Kdo by neznal Spartaka, otroka a gladiátora, který v prvním století před naším letopočtem otřásl základy starověkého Říma?! Tato historická postava byla výraznou inspirací nejen pro umělce… Stačí vzpomenout na masové tělovýchovné akce typu spartakiád.

Spartakus měl zemřít v roce 71 př. n. l. Jeho tělo však nikdy nebylo nalezeno. Proč?

Podle antických autorů se měl Spartakus narodit v Thrácii, snad někde na území dnešního Bulharska. Sloužil pravděpodobně v armádě, později však upadl do římského otroctví. Jeho dalším osudem byl výcvik v gladiátorské škole u města Capua.

Vzpoura otroků

V roce 73 př. n. l. došlo v gladiátorské škole ke vzpouře. Více než sedmdesát gladiátorů uprchlo. Následně tato skupina začala rabovat a osvobozovat další otroky. Z hrstky gladiátorů se stala velká armáda se Spartakem v čele.

Využívání otrocké pracovní síly bylo páteří římské ekonomiky. Vzbouření otroci vedení Spartakem se tak stali pro tehdejší společnost velkou hrozbou.

K překvapení Římanů však vojenská taktika a odhodlání Spartakova vojska slavily výrazné úspěchy. Nakonec byl však Spartakus poražen legiemi, kterým velel Marcus Licinius Crassus.

Šest tisíc zajatých bojovníků Spartakova vojska bylo ukřižováno podél silnice Via Appia.

Tělo se nenašlo

Záhadou byl však osud samotného vůdce – Spartaka. Ačkoli se antičtí autoři předháněli s ujištěními, že nenáviděný vůdce vzbouřených otroků zahynul v bitvě, jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Byl Spartakus mezi ukřižovanými spolubojovníky u Via Appia?

Formulována byla i teorie, že by Spartakus mohl Římanům uniknout a dožít někde jinde, pravděpodobně mimo Apeninský poloostrov. Ostatně, on sám chtěl původně svoje druhy odvést do vzdálenějších oblastí mimo centrum římské moci.

Přežil Spartakus střet s Crassovým vojskem a podařilo se mu uprchnout do bezpečí? Pokud ano, jisté je, že jeho další život se odehrával v ústraní a anonymitě.