Američtí vědci Edwin Kite z univerzity v Chicagu a Eric Ford z Pensylvánské univerzity zpochybnili dosud převládající teorii, že život tak jak ho známe, se může vyvinout pouze na exoplanetách podobných Zemi.

Jako daleko přívětivější pro vývoj života označili vodní planety.

Až dosud se vědci zaměřovali na hledání exoplanet v tzv. obyvatelné zóně kolem hvězd, podobných našemu Slunci. Nově objevené planety také musely splňovat řadu přísných kritérií jako je například vhodný poměr vody a půdy.

Horniny a minerály totiž pomáhají udržovat klima relativně stabilní bez častých extrémních výkyvů. V průběhu věků absorbují některé nerosty škodlivé plyny a látky, které by jinak způsobily nekontrolovatelné oteplování planety a postupné zahubení všeho živého.

Zvětrávání hornin naopak způsobuje uvolňování těchto látek zpět do atmosféry. Tato přirozená cirkulace u vodních světů chybí, proto většina vědců prohlašuje, že na takovýchto planetách není pozemský život možný.

Doktoři Kite a Ford však provedli několik věcných simulací, které prokázaly, že za určitých podmínek zůstalo klima na vodních světech relativně stabilní, a to po miliardy let. Zásadním kritériem však byla vzdálenost od mateřské hvězdy a přítomnost uhlíku v atmosféře.

Horkými kandidáty pro existenci mimozemského života podle těchto podmínek jsou planety Kepler 62-e a Kepler 62-f. Obě byly objeveny v dubnu 2013 a obíhají hvězdu, která je o něco menší a chladnější než naše Slunce.

Jedná se o vodní světy, které vědci až dosud opomíjeli a neuvažovali o nich jako o místu, kde by se mohl vyvinout inteligentní život. To se však s novými poznatky mění.