27. května 1963: Britský letec a novinář sir Peter Masefield se setkává se slavným duchem letiště Montrose.
Domů     Reportáže
Vědci si lámou hlavu nad postavením planet v našem systému, všechno je prý špatně
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 10.5.2021
5.1tis
Pořadí planet prý nedává smysl, foto Harman Smith a Laura Generosa / Creative Commons / volné dílo
88
SDÍLENÍ
5.1tis
ZOBRAZENÍ

Naše sluneční soustava je skutečně unikátní a postavení těles v ní dodnes zaráží mnohé astronomy. Výrazně se totiž liší od toho, co by od podobného planetárního systému očekávali.

Pořadí planet prý nedává smysl, foto Harman Smith a Laura Generosa / Creative Commons / volné dílo Exoplaneta obíhající dvě hvězdy, foto ESA/Hubble / Creative Commons / CC BY 4.0 Merkur je v naší soustavě nejblíže Slunci, foto NASA / Creative Commons / volné dílo Mnoho exoplanet je větších než Jupiter, foto Aldaron / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Za posledních pár desetiletí astronomové objevili už stovky exoplanet (planety mimo naši sluneční soustavu). Mnoho z nich je součástí cizího planetárního systému. Známe již více než 3200 hvězd, kolem kterých obíhají planety.

Při srovnání těchto systémů s tím naším ale vědci nemohou přehlédnout mnoho nesrovnalostí. Jejich dosavadní představa o vzniku sluneční soustavy je proto náhle neplatná.

Exoplaneta obíhající dvě hvězdy, foto ESA/Hubble / Creative Commons / CC BY 4.0

VŠECHNO JE ŠPATNĚ

Podle původní domněnky, vytvořené na základě podoby naší soustavy, se hvězda nachází v centru systému. Menší kamenné planety se vyskytují poměrně blízko této hvězdy a vznikají shlukováním roztaveného prachu.

Od určitého bodu pak nacházíme větší, plynné planety jako Saturn a Jupiter, které se nikdy nedostaly dost blízko ke Slunci, aby mohly nabýt pevné podoby. Jenže podle nových zjištění je všechno jinak. „Než jsme začali objevovat cizí planety, mysleli jsme si, že jsme dobře pochopili vznik planetárních soustav.

Byla to opravdu krásná teorie. A úplně celá špatně,“ prohlásil americký astronom Mike Brown (*1965). Naše sluneční soustava je z mnoha ostatních, které jsme už objevili, nepochopitelně odlišná.

Merkur je v naší soustavě nejblíže Slunci, foto NASA / Creative Commons / volné dílo

PLYNNÍ OBŘI PRVNÍ

Ačkoli mnoho solárních systémů má dvě, a někdy dokonce více „sluncí“, které obíhají kolem vzájemného těžiště, naše jediná hvězda je ve středu soustavy. A to ještě není ta největší odlišnost. Řada exoplanet obíhá kolem své hvězdy mnohem blíže než naše první planeta Merkur a oběhne ji již za pár dnů, zatímco oběžná doba Merkuru trvá skoro tři pozemské měsíce.

Planety blízké slunci navíc v jiných systémech patří do kategorie plynných a jsou mnohdy větší než Jupiter, naše největší planeta. Kamenná tělesa se nacházejí až za nimi.

Mnoho exoplanet je větších než Jupiter, foto Aldaron / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

PLANETÁRNÍ MIGRACE

Jak naznačují nové poznatky, velké plynné planety mohou vznikat pouze v blízkosti hvězdy, kde to dovoluje hustota protoplanetárního disku (oblak prachu a plynu rotující kolem mladé hvězdy – pozn. red.), zatímco kamenné vznikají postupným shlukováním prachových částic.

Protože dále od Slunce je hustota disku nižší, jsou vznikající tělesa menší. V našem solárním systému je ale vše naopak. První čtyři planety jsou malé kamenné a plynní obři jsou na konci soustavy. Jak mohla dosáhnout současné podoby?

To je zatím nerozluštěnou záhadou. Jedna z teorií se opírá o možnost pozdější migrace (stěhování) planet. Pokud k tomu ale skutečně došlo, její příčina je stejně neznámá.

Foto: Wikimedia commons, obrázek v úvodu: Harman Smith a Laura Generosa / Creative Commons / volné dílo
reklama
Související články
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.7tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Mirek Brát 21.5.2022 2.5tis
I v moderní současnosti se objevují zcela nečekané nálezy upomínající na časy druhé světové války. Propast času, která nás dělí od těchto událostí, staví před badatele složité rébusy. Jeden takový se nachází dvacet osm metrů pod hladinou Jaderského moře. Jde o vrak střemhlavého bombardéru Junkers Ju-87„štuka“ (z německého výrazu  das Sturzkampfflugzeug). Letoun se na dně […]
od Mirek Brát 30.3.2022 2.5tis
V zimě roku 1984 začaly ve Špindlerově Mlýně stavební aktivity, jejichž oficiálním cílem byla výstavba nového hotelového zařízení. Na svahu hory Medvědín však mělo vzniknout ještě „něco“, co bylo další roky přísně utajováno. Jednalo se o obří protiatomový kryt, který měl sloužit pro tehdejší politickou elitu.   Podzemní kryt ve Špindlerově Mlýně měl kapacitu 550 osob. […]
od Eva Soukupová 24.2.2022 2.7tis
Stolové hory se od okolního světa se oddělily před miliony let, díky čemuž se na jejich vrcholech vytváří zcela jedinečný ekosystém. V těchto nedostupných, od pravěku nedotčených krajinách se podle mnohých svědectví skrývají záhadní tvorové. Jednou hor, na jejichž vrcholu se má ukrývat bájná ztracený svět, ze Auyán Tepiu v Jižní Americe. Auyán Tepui v […]
od Adriana Vojtíšková 22.2.2022 2.5tis
Pozorování vědců ukazují, že oblasti zalité bílou barvou jsou mnohem zajímavější, než si umíme představit. Ani zdaleka nejde o světy spojené jen s ledem a sněhem. Skrývají totiž mnoho pokladů nejen na povrchu, ale také pod ním!   Arktidu, oblast kolem severního pólu, tvoří ledový příkrov a nezalesněná zmrzlá půda. Průměrná teplota v létě tu […]