Warrenovým původně moc nechtělo.
od 28.11.2022 2.9tis
Bizarní příběh zaznamenaný v Anglii roku 1912 popisuje neobyčejný případ spontánního a zcela jistě nechtěného přesunu v čase. Ve vlaku do Londýna se náhle objevil a poté zase zmizel záhadný cestující – muž z minulosti.     K velkému štěstí hlavního aktéra trvá jeho nedobrovolné cestování v čase jen krátce, přesto je svým zážitkem těžce poz