Lochnesskou nestvůru zná každý. Podobných jezer, v jejichž hlubinách se vesele prohání tajemná příšera, ale existuje víc – například v Itálii, Švédsku, na Islandu, v USA a dokonce až v Jižní Americe.

Příšera, která žije v Herringtonově jezeře v americkém Kentucky si získala nelichotivou přezdívku praso-úhoř, protože prý má hlavu podobnu prasečí a tělo úhoře.

Ještě zajímavější ale je, že jezero je umělé (vzniklo přehrazením řeky Dix), a tak je záhadou, odkud se nestvůra vzala.

Výmysl na přilákání novinářů?

V jezeře Lagarfljót prý žije jezerní příšera, podobná hadovi nebo obřímu červu, kterou tu poprvé viděli už v roce 1345. Stvoření tu však vídají dodnes a v roce 2012 dokonce místní televize zveřejní video, na kterém je prý červ vidět.

Ve Švédsku mají hned dvě jezerní nestvůry: jedna poněkud menší příšerka obývá vodní příkop v okolí pevnosti Varberg a v roce 2006 jí viděli, jak popadla kachnu a stáhla ji pod vodu. Další stvoření se zabydlelo v jezeře Storsjön.

V roce 1894 se ho lidé dokonce pokusili polapit a přispěl jim na to i švédský král Oskar II., ale samozřejmě nenašli nic.

V italském jezeře Como má žít příšera, podobná ještěrovi s plovacími blánami na nohách, který dostal jméno Lariosauro. Svědectví o něm se množí hlavně v druhé polovině 20. století, přesto si řada lidí myslí, že je to jen taktika na přilákání turistů.

Nenajde je ani námořnictvo

Španělský conquistador Gonzalo Jimenéz de Quesada popisuje nestvůru, žijící v jezeře Tota v Kolumbii jako „rybu s černou hlavou podobnou volské a větší než velryba,“ a to už v 17. století.

Není proto divu, že se kolonisté dlouhou dobu zdráhali jezero blíž prozkoumat.

Příšera Nahuelito zase žije v jezeře Nahuel Huapi v Argentině. Podle svědectví je to buď obří had nebo tvor podobný plesiosaurovi.

S největší pravděpodobností to byla ona, co se v roce 1960 ukázalo v podobě neidentifikované tečky na radaru lodi argentinského námořnictva. Posádka tečku pronásledovala celých 18 dní, ale marně.