Měla to být chlouba japonského námořnictva. Japonská ponorka I-52 dostává už pro svou první platbu důležitý úkol. Místo jeho naplnění ale velmi záhy končí na dně Atlantického oceánu. A společně s ní prý i tuny zlata a dalších ceností.

Ceností, které v hlubinách možná stále čekají na toho, komu se je podaří vyzvednout.

V japonském přístavu Kure v jižní části prefektury Hirošima je rušno. Jeden z námořních důstojníků ospale pozoruje, jak jsou do více než 100 metrů dlouhé ponorky kotvící v zálivu naváženy tuny nejrůznějších materiálů a surovin.

Wolfram, opium, kofein a především zlato. několik velkých beden naložených zlatými pruty, více než dvě tuny cenného kovu, který je posílán nacistickým spojencům na oplátku za technologickou dokumentaci pro japonský válečný průmysl.

Jenže ponorka do cíle nikdy nedorazí. V červnu roku 1944 se totiž spojencům daří odhalit pozici plavidla nedaleko Karibských ostrovů. Zásluhy na tom má i práce týmu pod vedením britského vědce Alana Turinga (1912–1954), kterému se daří prolomit kód šifrovacího stroje Enigma.

Skutečně tomu ale tak bylo? Nebo byl mezi japonskými důstojníky jeden, který spolupracoval s americkou rozvědkou, jak tvrdí některé teorie?

MÍROVÁ MISE?

Američan Paul Tidwell, válečný veterán, který v 90. letech pravdu o I-52 zkoumal, poukazuje na velký význam Zlaté ponorky pro japonské námořnictvo. Existují prý náznaky, že na palubě mohly být dokumenty k výrobě atomové bomby.

Ještě rozšířenější konspirační teorie pak tvrdí, že ponorka převážela kromě surovin také mírovou listinu pro vládu amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta (1882-1945), ve které si Japonsko připravuje půdu pro kapitulaci.

V roce 1944, kdy podnikla I-52 svou první a poslední cestu, se válka vyvíjí už v neprospěch ostrovní země a včasný mír by mohl zabránit obrovským škodám. Mohl by zabránit i svržení jaderných pum na města Nagasaki a Hirošima… Jenže proč by Japonci posílali dokument ponorkou?

TAJEMSTVÍ TRVÁ

„Věděl jsem, že byla I-52 speciální, že na ní bylo zlato. Hnala mě touha zjistit vše o té ponorce a jejím poslání,“ řekl o svém pátrání Paul Tidwel. Jenže hledání vraku se mu velmi dlouho nedaří. Až nakonec v Německu získává deník ponorky, která se měla s I-52 setkat a v květnu 1995 skutečně objevuje i vrak I-52.

Jenže Zlatá ponorka, potopená přes pět kilometrů pod mořskou hladinou, své tajemství nevydá. Žádná z výzkumných expedic se nedokáže dostat dovnitř a nakonec se daří vyzvednout jen jedinou bednu obsahující opium.

Podle některých badatelů navíc vrak vypadá spíše, jako by byl roztržen zevnitř. Šlo snad o sabotáž? A je na dně stále zlatý poklad Japonského císařství nebo už ho někdo přece jen v tichosti vyzvedl?