V závěru druhé světové války měl vůdce nacistického Německa Adolf Hitler vydat rozkaz, jehož smyslem bylo přemístění nacisty uloupených cenností do bezpečí.

Direktiva se týkala oblastí stále ještě okupovaného Polska, ke kterým se však již nebezpečně blížila fronta. Byl tento rozkaz v praxi realizován?

Rozkaz Adolfa Hitlera nebylo samozřejmě možné ignorovat. Tajných manévrů se údajně účastnilo více než 250 nákladních automobilů. Vytipováno bylo na 11 míst na území současného Polska, kde byly nacistické poklady nakonec ukryty.

Akci zajišťovaly vybrané německé strážní a ženijní jednotky. Pokud byla využita otrocká práce vězňů a válečných zajatců, byl osud těchto nepohodlných svědků předem daný.

Utopená kolona náklaďáků

Po sedmdesáti osmi letech po skončení druhé světové války je celkem pochopitelné, že se oněch jedenáct míst, jejichž součet tvoří takřka mytickou bonanzu nacistického zlata, hledá velmi obtížně.

Většina těchto lokalit by se přitom měla nacházet v regionech, které sousedí s Českou republikou. Hledači se nevzdávají.

Jeden ze slibných cílů je vesnice Zarska Wies v polském Dolnoslezském vojvodství. Nacistické zlato se zde nehledá jen v podzemí, ale i pod hladinou tamních rybníků.

Pátrá se po koloně německých nákladních vozidel, která s tajemným nákladem vyjela z města Görlitz.

Při přesunu se automobily dostaly na zamrzlou hladinu rybníků. Led zatížení nevydržel a vozidla se potopila. Při hledání ztracené kolony tak byla využitá i moderní technika – podvodní drony.

Vzpomínka na rakouské jezero

Hledání nacistického zlata pod vodní hladinou ve vesnici Zarska Wies připomnělo jiný příběh, kdy se průzkumníci museli obléci do neoprenových potápěčských kombinéz. Ano, jedná se o kauzu rakouského jezera Toplitz. I v něm měli nacisté na sklonku války ukrýt zlatý poklad.

Nyní se však největší pozornosti dostává právě Opolskému a Dolnoslezskému vojvodství v Polsku.