Starodávná písemnost Kebra Nagast je posvátným etiopským zdrojem, ve kterém se lze mimo jiné dočíst, že slavný král Šalamoun daroval královně ze Sáby létající koberec. Že by v tomto případě osvědčená kniha mýlila?

Pokud by v obsahu dostupného textu byla jen samá pravda, znamenalo by to, že Šalamoun vlastnil určitý druh létajícího stroje z hedvábí, který byl devadesát kilometrů dlouhý i široký a na jehož „palubě“ mohlo být převáženo až 40 000 lidí naráz!

Pravděpodobně měla být mimořádná také rychlost koberce, jak lze ostatně vyčíst v části knihy:„Když se Šalamoun na koberec posadil, zachytil jej vítr a umožnil mu plout vzduchem tak rychle, že mohl snídat v Damašku a obědvat v Medině“.

Šalamoun však neměl být jediným vlastníkem létajícího koberce na světě. Další legendy vyprávějí o králi Fraatésovi II., parthském králi z rodu Arsakovců panujícím v letech 139 – 128 př. n.

l., jehož létající koberec měl dokonce fungovat jako válečný nástroj, jak popisuje text o jeho bitvě se Seleukovskou říší.

Vládce se prý během bitvy vznesl nad bojiště na létajícím stroji, ze kterého začal nepřítele ostřelovat ohněm a blesky tak mocně, že ho zahnal na útěk.

Pak několikrát obkroužil svou jásající armádu a se zdviženýma rukama na znamení vítězství přistál. Ani on však údajné množství létajících koberců ve světě neuzavírá.

Podle Hai ben Sheriry, učence z Talmudské akademie, se několik těchto zázračných létajících koberců nacházelo též ve zničené Alexandrijské knihovně.

Což už všem stěží dokážeme, stejně, jako příběhy obou vládců a údajných majitelů těchto strojů, které, jak se zdá, nemusí být ani zdaleka jen věcí z pohádek.