Starověký král Gilgameš má oči podlité krví a třesou se mu ruce. Jen před několika dny zemřel jeho nejlepší přítel Enkidu a panovník je ochromený strachem ze smrti. Rozhodne se proto vyhledat Utnapištima. Ten je totiž údajně nesmrtelný a zná tajemství věčného života.

Už od počátku věků touží člověk po nesmrtelnosti. Podle Eposu o Gilgamešovi po věčném životě sní už jeden z prvních králů sumerského města Uruk. Jenže je možné ho dosáhnout?

Námořníci vyplouvají na moře a vydávají se hledat bájnou Fontánu mládí, alchymisté se snaží vyrobit elixír věčného mládí a mnichové upadají do hluboké meditace. Úspěch ale žádný.

„Vše umírá,“ tvrdí slavný německý filozof Friedrich Nietzsche (1844–1900). Podle něj totiž posmrtný život není a neexistuje ani osobní nesmrtelnost. Klíč k věčnému životu podle eposu z 2. tisíciletí př. n. l.

drží záhadný Utnapištim. O koho vlastně jde?

MÁ MNOHO JMEN

„Na loď naložil celý svůj majetek… od každého živého zvířete pár,“ dočítáme se. Ne nejde o biblický text o Noemovi, jak se může zdát. Slova pocházejí z Eposu o Gilgamešovi a popisují zásadní zvrat v životě Utnapištima. Ten podle něj přežije potopu světa.

Postaví velkou čtvercovou bárku, nalodí na ni svoji rodinu a pár od každého zvířete. Krátce poté se spustí prudký liják a vše promění v moře. „Když potom nastal sedmý den, holubici jsem vyslal a volně pustil ven; vylétla, zpět se však nevrátila,“ dozvídáme se.

O den později Utnapištim vyhodí do vzduchu vlaštovku. Ani ta se ale nevrátí. Teprve devátého dne je šuruppakský rodák úspěšný. Krátce nato nalezne pevnou zem a vypustí na ni vše živé, co nalodil.

Podobný příběh nenajdeme jen v Bibli, ale také ve starobabylonském mýtu o Atrachasísovi. Podle mnohým odborníků jsou všechny tři texty inspirované jednou osobou. Utnapištim je tak možná jak biblickým Noem, tak babylonským Atrachasísem.

ŽIJE V RAJSKÉ ZAHRADĚ

Po mnoha útrapách předstupuje před Utnapištima urucký král Gilgameš. „Prozraď mi, jak najdu věčný život,“ žádá ho. Když totiž králi zemře jeho přítel Enkidu a jeho zemi začnou devastovat nemoci, zachvátí ho strach a chce se stát nesmrtelným.

Vypraví se proto za Utnapištimem. Bohové ho totiž prý jako prvního člověka v dějinách učiní nesmrtelným. Utnapištim pochází ze Šuruppaku v dnešním Iráku. Podle Eposu o Gilgamešovi přistane se svojí lodí u hory Nisir.

Následně se ale odebere do „rajské zahrady, jejíž jméno je Dilmun“. Právě tam ho urucký král nalezne. Podle badatelů by se za tajemným Dilmunem mohl skrývat Katar či Bahrajn.

NESMRTELNÍ EXISTUJÍ

„Smrti se nevyhneš. Každý musí zemřít, jenom neví kdy,“ zarmoutí Utnapištim hned na počátku návštěvy Gilgameše. „Tajemství bohů ti ale prozradím,“ dodá šuruppakský rodák.

Nesmrtelnosti podle něj sice člověk nemůže dosáhnout, na dně moře ale roste květina, která umí lidem navrátit mládí. Gilgameš se ji ihned vydá hledat. Kdesi v Perském zálivu ji i najde. Když ji ale veze do Uruku, sní mu ji had.

Původně se lidé domnívali, že by se za tajemnou rostlinou mohl skrývat nějaký druh leknínu. Moc pravděpodobné to není. Dnešní vědci se spíše kloní k tomu, že mohlo jít o živočicha – buď o ježovku, nebo o hvězdici trnitou.

Jak ukázaly nejnovější výzkumy, pod hladinou se skutečně skrývají nesmrtelní tvorové. V roce 1988 byla v moři objevena medúza Turritopsis dohrnii, která je schopná převrátit svůj životní cyklus a začít mládnout.

Klíčem k věčnému životu by podle vědců mohl být enzym telomeráza, který ploštěncům umožňuje donekonečna regenerovat vlastní buňky.